A pak posadili za volant vývojáře zavedené evropské značky, který reálně vyvíjí auta, staví prototypy a testuje je maskované v různých končinách světa.
Jiný svět, nová doba
Na českém trhu se v poslední době roztrhl pytel s novými, ambiciózními značkami, které slibují revoluci. Z pochopitelných důvodů si jména a značky necháme pro sebe, řekneme jen, že i podle zkušeností ostatních naše poznání platí napříč trhem.
Na začátek je třeba říci, že v Číně se auta staví jinak. Pravda, raketovou rychlostí. Ale filozofie je jiná. Na stále stejném technickém základu – říkat tomu můžeme platforma – mutují neúnavně nové a nové „klobouky“, jak se říká v autohantýrce karoserii, tedy vršku auta, který je vidět. A pak se může auto šupem poslat k zákazníkům; k těm čínským určitě. Evropský řidič je ovšem „nejlepší, nejnáročnější a nejrychlejší na světě“, ten by auto, které Číňanovi nebo třeba Indovi stačí a přijde mu ok, absolutně nesnesl.
Pregnantně to vyjádřila kdysi Stella Li, šéfka BYDu pro Evropu. Její elektromobilka, která se chlubí 120 tisíci inženýry, prý vyvine auto kompletně za 18 měsíců. „A pro Evropu?“ padla otázka. „Pro Evropu dalších 18 měsíců k tomu,“ odpověděla bez okolků. To je to další ladění, crashtesty, homologace...
Převodovka je líná a často netuší, co má zařadit. Ranní vyparkovávání z těsného místa je adrenalinový sport – auto má nespojitou reakci na plyn. Nejdříve se nic neděje, pak auto nečekaně poskočí.
