Zavádění bezpečnostních prvků do automobilů zvyšuje jejich cenu o jednotky procent ročně. Do výbavy aut se většinou dostávají kvůli regulačním opatřením nebo konkurenčnímu boji.
„Bezpečnostní výbava vozů se rychle rozšiřuje, ať už pod tlakem regulace EU nebo konkurence. Vždy platí, že nepovinné bezpečnostní a asistenční prvky se prosazují nejdříve ve dražších vozech a po jejich výrobním zvládnutí a zlevnění větším výrobním objemem se prosazují i do nižších tříd vozů,“ řekl Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie.
V minulém roce se cena nových aut zvýšila v průměru o 3,1 procenta, což představuje asi 12 500 korun. Za zvýšením vedle rozšiřování bezpečnostních výbav stojí ale i jiné faktory, například nový způsob měření emisí WLTP.
Bezpečnost se promítá do homologačních požadavků na nová vozidla, která postupně v historii musela být vybavována nejen bezpečnostními pásy, ale i opěrkami hlavy, protiblokovacím systémem ABS, stabilizačním ESP, denním svícením, airbagy nebo nejnověji systémem automatického přivolání pomoci e-call.
Na základě požadavků EU se mají nároky na bezpečnostní asistenty v autech dále výrazně zvýšit v roce 2022. Povinné mají být například systémy na nouzové brzdění, rozpoznávání únavy řidiče, parkovací kamera a podobně. Více čtěte zde
Asistent udržování v jízdním pruhu
„Pokud se na problematiku podíváme skrze opravy automobilů, tak Americká automobilová asociace (AAA) vydala studii, kde uvádí, jakým způsobem pokročilé asistenční systémy pro řidiče mohou prodražit opravu auta i při drobné kolizi. Cena narůstá nejen zakoupením nových senzorů, ale i jejich správnou kalibrací,“ podotkl Ondřej Simon z PwC.
Například oprava předních radarových senzorů, které jsou klíčové pro automatické brzdné systémy nebo adaptivní tempomat, stojí 900 až 1300 dolarů (od 25 tisíc korun). Výměna čelního skla u auta, které je vybaveno systémem automatického brzdění, adaptivním tempomatem a udržováním v jízdním pruhu, vyjde od 1200 do 1650 dolarů (asi od 30 tisíc korun).
Podle Knapa se dodavatelům i výrobcům v posledních desetiletích typicky dařilo poměrně úspěšně eliminovat nárůst komplexity a požadavků na bezpečnost zefektivňováním výroby. „Pokud ovšem přijde více požadavků najednou, jak diktuje EU, a povinně do všech segmentů najednou, tak může být nárůst ceny patrný. Navíc automobilový průmysl v tuto chvíli potřebuje zvládnout tvorbu nových produktů (elektromobilů a hybridních pohonů) i nových dodavatelských řetězců a nemůže tedy absorbovat náklady do své marže. Proto je možné, že uvidíme zdražení aut, které přesáhne výrazněji dříve obvyklých dvě až pět procent při zavádění některých dřívějších bezpečnostním opatření,“ dodal Knap.
