„Změnit tvář několika průmyslových odvětví se Číně již podařilo, rozsah začínající transformace je však nesrovnatelně větší,“ napsal americký deník The New York Times.
Čína si stanovila cíl mít do roku 2025 pětinu automobilů v zemi na alternativní pohony. V září pak přijala regulace, které nařizují světovým výrobcům prodávat v Číně více aut na alternativní paliva, pokud zde chtějí nadále prodávat ta se spalovacími motory.
Už teď je přitom Čína největším výrobcem a distributorem elektrických aut na světě. Letos by se jich zde mělo prodat zhruba 300 000, tedy trojnásobek předpokládaného množství oproti USA.
„Nacházíme se na významné křižovatce pro vývoj čínského automobilového průmyslu, potažmo i toho světového,“ řekl během návštěvy Šanghaje šéf marketingu značky Volkswagen Jürgen Stackmann.
Co dnes umí čínské automobilkyTak dlouho jsme se čínským automobilkám vysmívali, až doběhly zbytek světa. O designu to platí určitě. Podívejte se na letošní jarní šanghajský autosalon, který je největší přehlídkou aut v Asii. Čína je největším světovým trhem aut, loni se jich tam prodalo téměř 24 milionů.       |
Pokud Čína uspěje, což není vůbec jisté, Peking se ocitne v první linii inovace globálního automobilového průmyslu, tedy sektoru, který po více než 100 let formoval celé komunity a jejich touhy. Naprosto nepředstavitelná pozice ještě před pár desítkami let, kdy byla Čína spojována s úplně jiným ekologickým dopravním prostředkem: klasickým černým bicyklem.
Čína v otázce vývoje nemá příliš na vybranou. Je samozřejmě pravda, že elektrická vozidla krásně zapadají do plánu stát se světovým lídrem v oblasti futuristických technologií jako umělá inteligence, Čína se ale zároveň obává temné budoucnosti, ve které její města neustále přikrývá smog a země je závislá na zahraničních dodávkách ropy.
Elektrická auta jsou i proto v Pekingu, Šanghaji či Šen-čenu stále běžnější a vliv trendů nejlidnatější země světa na zahraniční trhy je značný. Číňané kupují víc aut koncernu General Motors než Američané a Čína je například druhým největším odbytištěm americké automobilky Tesla.
GM a Ford minulý týden oznámily plán přidat do své nabídky celkem 33 modelů s elektrickým pohonem, zatímco světové značky včetně Volkswagenu přesouvají velkou část výzkumu a výroby elektrických vozidel do Číny. Čína na ně zároveň tlačí, aby své poznatky sdílely s místními společnostmi.
Mnozí tvrdí, že v Číně roste domácí konkurence zahraničním značkám za pomoci neférové vládní podpory. Čínští výrobci říkají, že jejich stát usiluje o politiku rozvoje špičkového průmyslu založenou na zdravém rozumu. „V Číně máme v průmyslu velké štěstí, protože vláda nám poskytuje základy,“ zhodnotil zakladatel čínské firmy NIO Company vyrábějící elektromobily Li Pin.
Přesto zatím čínské firmy nedokázaly prorazit s vlastními modely, a to jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Většina čínských elektromobilů je drahá a nevzhledná, na rozdíl od elegantních linií a dveří „á la jestřábí křídla“ nejnovějšího modelu Tesla. Od naplnění ekologických cílů pak Čínu dělí další překážka. Skoro 75 procent čínské elektřiny vzniká v tepelných elektrárnách, které ovzduší znečišťují ještě více než spalování benzinu. I s pohonem na elektřinu jsou auta v Číně zatím „špinavá“.
Zavedení elektrických aut v Číně je nicméně logické. Zdejší stísněná a hustě zalidněná města znamenají menší přepravní vzdálenosti vhodné pro elektromobily, přičemž delší cesty by pokryla rozvinutá síť vysokorychlostní železniční dopravy.
„Neuvažuji o koupi benzinového auta, protože jsem se doslechl, že budou zakázaná,“ řekl právník ze Šanghaje Siung Ťiang-chuaj. Vlastní dva elektromobily čínské výroby a pochvaluje si nízké provozní náklady. „Myslím, že budoucnost patří elektrickým autům,“ dodal.
