Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvDo Alp to není, co by kamenem dohodil, a tak na dlouhých cestách trávíme v autě i deset a více hodin v kuse. Není divu, že se snažíme udělat si cestu co nejpohodlnější. Při ruce běžně máme mobilní telefon, lahev s vodou, děti vzadu hračky, knihy, tablet...
Co ještě s sebou?Pamatujte na kontrolu povinné výbavy. S sebou musíte vézt dostatečný počet reflexních vest. Nejméně jednu vestu (tu pro řidiče) umístěte do kabiny auta. Nezapomínejte na sluneční brýle a řidiči s dioptriemi by si měli přibalit také rezervní pár dioptrických brýlí. Při jízdě do Francie je dobré mít s sebou alkotester. |
Tyto věci do auta samozřejmě patří, ale měly by být v kabině správně uložené či upevněné. Pokud jsou volně, stávají se z nich při prudkém brzdění či autonehodě doslova projektily.
„Málokdo by si nechal na hlavu hodit z 5. patra například tablet. Přitom je to stejné jako když nás do hlavy trefí při rychlosti 64 km/h,“ upozorňuje šéf BESIPu Martin Farář. „Proto bychom měli v maximální možné míře využívat odkládací prostory, které konstruktéři auta navrhli. Dávat věci do uzavřených schránek, tablety a mobily mít v odpovídajících držácích a podobně,“ dodal.
Obyčejný mobil se při rychlosti 90 km/h stává „cihličkou“ o váze přes pět kilogramů. PET lahev s vodou o objemu 1,5 litru pak při takové rychlosti dosáhne hmotnosti přes 38 kilogramů.
Zvýšení hmotnosti předmětů při havárii
Moderní auta už jsou navržena tak, aby nám zaručila co nejvyšší ochranu. K tomu je ale potřeba vědět, jak toho využít a jak se v kabině auta chovat. Naše bezpečnost v autě se totiž skládá z mnoha drobností, které mohou v součtu zachránit život. Snad nejdůležitější je správně nastavený a utažený bezpečnostní pás.
„Bezpečnostní pás musí být vždy dotažený k tělu tak, aby mezi ním a pásem nebyla zbytečná mezera. Povolený pás nás totiž zachytí pozdě a než se tak stane, letíme proti vybuchujícímu airbagu,“ upozornil šéf BESIPu. Pás nesmí v žádném případě vést kolem krku, jinak riskujeme zbytečné poranění.
Auto není ložnice
Kvůli pohodlí si spolujezdci na dlouhých cestách často sklápějí opěradlo. Řada z nich tak kilometry odpočívá nebo spí. Určitá míra pohodlí je na dlouhých cestách pochopitelná, ale nic se nesmí přehánět. „Taková poloha je nebezpečná, protože hrozí, že při nehodě, ale také při prudkém krizovém brzdění, se naše tělo pod pásy prosmýkne. A když ne, tak nás pás nezachytí tak, jak má, tedy na hrudníku a za boky. A hrozí další zranění,“ doplnil Farář s tím, že stačí opěradlo mírně sklopit a vždy si při tom představit, kde a jak naše tělo v takové poloze pásy zachytí.
Před odjezdem na hory
|
„Myslet si, že se stihneme posadit nebo jakkoliv upravit svoji polohu těsně před nárazem je naivní,“ míní expert.
Zatímco na předních sedadlech bezpečnostní pásy naprostá většina lidí používá, cestující na zadních sedadlech si často myslí, že vzadu se poutat nemusí. Už při nárazu o rychlosti 50 km/h má přitom dítě o hmotnosti 10 kilogramů váhu 140 kilo a působí na něj přetížení 14G. Žena vážící 60 kg pak bude mít hypotetickou váhu 850 kg - nikdo se bez pomoci pásů nedokáže udržet na místě. Letí nekontrolovaně vpřed.
