 |
Modrou továrnu nazývají láskyplně La Fabbrica Blu i ti fanoušci značky Bugatti, kteří italštině jinak nehoví. Nemohou se totiž odloučit od vzpomínek, v nichž se ve zmíněném areálu v Campogallianu na předměstí Modeny vyráběly ty nejkrásnější vozy na světě.
V 80. letech, kdy byla vystavěna – mimochodem pod vedením architekta Giampaola Benediniho, který ve světě platil za těžkou váhu industriálního designu a nápadité geometrie – sloužila jedinému cíli. Měla poskytnout co nejlepší, nejmodernější a nejkomplexnější zázemí pro vývoj, testování a konstrukci supersportů. Stejně jako světoznámá značka automobilů tu architektura měla reprezentovat symbiózu mezi designem a výkonem.
Tady stavěli legendární bugatti, supersport se smutným koncem. Je to 25 let |
Tady se rodily vozy, jež byly předurčeny k tomu stát se legendami. A dařilo se.
Na svět tu přišlo kultovní Bugatti EB110.
 Vývojový prototyp Bugatti EB110 z pera Marcella Gandiniho s tehdejším osazenstvem „Blue Factory“ v roce 1991. Bugatti EB110, bájný supersport byl jedním z technicky nejpokročilejších vozů své doby. S cenou 350 tisíc dolarů patřilo k nejdražším a s maximální rychlosti kolem 350 km/h také nejrychlejším vozům planety. Možná nejlepší auto devadesátých let pohání 3,5litrový dvanáctiválec přeplňovaný čtyřmi turbodmychadly. Maximální výkon je 412 kW/610 koní (při 8 000 otáčkách), 610 newtonmetrů kroutícího momentu je přenášeno na všechna čtyři kola. Stokilometrovou rychlost pokoří EB110 za 3,3 sekundy. |
