S elektrickou výpomocí se dnes jezdí na kole, koloběžce i v autech; a „autosedačková“ firma Cybex už od kolébky. Tedy od kočárku. Od Markétky se Zuzajdou jsme si půjčili medvěda a panenku Amálku. No, něco to stálo, jako bolestné za několikadenní strach o kamarády zafungovala u školkových slečen sladkost. Na upřesněnou, panenka i medvěd mají přibližně délku novorozeněte, kolem půl metru.
Vybalení a složení kočárku bylo hned hotové, pak jen dobít, stáhnout aplikaci a jde se na věc. Ano, jsme v době, kdy má pračka wi-fi připojení a na cigaretě je USB port, tak proč by kočárek nemohl mít elektrický pohon. Martin Poš, šéf a guru firmy Cybex proslavené dětskými autosedačkami, si usmyslel, že chce mít v nabídce kočárek s elektromotorem před několika lety. Sám přiznává, že se vývoj dlouho nedařil. Odlaďování algoritmu ovládajícího pohon tak, aby fungoval, byl bezchybný a pomáhal, nebralo konce. Pak jeho kamarád v Praze zahlédl v televizi dva nadšence, kteří pracovali na tom samém: elektrokočárek jim fungoval skvěle, ale zas ten samotný dětský povoz nestál za nic. Tak Cybex jejich start-up koupil. A vznikl e-Priam.
Hračka pro dospělé
Klepete si na čelo? Je to hit, i za těch cca 45 tisíc korun (podvozek asi 31 000 Kč, sedačka od 4 500 Kč, korba od 9 000 Kč) je o něj zájem. A podíl elektrifikovaných provedení na prodejích stále roste. Je to typická hračka pro nadšence, tatínci ujíždějící na moderních technologických vychytávkách budou nadšeni.
 |
A jak to funguje? Nejprve je potřeba říci to nejdůležitější: Sám nejezdí! I když jsme se snažili systém pohonu obelhat, bez toho, abychom drželi madlo, se nerozjel. Je to stejné jako s elektrokoly, elektromotory jsou na nápravě u zadních koleček pro výpomoc, bez dozoru kolo jezdit neumí a nemůže.
Takto to popisuje sám Cybex: „Senzory v rukojeti zaznamenávají úroveň tlačení a tahání kočárku a promyšlený algoritmus neustále propočítává optimální míru podpory, kterou zrovna potřebujete.“ Elektropohon zvládne i opravdový krpál, to se pak samozřejmě projeví na dojezdu. Výrobce slibuje v závislosti na zatížení a okolních podmínkách asi 8 až 45 km.
Spínač pohonu je dole na zadní hnané nápravě u levého kola, aktivujete ho špičkou nohy, brzda je klasická kočárková mechanická, opět ovládaná botou. Nic komplikovaného. Lithium-iontová baterie se nabíjí přímo na kočárku šest hodin s pomocí nabíječky z běžné zásuvky. Samotná baterie je zespoda nápravy a dá se vyjmout, stačí stisknout pojistku a vypadne vám do ruky. Jednou z mála věcí, které nás uhodily do očí, je nabíjecí port – najít ho bez návodu není lehké, nalevo, kousek od spínače pohonu. Je krytý gumovým víčkem, které nebudí důvěru, dokážeme si představit něco lépe přístupného a robustnějšího.
Od běžného neelektrifikovaného kočárku od Cybexu ho znalec pozná jen podle spínače a diod signalizujících úroveň nabití.
Motorky předou a pomáhají
I bez elektřiny se s e-Priamem dobře jezdí, pěkně reaguje, působí festovním dojmem, žádné vůle, hrkání, skřípání. Elektrická výpomoc je na rovině neznatelná, vlastně nepoznáte, zda tlačíte jen vy, nebo se přidává energie z baterky. Zato do kopce bylo znát, že kočárek pomáhá. Funguje to tak, že čím větší kopec a námaha, tím více elektromotory zabírají. Jsou dva a v záběru tichoulince předou. Do kopce měl kočárek dokonce malou setrvačnost, asi než čidlo dalo povel kolečkům, ještě pár desítek centimetrů sám ujel.
