Plány na restrukturalizaci, propouštění a úspory zatím oznámily v Evropě hlavně německé firmy, dá se ovšem čekat, že se brzy přidají i ty z dalších zemí. Česká ekonomika je pevně propojena s tou německou, dá se tedy čekat, že útlum dorazí i k nám. První náznaky už se objevují, Hyundai v Nošovicích kvůli poklesu poptávky nechává až do konce roku každé druhé pondělí vypnutou linku (psali jsme zde).
Škoda zatím může být podle všeho relativně v klidu, automobilka v Evropě dlouhodobě bojuje s nedostatkem kapacit, v tomto týdnu oznámila, že proto začne vyrábět žádaný model Karoq v bratislavské továrně koncernu VW, kde už se montuje elektrický model Citigo, ale třeba také VW Touareg, Porsche Cayenne nebo Audi Q7 (čtěte zde). Na problémy by jí ovšem mohl zadělat například pád některého z dodavatelů.
Automobilky začínají šetřit kvůli přechodu k elektromobilitě, poklesu poptávky, nejistotě spojené s brexitem a šetří i na obří pokuty za překračování emisních limitů, které začne Brusel za příští rok kasírovat. Na sektor celosvětově dopadá obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy.
Bloomberg spočítal, že v následujících letech odejde z autoprůmyslu ve světě 80 tisíc lidí, nejvíc v Německu, pak v Británii kvůli brexitu a v USA. Ani ostatní nezůstanou ušetřeni. Nissan oznámil, že na celém světě propustí 12 500 lidí, General Motors 15 tisíc a Ford sedm tisíc.
Bernhard Mattes, šéf německého sdružení automobilového průmyslu VDA přišel s dlouhodobější předpovědí úbytku pracovních míst, podle které má v Německu v následující dekádě přijít o práci v autoprůmyslu až 70 tisíc lidí. Audi oficiálně oznámilo, že do roku 2025 zruší až 9 500 pracovních míst, o práci tak přijde 10,6 procenta z celkového počtu zaměstnanců. Automobilka předpokládá, že tak získá prostředky na financování přechodu na elektromobily.
Daimler, výrobce mercedesů, se do tří let zbaví deseti tisíc lidí (čtěte zde). A BMW se dohodlo se zaměstnanci na omezení prémií. Už v první polovině roku oznámil koncern Volkswagen, že v rámci přechodu na méně komplikovanou výrobu elektrických aut do roku 2023 zredukuje počet zaměstnanců o 5 až 7 tisíc.
Dodavatelé komponentů už začali s přípravou na hubené roky také. Největší německý dodavatel automobilových součástek Robert Bosch Group uvedl, že v příštích dvou letech plánuje v Německu zrušit asi 1 600 pracovních míst souvisejících s technologií spalovacích motorů. Continental oznámil, že v rámci restrukturalizace do roku 2028 zruší přes pět tisíc pracovních míst.
Další výrobce autodílů, firma Brose propustí dva tisíce lidí v následujících třech letech, Mahle čtyři sta a Michelin devět set.
„Objem výroby se zřetelně snížil,“ říká Wolfgang Schäfer, finanční ředitel společnosti Continental v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Koncern momentálně nevidí trh, který by mu mohl v nejbližších letech dopřát růst. „V nejlepším případě se situace v roce 2020 nezmění,“ uvedl Schäfer. Ani pro následující období do roku 2024 nevidí žádné „zásadní oživení“.
I další dodavatelé varují před dlouhodobou slabou fází. „Co vidíme, není krátkodobý pokles,“ uvedl Volkmar Denner, ředitel společnosti Bosch. „Počet celosvětově vyrobených aut podle našeho názoru do roku 2025 rozhodně nevzroste.“ Že by poptávka v budoucnu opět stoupla, nedoufá ani výrobce převodovek ZF Friedrichshafen.
Předseda představenstva firmy Wolf-Henning Scheider očekává v následujících dvou až třech letech spíš stagnaci. Manažeři společnosti ZF začali již v září letošního roku v souvislosti s klesajícím objemem automobilové výroby hovořit s odborovou radou firmy o jednotlivých provozech. I menší dodavatel Grammer s 15 tisíci zaměstnanci oznámil v listopadu zavedení úsporného programu – poté, co musel kvůli slábnoucím trhům zredukovat prognózu pro letošní rok.
Automobilový průmysl je důležitým motorem německé ekonomiky, která je největší v Evropě. Pokles odbytu se postupně přelévá i k dodavatelům, tedy i do Česka. „Ohlášené propouštění v Německu se dotýká především velkých koncernů, které tím reflektují transformaci odvětví směřující k čisté mobilitě, stejně jako vyšší stupeň robotizace a automatizace výroby. Firmy nejen v Německu musí přemýšlet strategicky a plány úspor jsou vydávány s výhledem na další pět deset let,“ vysvětluje pro iDNES.cz výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zděnek Petzl.
Efektivita výroby se stává hlavním tématem u automobilek i u dodavatelských firem. Petzl ovšem upozorňuje, že v minulém roce pracovalo v německém automobilovém průmyslu nejvíce lidí od roku 1991, a to 834 000. V uplynulé dekádě se navíc výroba aut a komponent z Německa přesouvala do zemí s nižšími výrobními náklady, mimo jiné do Česka.
