V západním cípu České republiky, nad dolem Jiří severně od Sokolova se v obřím areálu BMW začíná s testy technologií budoucnosti. V největším a nejmodernějším areálu značky stavěném pro ladění připravovaných modelů se to zatím hemží bagry, náklaďáky a další stavební technikou, zároveň už ovšem dokončené sekce brázdí maskované prototypy, které ověřují funkčnost systémů autonomního řízení.
Je to první vývojové centrum BMW Group ve střední Evropě. A také první, které si automobilka buduje od počátku sama, po svém. Ostatní centra vznikly přestavbou a úpravami z areálů, které původně sloužily k jinému účelu.
 |
Najít vhodný a tak velký pozemek v hustě zalidněné Evropě nebylo jednoduché Šestisethektarový nakonec nalezli v Karlovarském kraji, je to místo, kam se odvážel materiál z povrchového uhelného dolu. „Od poloviny roku 2014 byla zvažována nová strategie testovacích míst. Zvažovali jsme více než 80 možných variant pozemků v Německu a v sousedních zemích. V Sokolově jsme našli ideální podmínky. Máme plochu, která byla dříve využívána jako těžební, a tudíž jako udržitelná prémiová značka nevyužíváme cenné zelené plochy,“ popisuje projektový manažer BMW Group odpovědný za testovací centrum v Sokolově Andreas Heb. Důležitým faktorem bylo také to, že pozemek měl jediného majitele – Sokolovskou uhelnou. Pozemky pod vývojovým centrem patří stále ještě Sokolovské uhelné, BMW je s firmou dohodnuto na jejich odkupu do konce roku 2023.
„Stavební práce byly zahájeny v květnu roku 2020. Začali jsme stavět se začátkem koronaviru, a tak jsme museli zvládnout konec plánování projektu a rozběhnutí stavby pro všechny partnery za zcela nových okolností,“ popisuje Heb. Vybudování vývojového centra vyjde BMW na 7,5 miliardy korun.
Nejmodernější elektrická BMW přijedou z Maďarska. Továrna bude bez emisí |
V areálu bude několik desítek kilometrů komunikací, ale k tomu například 40 kilometrů kanalizace, 27 nádrží na vodu (jezírek) pro vodní hospodářství. A další infrastruktura, kupříkladu nabíječky pro elektromobily, nebo benzinová pumpa. Vzhledem k tomu, že areál stojí na specifickém podloží, bylo třeba pod komunikacemi udělat tlustou extra zhutněnou podkladovou vrstvu.
První dvě sekce
V novém vývojovém areálu už mohou vývojáři využívat plochou o rozloze 90 000 metrů čtverečních, na níž jsou tři oddělené rozjezdové dráhy. „Poskytuje tedy ideální podmínky pro testování asistenčních systémů, dopravních situací s příčným provozem, ale také nouzových brzdných a vyhýbacích manévrů,“ popisuje mluvčí českého zastoupení značky David Haidinger.
Testovací procedury protinárazových asistentů se řídí z přilehlé řídicí místnosti s dočasnými pracovišti. Stavba obří asfaltové plochy 300 × 300 metrů byla velmi náročná na přesnost. Mimo jiné proto, že po ní jezdí vysokými rychlostmi (až 160 km/h) speciální roboti, které simulují ostatní vozidla, při ladění testovaných prototypů. „Tyto robotické platformy mají velmi malá kola a jezdí vysokými rychlostmi, proto potřebujeme perfektní povrch,“ vysvětluje pro iDNES.cz Andreas Heb. Na nízké platformě, kterou může v krizové situaci testovaný automobil přejet bez rizika poškození, jsou uchycené makety aut sestavené z pěnových dílců.
V areálu budou testovat až ve 230kilometrových rychlostech. Prověřují se ovšem též scénáře, při kterých systémy vozu musí zdetekovat a zabránit střetu s jezdcem na jízdním kole či motorce nebo s chodcem.
Druhou dokončenou sekcí je šestikilometrový dálniční okruh pro testování scénářů autonomní jízdy. Jsou na něm dálniční nájezdy a sjezdy a také různé druhy značení, se kterými se mohou vozy na světě setkat. Zkušební dálniční okruh má dvojici jízdních pruhů a jeden odstavný pruh, včetně dopravního značení či rovinku o délce více než jeden kilometr. Po dálnici se může současně pohybovat až 25 testovacích prototypů.
K dokončeným dvěma sekcím přibudou další čtyři, to už je jisté. Budou zde kupříkladu sekce simulující městské prostředí, nebo okresku. A dálniční okruh obrkrouží ještě jeden s klopenými zatáčkami, kde se bude testovat i v rychlostech nad dvě stě kilometrů v hodině.