Ocenili jsme brzdění z kopce. Když maminka ztratí ostražitost, kočárek sám v klesání brzdí. Sice se nám nikdy úplně nezastavil, ale vždy zpomalil tak, že se dal i pomalou chůzí snadno dojít, a to i v prudkém svahu. Fungovalo to i ve chvíli, když jsme ho silou strčili dolů, obvykle asi na čtyřech metrech zpomalil na minimum. Když jsme ho ještě více zatížili, brzdil o to razantněji, zadní kola se v jednom okamžiku viditelně zablokovala.
Největší pozdvižení vyvolává funkce samovolného pohoupavání ovládaná aplikací z mobilu. Pootáčením koleček dopředu-dozadu kočárek houpe. Dají se nastavit tři úrovně intenzity. Houpe až půl hodiny (dá se též nastavit), pak se vypne, ale ne naráz, postupně dohoupává a snižuje intenzitu, aby se mimino neprobudilo. Museli to vychytat tak, aby když se maminka zapovídá v parku, houpající kočárek bez dozoru neodskákal. Na upřesněnou: kočárek se musí zajistit brzdou, jinak nehoupe, jen popojede pár decimetrů, a pak nic.
Někomu se houpání zdálo trochu kostrbaté, ale údajně to vychází z reálného vzorce chování rodičů, takže to je asi v pořádku. Nám to přišlo jako super vychytávka, hlavně pro maminky, které jsou z toho ustavičného „drndání“ občas tak zmatené, že pak tak pocukávají i s nákupním košíkem a vším, co má madlo.
Kočárek samotný má zpracování na úrovni rollsu, to se musí nechat. Jen u „sporťáku“ jsme narazili na zadrhávací polohování opěradla, odjišťování nezabírá úplně exaktně, občas musíte za páčku zabrat víc, takže máte strach, abyste něco nerozbili, jindy zafungovalo s celým opěrátkem trochu zalomcovat. Je otázkou, zda si to časem obsluha natrénuje, nebo až se mechanismus ošoupe, bude to horší, či lepší...
Kupé i kabrio
Na podvozek se dá uchytit klasická korbička po malá mimina, nebo sedačka (sporťák) pro větší děti. Nosnost korby je 9 kilogramů, sedačka uveze 15 kilo.
Je praktické, že jde obě „nástavby“ uchytit jak po, tak i proti směru jízdy. Zarazila nás malá korbička určená pro nejmenší mimina, to je dnes ovšem klasika, obří kočárky, ve kterých se vyspí ještě tříletý capart mezi vymýšlením a prováděním lumpačin, jsou dávnou minulostí. Sporťák lze úplně položit, což taky nebývá u každého kočárku, to se nám líbilo. Nepraktické je, že při odepínání korbičky/sporťáku se musí odjistit obě strany zároveň, musí se tedy celý kočár obejmout, z každé strany zmáčknout tlačítka oběma rukama a následně hned zvedat, jinak se nástavba zacvakne zpět. Když pak máte sportovní nástavbu vzít i s dítětem za madlo nahoře, hodí se třetí ruka.
Skládání kočárku je třeba si osahat, pak to jde rychle a bezchybně. Hmotnost je kolem 11 kilogramů, nakládání do auta tedy není výrazně složitější než u neelektrifikované verze, kterou Cybex také nabízí.
Ocenili jsme přístupnost odkládacího prostoru pod kočárem, je velký, robustní, jen jsme nezkusili, kolik se tam vejde piv, na lahváče v parku byla zima. Jednoduchou a dobře srozumitelnou aplikaci zvládne ovládat v chytrém telefonu i babička s dědou s řidičákem na kočárek.
Kolečka jsou dostatečně velká a měkká, i když nejsou nafukovací. Na město a běžný terén (lesní cesty atd.) to úplně stačí, a to i díky možné aretaci předních kol. Ale dnes se prý chodí na špacír hlavně do obchoďáku...
Celkový dojem? Chlapovi, který se rád protáhne a trocha toho pohybu navíc mu nevadí, je to dobré hlavně k vytahování se. Naopak ženě, která má navíc třeba ještě dvě děti, by to mohlo ulehčit život, ta pomoc je znatelná jak při jízdě do kopce, tak i při houpání, nedřít se tolik a mít obě ruce volné se prostě hodí.
