ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Útok na neomezenou rychlost na dálnicích se v Německu opět nezdařil

  • 62
Zelení chtěli zavést na německých dálnicích všeobecně platný rychlostní limit 130 km/h, prozatím byl však shozen ze stolu. Předkladatelé návrhu argumentují ochranou ovzduší a zvýšením bezpečnosti. Ministr dopravy je zásadně proti.

Výsledky hlasování poslanců německého Bundestagu byly podle informací deníku Bild jednoznačné: z 631 hlasujících poslanců se 498 se vyslovilo pro doporučení výboru pro dopravu, aby byl návrh zamítnut. Pro návrh hlasovalo 126 poslanců, sedm členů parlamentu se zdrželo hlasování.

„Kdo stojí o to, aby byly dálnice bezpečnější a provoz na nich byl plynulejší, musí souhlasit se zavedením rychlostního limitu,“ uvedl šéf frakce Zelených Anton Hofreiter. Spolková vláda je podle něj poslední v Evropě, která se uzavírá vůči logickým argumentům k rychlostnímu limitu. „Vyzýváme koalici, aby odložila své ideologické blokády a souhlasila s naším návrhem.“

  • Na valné části německých dálnic dosud platí neomezená rychlost.
  • Zcela bez limitu se jezdí na 70 procentech kilometrů dálnic; úseky, kde probíhají stavební práce, nejsou zahrnuty.
  • Na dalších šesti procentech kilometrů dálnic ukazují při nepřetíženém provozu elektronické ukazatele, že neplatí žádné omezení.
  • Podle údajů Spolkového úřadu pro silniční dopravu (Bundesanstalt für Straßenwesen) z roku 2015 platí trvalé nebo částečné omezení rychlosti vyznačené na pevných dopravních značkách na 20,8 procentech dálniční sítě. Nejčastějším limitem je rychlost 120 km/hod (7,8 procent) a 100 km/hod (5,6 procent).
  • Na úsecích bez omezení rychlosti dopravní značkou platí na dálnicích už více než 40 let doporučená rychlost 130 km/hod.

Předseda výboru pro dopravu v německém Bundestagu Cem Özdemir, který je rovněž člen strany Zelených, hájil požadavek své partaje na zavedení rychlostního limitu na dálnicích. „Rychlost 130 km/hod. přispívá k ochraně životního prostředí, zajistí méně vážných dopravních nehod a méně mrtvých na silnicích,“ uvedl Özdemir v pořadu televize ARD Morgenmagazin.

Rychlostní limit 130 km/hod se podle Özdemira už „celosvětově prosadil“. „Každý, kdo někdy řídil v některé ze sousedních zemí, ví, jak je skvělé, když je provoz plynulý,“ dodal.

Většina Němců podle něj nepatří k řidičům, kteří by se hnali bezohledně kupředu s rukou na klaksonu – z toho důvodu nechápe, za koho ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) hovoří, když zavedení rychlostního omezení odmítá. Özdemir poukázal rovněž na to, že automatizované řízení na dálnici bude možné pouze se zavedením rychlostního limitu: „Jinak je to zcela nemyslitelné.“

Özdemir však zůstává přesvědčen, že rychlostní limit bude v budoucnu prosazen.

Podobně se podle deníku Bild vyjádřil i poslanec Bundestagu za stranu Zelených Christian Kühn. „Během posledních měsíců proběhlo několik hlasování na nejrůznější témata a nikdy se nám nepodařilo získat většinu,“ uvedl Kühn v pořadu SWR2 Tagesgespräch.

Spolková vláda zavedení omezení rychlosti počátkem letošního roku jasně odmítla. Ministerstvo životního prostředí tehdy vysvětlilo, že rychlostní limit přispěje jen velmi málo k ochraně životního prostředí.

