Jen si nesmíte vzpomenout na to, že to byla Evropa – pohříchu s Citroënem v čele – která dala lidstvu ten skvělý vynález jménem auto, cizelovala ho, vymýšlela kdeco; a dnes máme vyhlídky na to, že budeme jezdit právě v podobných „pohybovadlech“.
Citroën Ami ve verzi Buggy vznikl v omezené edici, je to kompaktní dvoumístný „elektrohyb“, váží méně než půl tuny a nabíjí se kabelem zasunutým v pravém zadním blatníku.
 |
Maximální jednoduchost, minimální rychlost
Ami je elektromobil, který má rychlost omezenou na 45 km/h. To je záměr, nikoliv chyba – díky tomu ho mohou řídit ve Francii už 14letí s řidičákem na mopeda. Je to vlastně něco mezi autem, skútrem a golfovým vozíkem. Je to nové pojetí mobility, které se bezstarostně prodírá městskými ulicemi jako městská blecha. Pokud to vidíte trochu jako degradaci automobilismu, nejste v tom sami...
Citroën Ami
|
A právě díky své „pomalosti“ si můžete dovolit luxus, jako je konverzace s kolemjdoucími nebo laškování – i kdyby nechtěli, uslyší vás. Výhodou Ami (francouzsky „kamaráda“) je to, že vypadá tak roztomile, že dotyčné obvykle nezdrhnou, jen vás nebudou mít za Belmonda, ale spíš nekňubu...
Uvnitř najdete překvapivě široký prostor. Sedadla jsou dvě, asymetricky uchycená (to spolujezdce musí být posunuto vzad, aby se s řidičem nešťouchali lokty), za tím šoférovým je prostor pro nákup. Díky úplně rovné podlaze máte i pocit vzdušnosti. Odkládací prostory? Všude. Vepředu, vzadu, u nohou. Dokonce i na volantu je „ledvinka“ – taková ta měkká brašna na zip. Originální, funkční, vtipné.
Ami je poskládaný jako skládačka z plastových panelů na trubkovém rámu, moc důvěry to nevzbuzuje, o to jste ostražitější. Už proto, že verze Buggy nemá dveře, ale jen ohnutou trubku, která vás chrání před vypadnutím. Celé je to jednoduché, účelné, minimalistické. Žádná okna ve dveřích? Prostě atmosféra jako z marocké tržnice (v Maroku se vyrábí). A když prší, nasadíte „igelitová“ okna do dveří.
Jak to jezdí?
Upřímně? V rámci limitu 45 km/h je úplně jedno, jak to jede. Jede to. Pořád. Nezastavuje, neprší na vás, i v dešti jste v suchu. Otočí se na pětníku! (skvělou ovladatelnost a manévrovatelnost ilustruje 7,2 metru průměru otáčení). Vzhledem k výkonům nevadí, že přední kola jsou hnaná. Začnete si ale všímat, když fouká vítr. Poznáte to totiž. Poryv větru auto zpomalí. Z kopce nám to ukázalo i 46 km/h. Ale zázraky nečekejte.
Pozor, je to samozřejmě „automat“, ale nemá parkovací režim. Musíte zatáhnout ruční brzdu, jinak to odtlačíte jako vozík z Bauhausu.
Milým překvapením je odpružení. Na to, co od toho vozíku s motorem čekáte, je až nečekaně funkční. Retardéry to přeskakuje. Nápravy pracují, tlumí.
Citroën Ami je ideální, a vlastně výhradně použitelný jen ve městě. Pro ty, kdo nechtějí řešit benzín, parkování, zácpy ani přebytečné koně pod kapotou. Je to základní mobilita bez čehokoli navíc. Je to nejzákladnější prvek městské individuální mobility, za hranice města se s ním odváží jen dobrodruh. Je malý a lehký, takže si vystačí s malým levným a lehkým akumulátorem, který rychle a kdekoli nabijete.
Je pro ty, kdo ho pochopí, že může být geniálním městským parťákem. Jednoduchý, elektrický, hravý, jiný. Návrat ke kořenům, ale v moderním kabátě. Nebo spíš bez něj. A když s tím zastavíte u kavárny, lidé se otočí. Možná se zasmějí.
V Česku ho nekoupíte. Nemáme tu dotace, které by jeho cenu srazily k osmi tisícům eur jako ve Francii. I tak jich v Maroku pod různými jmény (Fiat Topolino, Opel Rocks-e) vyrobili přes 80 tisíc a prý navyšují produkci.
