Autům i automobilkám zbývá posledních pár let, věští významný manažer

Bob Lutz, jeden z nejvýznamnějších manažerů ve světě automobilů, věstí konec autům i samotným automobilkám. Během 15 až 20 let se podle něj kompletně změní přístup k individuální dopravě.

Bob Lutz | foto: Profimedia.cz

Existuje jen několik osobností, které by měly v automobilovém průmyslu význam srovnatelný s Bobem Lutzem. Američan narozený ve Švýcarsku pracoval pro Opel a BMW, především však zastával vysoké řídicí funkce u všech tří amerických koncernů – Fordu, Chrysleru i GM.

A ve všech těchto firmách zanechal nesmazatelnou stopu. Ford Explorer, Dodge Viper, Cadillacy CTS a SRX nebo Chevrolety Camaro a Volt – to jsou auta, která by bez Lutze nevznikla. Právě on totiž prosadil jejich vývoj a výrobu. Jeho působení u Chrysleru významnou měrou přispělo k tomu, že tato automobilka začala v 90. letech vydělávat peníze. A ačkoliv General Motors v závěru jeho působení v důsledku ekonomické krize zbankrotoval, byly to Lutzovy projekty, které pomohly tuto kdysi největší automobilku světa udržet při životě.

Tesla se nedožije roku 2019

Bob Lutz ostře kritizuje módního výrobce elektroaut

Lutz si nebere servítky. Naposledy se opřel do módní ikony dneška, elektrické automobilky Tesla. Firmě Elona Muska, která má od léta obrovské problémy s náběhem výroby nového stěžejního modelu, předpovídá, že nedožije roku 2019.

Boba Lutze si po premiéře dvou novinek Tesly přizvala americká televize CNBC, aby okomentoval situaci firmy, do které investoři pumpují peníze, přestože ještě nikdy za celou svou existenci ještě nevygenerovala zisk.

A Lutz se do toho pustil s prostořekostí sobě vlastní. I přes velkolepost prezentace, na které Musk kromě ohlášeného elektrického tahače představil zcela nečekaně také nový sportovní model, podle Lutze míří Tesla ke krachu. Nové modely, které dorazí až zadlouho, jsou spíš vějičkou na investory, podle Lutze je však důležité, že firma přichází o peníze a klíčové zaměstnance. Podle něj automobilka finančně krvácí a potřebuje sehnat peníze na navýšení kapitálu.

Bob Lutz zmiňuje problémy s vysokými náklady, potíže s neefektivní výrobou a to, že automobilce chybí prodejní síť. Automobilka navíc podle něj nenabízí nic výjimečného. "Mají stejné lithium-iontové baterie jako ostatní. Není tu nic, co by jiná automobilka nemohla jednoduše zopakovat," vysvětlil. Lutz si myslí, že nový elektromobil, který ve stejnou dobu jako Tesla představil Chrysler, má lepší akumulátory, protože mají větší kapacitu a jsou levnější.

V roce 2008 Lutz vzbudil pozornost výrokem, že nástup elektromobilů je nevyhnutelný. A sám mu také pomohl, když pod jeho vedením vznikl již zmíněný Chevrolet Volt. Dnešním pohledem se každopádně zdá, že jeho odhad byl správný.

Po devíti letech opět nabízí svůj pohled na budoucnost. „Jsem smutný z toho, že to říkám, ale blížíme se ke konci éry automobilů,“ začíná článek, který napsal pro odborný magazín Automotive News. Za 15 až 20 let podle něj nebudou lidé řídit auta, protože to bude zakázané zákonem. „Bodem zlomu bude, když 20 až 30 procent vozidel bude plně autonomních. V tu chvíli se vlády podívají na statistiky nehodovosti a zjistí, že 99,9 % nehod způsobí člověk za volantem,“ upřesňuje svoji myšlenku.

V tu chvíli budou mít podle Lutze lidé pět let na to, aby se zbavili svých aut – prodali je do šrotu nebo je vyměnili za něco, co nazývá „modulem“. Modul má být bezpilotní jednotkou pro individuální dopravu, která se objeví na vyžádání a cestující odveze ve vláčku dalších takových modulů na požadované místo.

Na rozdíl od současných aut bude standardizovaný, a tak nebude důvod, aby existovaly rozdílné produkty značek jako Chevrolet, Ford nebo Toyota. Moduly budou mít podle Lutzových předpovědí spíše značky jako Uber nebo Lyft a primárně se budou nabízet formou účelového pronájmu na každou jednotlivou cestu. Pouze menšina uživatelů bude chtít vlastnit individualizovaný modul, který jim bude stát v garáži nebo před domem i ve chvílích, kdy jej nepotřebují.

