Zejména pro ně by mohl být rychlým pomocníkem nový seriál, jehož první díl právě čtete. Je zaměřen na úplné základy ovládání elektricky poháněného vozidla, užívání rekuperace a varování před nejčastějším zdrojem problémů.
Každá technologie má totiž svá specifika, od kterých se odvíjí i optimální způsob jejího používání. A platí to i pro elektromobily, i když zatím vypadají v podstatě stejně jako tradiční auta se spalovacími motory. Kdo tato specifika ignoruje, zbytečně si komplikuje život.
Pro ty, kterým se opravdu nechce číst, jsme připravili video, kde během dvou a půl minut proplujeme tím úplně nejdůležitějším. Hlavní roli v něm hraje KIA EV6 GT Line.
Za volant bez obav
Pokud jste někdy řídili auto s automatickou převodovkou, budete v elektromobilu jako doma. I zde jsou pouze dva pedály, akcelerační a brzdový a místo řazení přepínáte jízdní režimy: D jako Drive pro cestu dopředu, R jako Reverse pro cestu dozadu a P jako „Park“ pro zaparkování vozidla. Nechybí ani „N“ jako „Neutral“, který se u elektromobilu používá pouze v případě, že auto potřebujete táhnout či tlačit.
Stejně jako u automatu nemusíte řadit, na rozdíl od vozu se spalovacím motorem ovšem neřadí ani auto – elektrický motor má dostatečný rozsah otáček, aby potřebné rychlosti pokryl. Ve vozidle tak není převodovka, pouze takzvaný reduktor – jeden trvale zařazený převodový stupeň, který převádí vysoké otáčky elektromotoru na nižší otáčky kol. Uživatel ho nijak neřeší, pouze se v něm v servisu jednou za čas vymění olej. Výjimkou jsou vozidla Audi eTron GT a Porsche Taycan, které mají dva převodové stupně – a sami si je řídí pro optimalizaci zrychlení a spotřeby.
Čím se elektromobil od konvenčních vozidel liší, je rekuperace a ní související brzdění a plachtění.
Rekuperace je kamarád
Rekuperace je režim, ve kterém se elektromotor přepne do režimu elektrického generátoru a pohybovou energii vozidla přeměňuje zpět na elektřinu a ukládá jí do akumulátoru. Je to jeden z významných prvků pro vysokou efektivitu elektrického pohonu.
Nejčastěji se řidič s rekuperací setká tak, že sešlápne brzdový pedál. Auto začne zpomalovat, aniž by se brzdové destičky přiblížily kotoučům. Dříve vynaložená energie pro rozpohybování auta se vrací do akumulátoru. Samozřejmě, pokud potřebujete zpomalit rychleji, než systém zvládne rekuperovat, řídící systémy vozidla sami připojí i klasické mechanické brzdy. Stejně tak ve chvíli, kdy je akumulátor plný a energii není kam uložit.
Díky elektronickému řízení rekuperace lze mnohdy uživatelsky nastavit, jak se má vozidlo za jízdy chovat. S nejnižším stupněm rekuperace se chová jako konvenční vůz se spalovacím motorem, když sundáte nohu z plynu a vyřadíte rychlost – dál setrvačností pokračuje v jízdě, takzvaně plachtí. Jak rychle bude zpomalovat závisí především na sklonu vozovky.
Zvolit si můžete vyšší úroveň rekuperace, někdy to lze jen ve dvou, jindy ve více stupních – záleží na modelu. Podle nastavení se postupně dostanete od plachtění přes stav podobný brzdění motorem (když pustíte nohu z plynu, ale necháte zařazený kvalt) až po takzvané jednopedálové řízení, kdy vozidlo začne výrazně zpomalovat, jakmile povolíte stisk akceleračního pedálu. Ne každému to vyhovuje, ale například při poskakování po městě to mnozí rádi využívají – s trochou citu není potřeba přesouvat nohu mezi pedály a vozidlo bez brzdy zpomaluje až do zastavení. Ne každý elektromobil ale jednopedálové řízení nabízí.
U některých modelů můžete úroveň rekuperace řídit i během jízdy, zpravidla pomocí „pádel“ pod volantem a přepínat třeba mezi plachtěním a silnější rekuperací podle toho, zda je před vámi volno, nebo se blíží semafor – ale to už je „vyšší dívčí“ pro ty, kdo se s řízením trochu mazlí. Ti ostatní si vyberou jeden režim a jezdí s ním pořád.
Pozor na 12V akumulátor
Trochu překvapivě najdeme v elektromobilech jeden relikt, který je dědictvím z konvenčních vozidel: klasický 12V akumulátor. Ten zde sice neroztáčí motor při startu, ale napájí palubní systémy vozidla ve chvílích, kdy není stykači připojen hlavní trakční akumulátor.
S vědomím, že v autě není startér, zpravidla výrobci zvolili menší varianty s nižší kapacitou, které ale v některých situacích umí moderní výkonné palubní systémy poměrně rychle vybít. Vozidla jej obvykle dobře zvládají podle potřeby dobíjet z trakčního akumulátoru, ale u některých se občas stane, že se akumulátor vybije, nebo je během několika málo let opotřeben.
Slabý akumulátor se pak projevuje různými chybovými hláškami (často na první i druhý pohled nesouvisejícími) a pokud „klekne“ úplně, nemusí stačit na sepnutí stykačů a vozidlo se může stát nepojízdným. Za leckterým odtahem elektromobilu tak nestál vybitý trakční akumulátor, nebo nějaká zásadní porucha, ale malý 12V akumulátor.
Jakmile začne zlobit, je lepší jej vyměnit.
V příštím díle…
V příštím díle se podíváme, jak v infotainmentu vozidla plánovat dlouhé trasy, jak vyhledávat nabíjecí stanice a povíme si několik základních zásad, jak o elektricky poháněný vůz pečovat.