V původním plánu bylo dokonce šestnáct sekcí, ale koronavirová krize, která také změnila situaci v autoprůmyslu včetně finanční bilance, prozatím další fáze projektu zmrazila. Zástupci BMW ovšem ujišťují, že až se situace uklidní a vylepší, bude dokončení sokolovského testovacího centra mezi hlavními prioritami.
V plném provozu by mělo na polygonu jezdit až 100 testovacích vozů denně. „Od června 2023 očekáváme, že na zkušebním provozu bude pracovat více než 200 lidí současně,“ dodává Heb. „Naši zaměstnanci budou samozřejmě hlavně z Karlovarského kraje.“ Sto lidí bude zajišťovat provoz areálu, dalších sto pak bude testovat a pracovat na vývoji aut.
Provoz zahájili dřív
„Díky předčasnému zprovoznění dvou traťových úseků pro přípravu na oficiální zahájení testování automobilů v Sokolově již nyní zkoušíme nové asistenční systémy z hlediska bezpečnosti a současně postupujeme ve vývoji dalších testovacích scénářů,“ říká Heb. Od poloviny roku 2023 bude nové testovací centrum v České republice fungovat spolu se s nynějšími centry BMW Group v Aschheimu u Mnichova, Miramasu ve Francii a Arjeplogu ve Švédsku.
„Na novém zkušebním polygonu bude BMW Group pokračovat ve vývoji svých průkopnických technologií z oblastí elektrifikace, digitalizace a automatizovaného řízení. Vývojové centrum v Karlovarském kraji je vzdáleno asi dvě a půl hodiny jízdy od hlavního vývojového pracoviště BMW Group, Výzkumného a vývojového centra v Mnichově,“ upřesňuje David Haidinger.
„BMW nový areál nutně potřebuje pro vývoj a cizelování technologií autonomní jízdy, různých asistentů pomáhajících řidiči. Tyto technologie musí projít homologací, pro každý model je třeba je odladit zvlášť. Asistenta jízdy v pruhu, adaptivní tempomat nebo hlídač mrtvého úhlu je třeba vždy optimalizovat pro daný model. „Při vývoji nového modelu ujede prototyp 240 až 250 milionů testovacích kilometrů, 90 procent z toho ve virtuálním prostředí při simulacích. Deset procent pak opravdu fyzicky na silnici,“ upřesňuje pro iDNES.cz Andreas Heb.
Vše v areálu patří BMW, s odbornými pracemi vypomáhají firmy specializované na testování vozidel, mimo jiné TÜV-SÜD nebo Idiada. Vše v areálu je řízeno pomocí GPS, ovšem v přesnější variantě s tolerancí méně než metr.
Zpočátku se nasnímaná data z testů budou odesílat do vývojového centra v Mnichově, počítá se ovšem i s tím, že vznikne vývojový tým sídlící přímo na polygonu u Sokolova. Prozatím budou podle potřeby inženýři z Mnichova do Sokolova dojíždět. Aktuálně se dokončují dílny pro úpravy a opravy testovacích prototypů.
Dron odhalí špiona
Každý automobil, který se po areálu pohybuje, musí mít na palubě speciální zařízení s GPS modulem doplněné o mobilní telefon, s jehož pomocí řídící velín vůz sleduje a komunikuje s řidičem. Automatizovaný systém sleduje pohyb. Pokud šofér překročí rychlost, dostane varování, když ho bude ignorovat, půjde „na kobereček“ k vládci velínu Michalovi Rychlému.
Celý areál je obehnán plotem, nechybí kamerový systém, čidla. Případného špiona při průniku do areálu nejprve najde dron a pak odchytne ochranka. BMW se také pokouší dojednat, aby nad areálem byla vyhlášena bezletová zóna.
Bavoráky místo uhlí
Na přípravě areálu se podílí i Karlovarský kraj, pro který je investice BMW klíčová i z pohledu připravovaného odklonu regionu od hospodářství vázaného na těžbu a zpracování uhlí. Karlovarský kraj si od testovacího polygonu světové značky slibuje přínos zejména v zaměstnanosti, a to i v navazujících servisních službách. „Je to obrovský impulz, co se týče nového odvětví moderních technologií, s vysoce kvalifikovanými pozicemi jak pro obyvatele regionu, tak pro obyvatele nově příchozí,“ řekl karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Aktuálně kraj v oblasti Podkrušnohorské výsypky dokončuje okružní křižovatku za zhruba 14,4 milionu korun, na kterou dostal dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „S dokončením se počítá koncem září,“ uvedl zastupitel Karlovarského kraje pro dopravu Jan Bureš (ODS).
V plánu je také dokončení infrastruktury, jež náleží k rozvojovému centru. Jde o dostavbu příjezdové komunikace, parkoviště pro návštěvníky a dodavatele i dobíjecí stanice pro elektromobily. Jejich stavba, která měla začít letos, se ale podle Bureše o rok odkládá.