Moduly budou různých velikostí, ale nabídnou stejnou rychlost cestování. Design a jízdní výkony přestanou hrát významnější roli, protože z individuální dopravy se stane ryze spotřební záležitost bez emocí. Prémiovým značkám tak Lutz věstí ústup, protože jejich výlučné charakteristiky přestanou být důležité.

Logickým důsledkem je také zánik sítě dealerů a autobazarů. V budoucnosti podle Lutze tyto firmy zaniknou, nebo se přeorientují na prodej individualizačních paketů. Některé se budou specializovat na veterány, okruhové sportovní automobily a off-roady. Zaniknou také motoristická média a z automobilek přežijí jen ty, které se přeorientují a budou buď ve velkém vyrábět univerzální moduly, nebo budou poskytovat jejich služby zájemcům o individuální přepravu.

Taková je budoucnost automobilového průmyslu podle člověka, který sám přiznává, že mluví o době, kdy mu bude 105 let. V minulosti ale prokázal, že se ve svém oboru vyzná, takže jeho slova mají svoji váhu.

Bob Lutz

Narodil se americkým rodičům 12. února 1932 v Curychu, kde jeho otec působil jako člen představenstva banky Credit Suisse. Na počátku války se rodina přestěhovala zpět do USA a malý Lutz v roce 1943 získal americké občanství. Od roku 1947 ale byl zpět ve Švýcarsku, začal chodit na střední školu v Lausanne. I díky tomu vedle angličtiny ovládá němčinu, švýcarskou němčinu, francouzštinu a zčásti i italštinu.

Vysokou školu vystudoval v USA, konkrétně obor management výroby na univerzitě v Berkeley, na který navázal studiem MBA programu marketing na téže škole. V letech 1954 až 1959 sloužil jako letec u amerického námořnictva.

V letech 1963 až 1971 Lutz působil v evropské divizi GM, u německé značky Opel. Následovalo tříleté období, kdy byl členem představenstva BMW zodpovědným za prodej a marketing. Za jeho působení mnichovská automobilka restrukturalizovala výrobní program a své menší modely nahradila tehdy zbrusu novou řadou 3, která je dnes jedním z pilířů nabídky automobilky.

Při práci pro Ford se do historie automobilového průmyslu zapsal ještě výrazněji. Vystřídal různé funkce, byl šéfem evropské divize i členem představenstva na celosvětové úrovni. Pod jeho vedením přešel kompaktní model Escort na pohon předních kol, cortinu nahradila revoluční Sierra a odstartoval vývoj první generace SUV Ford Explorer.

V roce 1986 se Lutz nechal zlákat nabídkou na pozici výkonného viceprezidenta tehdy ztrátového Chrysleru. Byl zodpovědný za všechny automobilové aktivity této firmy, prosadil výrobu sporťáku Dodge Viper i nové řady velkých sedanů „LH“. Pod jeho vedením se Chrysler vrátil do černých čísel, spojení Chrysleru s německým Daimlerem ale znamenalo Lutzův konec u této firmy.

Po čtyřech letech v čele výrobce baterií Exide se Lutz vrátil k GM, a to na pozici viceprezidenta pro vývoj. Zasloužil se o přerod značky Cadillac, ztělesněný řadou CTS značící návrat známé značky k pohonu zadních kol, a příchodem SUV řady SRX. Pod jeho vedením GM představil celou řadu dalších modelů SUV, oživil kupé Chevrolet Camaro ale také se zaměřil na hybridy a elektromobily. Z Lutze se stal realista – elektrickému pohonu prorokoval budoucnost, současně však pochyboval o globálním oteplování.

Ekonomická krize znamená ústup Boba Lutze z GM. V roce 2009 se stává poradcem a v roce 2010 končí své angažmá v tomto koncernu. Od té doby působí především jako konzultant pod značkou Lutz Communications, působí ale i ve společnostech Transonic Combustion, VIA Motors a VLF Automotive. Ty mají společné zaměření na zdokonalení pohonu automobilů, ať už se jedná o elektromotory nebo vylepšení vstřikování u spalovacích motorů. Po krátké přestávce navíc Lutz navzdory svému věku od roku 2011 opět působí jako poradce koncernu GM.