„Německo není Severní Korea“

I místopředseda strany SPD Ralf Stegner se vyjádřil pro zavedení rychlostního limitu na německých dálnicích. „Pokud nezvládneme ani toto, jak potom chceme zavést mnohem zásadnější opatření týkající se ochrany životního prostředí? Neomezená rychlost platí jen v několika málo zemích. Kromě Německa je to ještě Burundi a Severní Korea.“

Poslankyně Bundestagu za stranu Zelených Nina Scheerová se rovněž vyslovila pro všeobecně platnou nejvyšší hranici rychlosti. „Rychlostní limit dnes sice není přijímán většinou, ale je zcela nezbytný pro záchranu lidských životů, je dalším z mnoha důkazů, že stávající velká koalice není schopna jednat,“ uvedla Scheerová.

Kirsten Lühmannová, odbornice na dopravu ze strany SPD, během debaty v Bundestagu uvedla, že zavedení rychlostního limitu by vedlo ke snížení počtu mrtvých, těžce zraněných a ke snížení hladiny oxidu uhličitého (CO2). Koaliční partnery Union se o tom bohužel nepodařilo přesvědčit. Z toho důvodu bude většina frakce hlasovat proti návrhu Zelených. „Ovšem nikoli z obsahových důvodů, ale čistě z věrnosti koalici,“ zaznělo po hlasování.

Zelení chtěli zavést limit k prvnímu lednu 2020. Podle Hofreitera by toto opatření zamezilo mnoha nehodám a znatelně zvýšilo kapacitu na dálnicích. Kromě toho by omezení rychlosti ušetřilo peníze řidičům a snížilo míru hluku z dopravy a emise zplodin.

Pro zavedení rychlostního limitu na dálnicích se vyslovil i nejvyšší úřad ochrany spotřebitelů Bundeseverband. „Mnohé evropské země se pro zavedení rychlostního limitu rozhodly ve jménu bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí,“ uvedl v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt Klaus Müller, šéf spotřebitelské centrály Bundeseverband.

„Z toho důvodu nemohu pochopit, proč Německo jde v této věci proti proudu. Německo by mělo následovat evropskou cestu,“ uvedl bývalý politik ze strany Zelených Müller.

Ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) zavedení rychlostního limitu kategoricky odmítá. Ministryně životního prostředí Svenja Schulze se často vyjadřuje pro jeho zavedení, její strana se pro zavedení rychlostního limitu 130 km/hod vyslovila v roce 2007.

V zásadě je neobvyklé, aby koalice podpořila návrhy opozice. „Odvážným rozhodnutím o zavedení všeobecně platného rychlostního limitu by Bundestag zavedl konkrétní, bezplatné a ihned účinné opatření ke snížení emisí CO2 v silničním provozu,“ zaznělo ze spolku „Tempolimit jetzt!“ (Rychlostní limit ihned). Jeho zástupce navíc dodal: „Z rozhodnutí pro nebo proti rychlostnímu limitu každého konkrétního poslance lze vyčíst jeho skutečný postoj k nebo proti ochraně klimatu.“ O zavedení limitu se mluvilo už začátkem letošního roku, úvahy tehdy ukončila odmítavým postojem německá kancléřka Angela Merkelová (čtěte zde).

Anketa mezi Němci

Podle výsledků ankety serveru mobile.de se více než polovina obyvatel (56,5 procent) vyslovuje pro zavedení všeobecně platného rychlostního limitu. Pouze 16,8 procenta jeho zavedení zásadně odmítá. Pro každého třetího dotázaného (31,8 %) je vhodnou horní hranicí rychlost 130 km/hod. Přibližně každý desátý dotázaný považuje za vhodnou hranici rychlost 140 km/hod (12,8 %), 150 km/hod (10,2 %) nebo 160 km/hod (9,2 %). Pouze 14,7 % dotázaných si přeje rychlostní limit 120 km/hod. nebo dokonce nižší.

Více než polovina dotázaných (53,3 %) zmiňuje i aspekt ochrany životního prostředí, jen 39 % dotázaných ovšem skutečně věří v ekologický přínos zavedení limitu; 77,6 % dotázaných uvádí, že by zavedení limitu zajistilo větší bezpečnost na silnicích; 19,8 % nevidí žádný potenciální přínos v zavedení rychlostního omezení.

Odpůrci zavedení limitu se naopak obávají omezení své osobní svobody – tento názor zastává 46,4 % dotázaných. Přesto 75,4 % dotázaných vidí možný pozitivní efekt zavedení omezení rychlosti.