Kromě výroby dílů testovala firma podrážky vojenské obuvi v koncentračních táborech, kde byli vězni nuceni pochodovat, nebo je čekala poprava.
Studii společnost zadala historikovi Paulu Erkerovi a je to podle ní příležitost ponaučit se z minulosti a utvářet lepší budoucnost. Výsledkem je 800stránkový materiál, který ukazuje, že společnost byla „pilířem národně socialistické výzbroje a válečné ekonomiky,“ uvedl Erker.
„Studie ukazuje, že Continental byl důležitou částí Hitlerovy válečné mašinérie,“ konstatoval šéf společnosti Elmar Degenhart. V té době byl Continental největším světovým výrobcem pryžových materiálů a mimo jiné dodával pneumatiky, automobilové díly a gumové podrážky pro boty vojáků.
Firma nejen finančně profitovala z vybavování hitlerovských armád, ale také z levné pracovní síly z okupovaných území.
Během 2. světové války pracovalo v továrnách společnosti Continental asi deset tisíc nucených pracovníků, kteří trpěli za „zhoršujících se pracovních a životních podmínek“.
Ke konci války využívala společnost vězně koncentračních táborů také ve svých továrnách, přičemž vězni byli „vykořisťováni a zacházelo se s nimi do vyčerpání nebo do smrti“.
„Obzvláště příšerná část zprávy podrobně popisuje, jak byly testovány gumové podrážky bot v koncentračním táboře Sachsenhausen poblíž Berlína,“ cituje ze studie Deutsche Welle.
„Vězni byli nuceni pochodovat třicet až čtyřicet kilometrů denně kolem nádvoří tábora za zvuku německých pochodových písní. Ti, kteří zpomalili nebo padli, byli popraveni strážci tábora.“
Continental také objednal speciální testy zahrnující nucené pochody na sněhu a ledu, přičemž mnoho vězňů pochodovalo bez ponožek a někteří ušli až 2 200 kilometrů.
Continental během války využíval nucené práce z okupované Belgie a Francie a též sovětské válečné zajatce, uvádí studie nazvaná „Dodavatel Hitlerovy války. Skupina Continental Group v nacistickém období“. V posledních letech války vyráběli vězni koncentračních táborů plynové masky. Výroba byla přesunuta do podzemí, kde panovaly nelidské pracovní i životní podmínky.
Studie rovněž ukazuje, že manažeři společnosti byli „aktivně zapojeni“ do nacistického válečného úsilí, těžili z Hitlerovy politiky ozbrojování a během třicátých let aktivně vytlačovali židovské dělníky a členy představenstva ze společnosti.
V budoucnu společnost plánuje pode Degenharta integrovat výsledky studie do svých programů profesního rozvoje a školení, aby aktivně informovala své zaměstnance o minulosti společnosti.
Ekonomiku hitlerovského Německa podporovaly tisíce německých firem. Některé tak činily finančně, jiné vyráběly zbraně, konglomerát IG Farben produkoval cyklon B (forma kyseliny kyanovodíkové), který se používal v plynových komorách.
V roce 2000 v Německu vznikl fond odškodnění nuceně nasazených, který 1,7 milionu lidí ve více než stovce zemí vyplatil 4,37 miliardy eur (bezmála 115 miliard korun). Do fondu peníze mimo jiné vložily společnosti Volkswagen, Deutsche Bank či Bayer, jeden z nástupnických podniků IG Farben. Svou nacistickou minulost podobnými kroky řeší mimo jiné také Daimler, Audi nebo Dr. Oetker.
Continental, firma se stopadesátiletou historií se sídlem v Hannoveru, zaměstnává na celém světě téměř čtvrt milionu lidí. Patří k největším dodavatelům pro autoprůmysl na světě. Kromě známých pneumatik vyvíjí a dodává automobilkám brzdové systémy, interiérovou elektroniku, bezpečnostní systémy, komponenty motorů a podvozku, tachografy a mnoho dalších komponent. V Česku má výrobní, vývojové a prodejní kapacity v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích a Trutnově.
Continentalu patří mimo jiné značky pneumatik Uniroyal, Semperit, Matador a především otrokovický Barum. Ve Frenštátě pod Radhoštěm je mimo jiné vývojové centrum automobilových klíčů (reportáž čtěte zde), v Brandýse nad Labem pak vyrábí moduly infotainmentu. Od roku 2008 je Continental součásti bavorské skupiny firmy Schaeffler Technologies AG & Co.
