Spolumajiteli smíchovských garáží Břetislavovi Janu Procházkovi a jeho spolujezdci Jindřichu Kubiasovi nic z toho nescházelo. Na cestu vyrazili v sériové Škodě Rapid v sobotu 25. dubna 1936 ve čtvrt na pět odpoledne a domů se vrátili po 97 dnech – o tři dny tak pokořili plán.
Na jejich cestu kolem světa si dnes už vzpomene jen málokdo, ve své době ale dobrodružství Procházky s Kubiasem přitahovalo pozornost tisku i široké veřejnosti. Noviny a časopisy přinášely články o postupu malého československého vozu – proti běžné verzi měl jen zvětšenou stolitrovou benzínovou nádrž – Ruskem, Persií, Čínou či Spojenými státy. Za mnoha články stál sám Břetislav Jan Procházka, který svými telegramy a dopisy neúnavně informoval žurnalisty o postupu cesty.
1. srpna 1936 v 11:55 se Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias s vozem ŠKODA RAPID vrátili z cesty kolem světa zpět do Prahy
Čtenáři se tak mohli jen s mírným zpožděním dočíst o bahnitých cestách v Rusku, rekordním průjezdu Persií, „skvostné jízdě do Singapore“ nebo zájmu, který rapid se dvěma Čechoslováky po cestě budil. Procházka, který „mluví německy, francouzsky a anglicky, jest dobrým filmařem amatérem, ženat, otcem dvou hošíků a dcerušky a jest mužem činu“, sledoval i různé drobné zajímavosti, příkladem za vše může být krátká noticka o „Baťových tropických sandálcích na nožkách Číňanek“, kterou poslal v půli června z čínského přístavu Permang.
Při své dobrodružné výpravě se posádka spoléhala na jen mírně upravený vůz Škoda Rapid s páteřovým rámem, poháněný čtyřválcovým motorem o objemu 1,4 litru s výkonem 23 kW (31 k). Všechna čtyři kola byla nezávisle zavěšená, vůz měl hydraulické brzdy. S touto konstrukci spolehlivě zvládal i terénní pasáže – tehdejší silniční síť často tvořily hlavně šotolinové pisty.
Trasa cestovatelů Bohuslava Jana Procházky a Jindřicha Kubiase.
Když se krátce před polednem 1. srpna 1936 vrátili cestovatelé do Prahy, vítal je před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici nadšený dav. A jak dodal všímavý redaktor časopisu Auto, jindy výřečný Procházka nemohl najít slov. Měl ale být na co pyšný – se sériovým vozem, který měl navíc před cestou najeto 60 000 kilometrů, urazil za 97 dní 27 600 kilometrů, to vychází na 630 kilometrů denně.
Dědo, kam valíš? Staříci od Škodovky vyrazili na velkou párty ke 130 letům |
Cesta kolem světa trvala celkem 97 dní, z čehož 53 dnů zabraly přesuny lodí či vyřizování celních formalit – na jízdu samotnou připadlo 44 dnů.
|
Procházka a Kubias po startu v Československu pokračovali přes Německo, Polsko, Litvu, Lotyšsko a Sovětský svaz. Po lodní přepravě přes Kaspické moře následoval přesun Íránem, kde se posádka dokonce dostala i do písečné bouře. Zpoždění, které přitom nabrali, je donutilo k tomu, aby trasu z pákistánské Kvéty do Bombaje zvládli nonstop jízdou za tři dny a stihli tak trajekt na Srí Lanku. Po průjezdu Malajsií a Singapurem vedla další plavba přes Hongkong a Šanghaj až do japonského Kóbe. Následně přes Honolulu dvojice doplula do San Franciska. Poté Škoda Rapid dobyla ,Big Apple’: 5300 kilometrů dlouhou jízdu do New Yorku absolvovala za 100 hodin a 55 minut, čímž o více než devět hodin překonala dosud platný rychlostní rekord. Poslední etapa vedla z francouzského Cherbourgu přes Paříž a Norimberk zpět do Prahy. Nejen na poměry roku 1936 šlo o úctyhodné výkony.
Po velkolepé cestě kolem světa se Procházka, který o sobě rád tvrdil, že pochází z rodu pánů z Dubé, vrátil k podnikání. Spolu s bratrem provozovali moderní garáže na pražském Smíchově, které přežily i německou okupaci. Po únoru 1948 bratři Procházkové emigrovali do Spojených států a garáže připadly ministerstvu vnitra; do rukou rodiny se podnik vrátil v roce 1991. Elstner i Procházka s Kubiasem jsou dnes pozapomenuti, jejich průkopnické činy ale inspirovaly dvojici cestovatelů, známých dodnes - Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda.
Velké cesty
Ve 30. letech byly dálkové jízdy ve velké oblibě. Ve stejné době jako Břetislav Jan Procházka se z Československa vypravilo na výjimečné cesty i několik dalších motoristů, kteří šířili slávu zdejšího průmyslu. V roce 1934 se čtyři vozy Škoda Popular vydaly na cestu z Prahy do Indie, o dva roky později pak spisovatel a nadšený propagátor motorismu František Alexander Elstner připravil cestu zvanou „Sto dní v malém voze“. Projel USA z New Yorku do Texasu, navštívil Mexiko, Arizonou, Kalifornií a vrátil se zpět do New Yorku.
Se svou manželkou Evou od února do května 1936 urazili se Škodou Popular s motorem 1,0 l SV o výkonu 16 kW (21 k) více než 25 000 kilometrů, převážně po území USA, Mexika a Španělska. O dva roky později ujeli manželé Popularem 1100 OHV o výkonu 22 kW (30 k) za pouhých dvanáct dní zhruba 6 000 kilometrů napříč Argentinou až do Buenos Aires.
V červnu 1936 se Stanislav Škulina (1908-1961) a jeho manželka Marie v limuzíně Škoda Rapid vydali na dvouletou cestu po Africe, dlouhou celkem 52 000 kilometrů, které vedla z Dakaru přes rovník až do Johannesburgu v Jižní Africe. Po servisní zastávce u místního zástupce značky Škoda zamířili na Mys Dobré naděje a přes Egypt a Středozemní moře se vrátili zpět do Prahy, kam dorazili 18. května 1938.