„A jeho tělo buď zajede pod přední sedadla, přičemž si doslova rozláme nohy na kousky, nebo poletí přes přední sedadla. Svojí vahou těžce zraní cestující vpředu a může vyletět předním sklem z auta,“ varuje Farář.
I dítě, jakkoli mu dospělí chtějí cestu usnadnit, musí být v sedačce dostatečně upoutáno. Pro řadu lidí je naprosto běžné i spaní vleže na zadních sedadlech. Často tak nechávají spát i malé děti. Jenže ze spícího uvolněného člověka se během nárazu stane nekontrolovatelná loutka.
„Nejsou vzácné případy, kdy nepřipoutaný cestující doslova pozabíjel ostatní připoutané spolucestující a sám přežil. Bývá to často v situacích, kdy se auto dostane mimo silnici a takzvaně do kotrmelců. V době dovolených jsme v autě nejčastěji se svými nejbližšími a právě tyto případy bývají tragičtější,“ varoval Martin Farář.
Nohy na palubce jsou smrtící nápad
V dlouhých kolonách nebo při dlouhých cestách si spolujezdci často „hodí nohy nahoru“. Zkuste se té pohody vzdát, je to doslova vražedné chování. Při případném výbuchu airbagu totiž nohy z toho místa doslova vyletí směrem k hlavě. Rychlost vybuchujícího airbagu, a tedy vystřelených nohou, je asi 300 km/h.
„Nohy a kolena po výbuchu airbagu letí proti obličeji a hlavě. Při razanci, jakou nohy letí, se pak jedná o komplikované zlomeniny nohou, těžká poranění lebky, zlomeniny obličejových kostí, nevratná poranění kolenních kloubů, a nezřídka dojde doslova k vytržení celých nohou z kyčelních kloubů. Tato zranění jsou devastující a neslučitelná se životem,“ popsal záchranář Bořek Bulíček z Trans Hospital.
Airbag přitom může vybuchnout i při pomalé jízdě v kolonách, kdy do nás zezadu silněji narazí jiné auto. Domněnka, že stihneme nohy z palubky sundat, je zcela zcestná. Nehoda je otázkou desetin sekundy, pohotový člověk zvládne reagovat asi za dvě sekundy.
Jste na lécích? Cestu si rozmyslete...Řidiči, kteří trpí nějakou chronickou chorobou, by měli svůj stav a záměr řídit dlouhou cestu zkonzultovat se svým lékařem. "Některá onemocnění významně zvyšují riziko havárie. Například diabetes mellitus o 56 procent, dále pak kardiovaskulární nemoci o 23, problémy se sluchem o 19 či problémy s motorikou o 17 procent.“ Také řada léků má nepříznivý vliv na výkon řidiče, a to včetně těch volně prodejných. „Mohou zvýšit riziko vzniku nehody o desítky procent. Neuškodí proto pozeptat se ošetřujícího lékaře či lékárníka na vhodnost jejich používání za volantem,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Únava za volantem může jízdu ovlivnit stejně jako kdybyste pili alkohol, proto ji před mnohasetkilometrovou cestou nepodceňujte. Trasu je třeba si dobře naplánovat a hodí se počítat i s drobnými komplikacemi a možným zdržením tak, abyste vyrazili s dostatečnou časovou rezervou. A pokud řídíte, před cestou se prospěte. "Unavený či nevyspalý řidič může být stejně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. Pravděpodobnost zavinění fatální nehody se zvyšuje až 7x. Únava má na svědomí až 10 procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o 20procentní podíl. Nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední,“ varuje Budský. Abyste dojeli ke sjezdovkám v pořádku, raději plánujte pravidelné přestávky. Dvacetiminutová pauza se doporučuje nejpozději po 2,5 hodinách jízdy. A pokud je to jen trochu možné, v řízení se s někým střídejte. Určitě se vyplatí počítat s možností, že uvízneme v dopravní zácpě: myslete na to, abyste v nádrži měli dostatek paliva a v kabině něco k snědku a dostatek nápojů. A potřebný nadhled. |
