U autonomního řízení půjde podle ministra zejména o nutnost vyřešení etických a právních problémů. Z technického hlediska jsou již automobilky schopné takové vozy vyrábět. Technologii ale bude nutné důkladně otestovat a část testů nelze provádět v běžném provozu, aby nebyl nikdo ohrožen.
Ministerstvo podle Ťoka vytipovalo lokalitu, kde by okruh mohl vzniknout. Financovaný by mohl být alespoň zčásti z evropských peněz a vlastnit by jej měl stát. Provozovala by jej některá státní organizace.
Podle ministra jsou podobné testovací okruhy v Evropě dva. „Myslím si, že kdyby byl podobný tady u nás, že by to byl velký příspěvek k rozvoji autonomních systémů,“ dodal.
Nápad na vznik okruhu vyšel z ČVUT od vedoucího Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Václava Jírovského a jeho syna. „Je vytipovaná i lokalita, kde by mohl vyrůst. Není to úložiště jaderného odpadu, takže nečekáme nějaký zásadní odpor,“ dodal Jírovský. Lokalitu nechtějí ministerstvo ani ČVUT prozradit.
Oproti běžnému testovacímu okruhu musí mít polygon bohatší vybavení především v oblasti konektivity i simulace situací, ke kterým může během jízdy dojít.
Velké evropské automobilky většinou mají vlastní testovací dráhy. Škoda Auto, která systém řízení nahrazující řidiče taky vyvíjí, například využívá vlastní testovací okruh v Úhelnici u Mladé Boleslavi a využívá i infrastrukturu mateřského Volkswagenu v německém Wolfsburgu.
