Česká republika chce v rámci plánu prodloužit období pro vykázání emisních cílů automobilek ze tří na pět let, řekl ministr dopravy Martin Kupka po jednání v Hospodářské komoře. Ministr dopravy taky zdůraznil, že chce zrušit i zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem.
Evropská komise v dubnu navrhla, aby automobilky vykazovaly emisní cíle za tři roky místo každoročně, což by jim umožnilo vyhnout se v letošním roce placení pokut.
Podle ministra dopravy Martina Kupky se Česko s evropským akčním plánem v něčem ztotožňuje.
Ministr se opětovně vymezil proti navrženému zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. „Tuhle regulaci nepotřebujeme. Bude to vývoj technologie, co rozhodne, co si budou lidé kupovat,“ řekl Kupka po setkání na půdě Hospodářské komory. Podle něj je třeba prosazovat technologickou neutralitu a neprosazovat pouze elektromobily. Za zásadní považuje, aby spotřebitelé měli k dispozici kvalitní a dostupná vozidla.
Kupka nicméně podporuje plány na posilování dobíjecí infrastruktury. Podle něj je to třeba nejen kvůli českým majitelům elektromobilů, ale i s ohledem na mezinárodní dopravu. Česko se podle ministra také hlásí k záměru budovat v EU továrny pro vývoj a výrobu baterií.
Podle Kupky by případná revize emisní politiky pro automobilový průmysl měla být dojednána letos ve druhém pololetí. Česko bude prosazovat, aby se emisní cíle průměrovaly za delší období, zároveň také bude chtít, aby EU ustoupila od návrhu na zavedení povinného podílu elektromobilů ve firemních flotilách.
„Stojíme za omezováním regulací, protože evropskému průmyslu nepomáhá. Jako ministerstvo podstupujeme kroky, aby automobilky měly dobré podmínky a záleží nám na tom, aby evropští spotřebitelé měli kvalitní auta,“ dodal.
Zavedení cel na dovoz automobilů z EU do USA pak podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu AUTOSAP Zdeňka Petzla nyní způsobují mezi českými výrobci především nervozitu. Samotná česká výroba totiž není na přímém vývozu automobilů na USA tolik závislá. Již nyní lze ale podle něj sledovat výpadky v objemech například u závodů na Slovensku, které mohou být i na 40 procentech produkce.
Podle Petzla je automobilový průmysl skvělým zaměstnavatelem, proto je ale nutné klást důraz na technické vzdělávání. Zavedení amerických cel pozici českých firem přímo neohrožuje. „Ta přímá expozice je tam malá, jde spíš o vývoz dílů do Německa. Situaci pozorně sledujeme,“ dodal.
Podle Kupky je třeba současného celního stavu využít a stupňovat tlak na omezování byrokracie, která podle něj ve výsledku omezuje výrobce. „Pojďme to využít k tomu, abychom omezovali zbytečné evropské překážky, které spočívají ve vysoké regulaci a nefinančních bariérách. Tohle může být ve finále vyústěním celní války v případě, že to dopadne dobře,“ dodal ministr dopravy.
O nutnosti reagovat na americká cla je přesvědčený i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „Evropský automobilový průmysl – a s ním i ten český – je motorem evropské ekonomiky,“ řekl.
Zavedení amerických cel je podle Zajíčka (ODS) jednou z věcí, kterou ČR a EU nemůže ovlivnit. Unie nyní ale může řešit jiné problémy, které škodí průmyslu, jako jsou například přílišná regulace a byrokracie. Ty jsou podle něj vůči ostatním státům neúměrně vysoké.
Evropská unie 10. dubna o 90 dní odložila platnost protiopatření schválených kvůli zavedeným americkým clům. Původně měla začít platit 15. dubna. Reagovala tak na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterým Spojené státy s okamžitou platností také odložily vysoká cla o 90 dnů, i když v platnosti zůstává základní desetiprocentní clo. Rovněž stále platí 25procentní cla na dovoz produktů z oceli a hliníku a 25procentní cla na automobily.
ANALÝZA: Problémy evropského autoprůmyslu umíme pojmenovat, ale ne řešit |
17. dubna 2024 |
