"Podívej, co to tam jede?" pokřikují na sebe řemeslníci, když kolem nich jedeme se zamaskovanou Kiou Soul. To, že jako doprovodné auto jede krásný roadster Opel GT, který v našich končinách skoro nepotkáte, a ještě mu naschvál "vymetáme pavouky z výfuku", je v tu chvíli jedno. Zděšeně civí na auto s plandajícími koženkovými potahy a hádají se, co je zač.
V kopcích andaluské Sierra Nevady, za polárním kruhem ve Skandinávii, ve vedru pouště v kalifornském Údolí smrti, tam potkáte zamaskované auto, které automobilka teprve vyvíjí, docela snadno. Ale v Praze?!
Unikát v Česku
Soul se naživo představí v říjnu na autosalonu v Paříži. Právě v těchto dnech ukázala Kia světu první obrázky sériové verze, kterou malovalo evropské designérské studio (předchozí pocházely z kalifornských a korejských designcenter). Dva ručně postavené exempláře jsou nyní schované v pražské centrále zastoupení Kia. Sice mají kamufláž, v provozu má ale jejich oblek přesně opačný efekt: budí pozornosti víc, než by automobilka chtěla.
Městské SUV, které dostane výhradně pohon předních kol, jsme projeli ještě předtím, než se ukáže veřejnosti. Dostali jsme ho zamaskované na pár hodin a pořádně prozkoumali jeho prapodivný oblek.
"Projeďte si ho, vyzkoušejte, prohlédněte. Hlavně ho nefoťte nezamaskované a fotit by se neměl také interiér, ještě není definitivní," říkají u Kie, když nám ho předávají. "Do kolika ho vrátíte? V šest si ho berou Korejci a budou na něm cosi testovat," vysvětluje Vít Pěkný, šéf českého zastoupení automobilky.
Kia v maskáčích
Vyrážíme do provozu, ostatní auta se nestačí divit a řidiči zapomínají řídit. Přední maskování je přichyceno plastovými i kovovými háčky. Světla zlehka zakrývá síť. Prý je tak akorát tak hustá, jako by lampy byly zašpiněné. Bez problémů jsou vidět i směrovky, když blikají. Zadní okno překrývá síť také. Převozní SPZ máme jen tak narychlo položené za oknem, to kdyby si naše tajemné auto chtěli proklepnout policisté.
V koženkových potazích jsou schované kapsy, ve kterých jsou kusy polystyrénu. Přidají sem tam nějaký faldík na karoserii a zmatou oko diváka. Když upalujeme po silnici a ujíždíme před zvědavými pohledy, maskování plandá a hlučí.
Do kufru lezete jako do babiččina koženkového loďáku. Odepnete dva zipy - jezdce se k sobě dokonce dají zapnout zámečkem - a pod nimi je teprve víko zavazadlového prostoru. V kufru s dvojitým dnem jsme našli plachtu, pod kterou Kia Soul spí přes noc v tmavém koutě garáže. Je tam schovaný hezky pod zámkem, aby ho nevyšpionovala konkurence. Na dveřích koženka drží s pomocí oboustranné lepicí pásky a tkalounů s našitým suchým zipem, které se zajistí přes vnitřní stranu dveří.
Co nejošklivější
Automobilky se snaží auta co nejvíc znetvořit. Na maskování automobilky kromě koženky používají různé plachty (povětšinou bílé nebo šedé), oblíbené jsou velkoplošné plastové kryty, používá se také speciální pěna, která změní obrysy. Technici se nerozpakují improvizovat, to pak používají samolepicí pásku, karton... vlastně cokoliv, co najdou v dílně.
Oblíbené jsou také samolepky potištěné speciálními vzorky, které jako by vám tančily před očima. Hůře se pak rozpoznávají prolisy a linie karoserie. U Kie je ale prý nemají rádi. Koženkové "futrály" jsou sice nákladnější, ale také praktičtější - dají se totiž kdykoliv jednoduše sundat.
Na šití maskáčů pro auta existují specializované firmy. Pracují s maximální loajalitou, nic o svých zákaznících neprozradí.
Na internetu jsme našli třeba americkou firmu Automotive Canvas, šitím maskovacích oblečků pro prototypy se ale moc nechlubí a radějí prezentuje své ostatní aktivity.
I přes zákaz jsme soul nakonec svlékli a podívali se mu na "čumák". Není to nic složitého: Otevře se kapota, háčky na gumách jsou v motorovém prostoru zachycené, kde se dá, dole drží za lemy blatníků a nárazník.
Žádné značky
Kliky překrývá koženka taky, když se dovnitř chcete dostat, odepnete suchý zip. Záplata překrývající nádrž je na obou stranách, funkční - tedy otevírací na suchý zip - je ale jen ta nalevo.
Všechna loga na autě "maskéři" schovali. Na volantu ho přelepili černým kolečkem z tlustého papíru. Znáčky Kie na litých kolech jsou pod stříbrnou samolepkou. Šlo se i do takových detailů, jako jsou značky na oknech, ty překryli z obou stran černou páskou.
Prototyp na výletě
Všechno na autě je plně funkční: rádio hraje, klimatizace klimatizuje... Interiér má finální podobu, jen v něm nejsou ty správné materiály. Tam, kde bude čalounění, nebo plast měkčený, případně s texturou, je v našem soulu hladká matná černá umělá hmota.
Vše je precizně smontované, nic nedrnčí, nebouchá, nevrže. Ruční práce se pozná. Uvnitř je hlavně vpředu spoustu místa, vzadu se i díky mohutným zadním sloupkům cítíte možná o něco stísněněji. Díky vyšší poloze za volantem máte dobrý přehled o dění na silnici.
Na silnici je soul hodně tvrdý. Když jsme ho prohnali po rozbité okresce, držel na ní skvěle, i díky širokým kolům. Předsériové auto pohání benzinová jedna-šestka. Samozřejmě také není úplně obyčejná, má nesériovou řídící jednotku. Pozná se to i podle hodně citlivého plynu. Motor hezky jede, má zátah, o kterém si dnešní emisními normami přidušené šestnáctistovky mohou nechat zdát.
Kia Soul se bude vyrábět v Koreji od října, na český trh dorazí v únoru 2009. Podle prvních odhadů by se oproti cee´du mělo připlácet přibližně padesát tisíc.
V nabídce nového modelu budou v Česku motory: benzinová i naftová jedna-šestka. Korejská centrála mluví i o turbodieselovém dvoulitru, jestli bude v nabídce i pro české souly, prozatím jasné není. Celkem 4 105 milimetrů dlouhý, 1 610 mm vysoký a 1 785 mm široký soul má rozvor 255 centimetrů.
