Pokračuje dlouhodobý test Tesly Model Y. Za první čtyři měsíce od převzetí nového vozu ve verzi Standard Range s maximálním dojezdem na jedno nabití okolo 400 kilometrů jsem s ním absolvoval 11 tisíc kilometrů. Teslou jsem mimo jiné vyrazil zachraňovat dům svých rodičů do zaplavených Jeseníků.
Během zářijového záplavového víkendu přišel náhlý večerní telefonát od otce. „V baráku máme vodu, nevím si s tím rady,“ stěžoval si. Nezbylo, než se rychle sbalit a vyrazit do vesnice v Nízkém Jeseníku, kam se rodiče odstěhovali na důchod. Jelikož i v Praze zrovna hrozily povodně, byla Tesla ve dnech před příchodem intenzivních srážek neustále na nabíječce. Aby měla plnou baterku, kdyby docházelo k výpadkům elektřiny.
Z Prahy jsme tak se synem vyrazili s plně nabitým autem. Bylo jasné, že do rozvodněné oblasti nemá smysl přijet s téměř prázdným akumulátorem, jak to jindy dělám, když nehrozí špatné počasí. V Jeseníkách elektřina vypadává v zimě i v létě při velkých větrech.
Přesně v půlce cesty mezi hlavním městem a Jeseníky je u čerpací stanice Shell na dálnici před Vysokým Mýtem k dispozici kvarteto nabíječek s výkonem 180 kW. Přesně k této hranici se nabíjecí výkon testované Tesly Y SR s baterií značky BYD umí vyšplhat.
Teslu připojujeme na nabíječku, dáváme si kávu a za necelých 20 minut je baterka zase plná na sto procent. Poslední dílky baterky se přitom zaplňují mnohem pomaleji než ve chvíli, kdy je téměř prázdná. Přesto čekáme na nabití úplně do plna.
Hodinu po půlnoci přijíždíme do potemnělé vesnice, kde stojí dům rodičů. Silnici už téměř kompletně pokryly větrem polámané větve stromů, z potoků jsou řeky. Nám začíná 28hodinová nonstop bitva se spodní vodou, která zalila přízemí domu. V akci je benzinový agregát a trojice čerpadel. Voda protéká domem a venku ničí rok starou příjezdovou cestu.
Ukazuje se však, že přítomnost elektroauta je v takové situaci spíš výhodou. Do cíle jsme přijeli s baterií nabitou na 50 procent. Elektřina v celé vesnici opravdu vypadla čtvrt hodiny před naším příjezdem (a nefungovala další týden). Tesla sloužila během boje s vodou jako obří powerbanka. Nabíjela mobilní telefony i akumulátorové lampy, které byly během dvou nocí po příjezdu nezbytnými parťáky.
Když se proud spodní vody konečně zastavil, přijížděli hasiči, aby se zeptali, zda nepotřebujeme nějakou pomoc. Do té doby pracovali v okolních vesnicích, ve kterých řeka Opava odnášela lidem střechu nad hlavou. Jejich příchod na zahradu provázel soustrastný pohled na Teslu. „To tady teď opravdu nenabiješ,“ uslyšel jsem několikrát.
„Nenabiju, ani to nepotřebuji,“ zněla odpověď. Tesla měla stále k dispozici necelou půlku baterie, která nás měla odvézt zpátky za Vysoké Mýto. Nabíjet by se přitom dalo i na několika místech na trase dříve. To by však trvalo déle, protože se jedná o nabíječky s nižším výkonem.
Jelikož je zpáteční cesta z Jeseníků hodně z kopce dolů, přijela Tesla Y na stejnou pumpu v Dolní Rovni po dvou dnech s baterií nabitou na deset procent. Stačilo 12 minut a nabila se tak, aby se s rezervou vrátila do Prahy k domácí nabíječce.
Ukázalo se, že neplánovanou cestu například do místa zasaženého povodní lze zvládnout i elektroautem. Chce to jen trochu více plánovat a předvídat než u auta s benzinovým nebo naftovým motorem. Velká baterka v elektroautě přitom může aspoň částečně nahradit nefungující elektřinu.




