České firmy se musí připravit
AutoSAP prozatím v Česku plošné snižování stavů zaměstnanců nepozoruje. „Pokud k němu došlo, šlo spíše o jednotlivé případy, související se strategií konkrétní firmy, nebo o omezování počtu agenturních zaměstnanců, kteří byli najímáni na mimořádné zakázky, jež dané firmy nedokázaly v minulém období kapacitně zvládat pouze s kmenovými zaměstnanci,“ komentuje Zdeněk Petzl.
Jednou z nich je společnost Baur Formschaumtechnik z Valašského Meziříčí, která na sebe tento týden podala insolvenční návrh. Firma vyrábějící pro Volkswagen, Ford nebo Daimler komponenty z polyuretanové integrální pěny pro motory a další části aut zaměstnává 500 lidí.
„Šlo zejména o dlouhodobý nedostatek pracovních sil ve výrobě, což mělo za následek zvýšení nákladů na agenturní zaměstnance a mimořádné náklady spojené s dodávkou vyrobených dílů zákazníkům. V roce 2018 tyto problémy dále narostly a byly prohloubeny nižší pracovní efektivitou a v některých případech neodpovídající kalkulací nákladů na zakázky,“ uvedla firma.
Loni skončila společnost ve ztrátě 187 milionů korun, čímž vyčerpala své rezervy. Čistý obrat firmy byl loni 657 milionů korun. Firma, jejíž mateřská společnost Charlotte Baur Formschaumtechnik je v insolvenci od začátku listopadu, se snažila neúspěšně najít strategického partnera.
Autoprůmysl v ČRAutoprůmysl tvoří asi 9 % českého HDP, přes 80 % jeho produkce jde na export a téměř třetina z celkového exportu směřuje do Německa. Zjednodušeně lze říci, že až 2 % tuzemského HDP závisí na exportu autoprůmyslu do Německa. V absolutních číslech pak export autoprůmyslu do Německa dle ČSÚ za celý rok 2018 dosáhl 290,4 mld. Kč. Z této částky přitom většinu představuje export dílů a příslušenství – 165,4 mld. Kč a 125 mld. Kč celá vozidla. |
Autoprůmyslové firmy působící v Česku si celkovou ekonomickou situaci podle Petzla dobře uvědomují. „Ačkoliv v tuto chvíli nemůžeme hovořit o plošném poklesu zakázek ve všech částech našeho odvětví, manažeři firem vnímají, že tempo růstu z předchozích let se zpomalilo. To samozřejmě stupňuje tlak na další zvyšování efektivity výroby, její automatizaci a digitalizaci. Z tohoto pohledu tak mají jasnou výhodu firmy, které zavedly, potažmo zvládnou zavést novější a technologicky pokročilé způsoby výroby,“ vysvětluje. Tento ekonomický tlak se podle Petzla bude zvyšovat a firmy se budou muset přizpůsobit.
„Je zřejmé, že tato situace dopadne na jednotlivé firmy různě. Plošný dvouciferný dopad na dodávky firem v Čechách v tuto chvíli nepozorujeme. V souladu s celkovým ekonomickým zpomalením nicméně u dodavatelů automobilového průmyslu očekáváme v letošním roce pokles v řádu jednotek procent a obdobně i v tom následujícím,“ dodává. Někteří dodavatelé v Česku ovšem aktuálně hlásí spíš dokonce přebytek zakázek.
Prodeje stagnují
Prodeje vozidel v letních měsících, září a říjnu byly výrazně ovlivněny loňským přechodem na nový systém homologací (WLTP). Z celkového pohledu prodeje nových osobních vozidel v Evropské unii v tomto roce od ledna do října mírně poklesly (- 0,7 %).
„Jedním z důvodů může být nasycení trhu. Promítají se zde zároveň spotřebitelské nálady odrážející dlouhodobé diskuse ohledně hospodářské krize, nejistoty zákazníků, případně očekávání nových modelů v dalších letech,“ komentuje Zdeněk Petzl. Upozorňuje, že zrovna Německo zůstává jedinou velkou západní ekonomikou, kde i v letošním roce evidují růst prodejů nových vozidel (+ 3,4 %).
Globální prodej aut letos podle odhadu německého sdružení automobilového průmyslu VDA klesne o pět procent, což by byl nejprudší propad od finanční krize před deseti lety. Výsledkem bude, že se letos celosvětově prodá jen 80,1 milionu vozů, o 4,1 milionu méně než loni. Šéf VDA Bernhard Mattes přitom varoval, že odvětví bude muset v příštím roce i více propouštět.
„Konkurence je čím dál tvrdší, tlaky stále silnější,“ řekl Mattes. VDA odhaduje, že v roce 2020 se prodej aut v Německu sníží o čtyři procenta na 3,43 milionu. V Evropě klesne o dvě procenta na 15,3 milionu. Ve Spojených státech by se měl trh s osobními a lehkými užitkovými vozy snížit o tři procenta na 16,5 milionu, v Číně o dvě procenta na 20,5 milionu.
Pokud ještě před lety automobilky očekávaly růst celkového objemu globální produkce vozidel nad sto milionů, dnes se hovoří spíše o návratu k hranici devadesáti milionů. Další vývoj v Německu tak bude především záviset na vývoji velkých trhů, přičemž očekávaný pokles poptávky v Číně může v následujících pěti letech nahradit růst v dalších částech světa, například v Indii.
