Energetická skupina EnBW se sídlem v Karlsruhe, jeden z předních provozovatelů rychlonabíjecích míst v Německu, uvedl pro deník Die Welt, že jen za letošní rok už zaznamenal více než 900 krádeží kabelů. Ostatní provozovatelé evidují desítky dalších případů. Meziročně všichni hlásí výrazný nárůst těchto krádeží.
Část z nich mají na svědomí zloději kovů. V závislosti na tloušťce a výkonu obsahují rychlonabíjecí kabely podle EnBW mezi čtyřmi a deseti kilogramy mědi. Toto množství se dá oficiálně ve sběrně prodat za zhruba 50 eur, na černo za polovinu. EnBW však část těchto případů připisuje i vandalismu nebo cílené sabotáži. „Zdá se, že některé činy jsou ideologicky motivované – například proto, že člověk odmítá elektromobilitu. Měděné kabely občas najdeme viset někde nedaleko nebo pohozené ve křoví,“ uvádí EnBW.
Jediná krádež kabelu způsobuje přímé škody mezi 2 500 a 5 tisíci eury. Mluvčí Ionity pro deník Welt zdůraznila, že nehmotné škody jsou větší než náklady na opravu, „protože každá porucha podkopává důvěru zákazníků ve spolehlivost nabíjecí infrastruktury, a tím i v každodenní vhodnost elektromobility jako celku“.
Postiženy jsou obecně hlavně nabíjecí stanice s malým vytížením a na málo frekventovaných místech. Stojanů třeba na velkých čerpacích stanicích se to netýká vůbec. Provozovatelé se brání různými způsoby, Ionity třeba vybavuje svoje kabely barevnými kazetami, které při řezání prasknou a zanechávají nepřehlédnutelné stopy, podobně jako barva u přepravy peněz, takže kabely jsou tak jasně rozpoznatelné jako odcizené. Barva však na druhé straně znečišťuje stanici samotnou a její okolí, takže rostou náklady na čištění a údržbu. Lepší je proto zabezpečení pomocí kamer.
Nejsilnější rychlonabíječka zahájila provoz
Čeští provozovatelé se s tímto problémem rovněž potýkají, ale zatím v ne příliš velkém množství. „Nejde o nijak častý jev, odhadem jde o jednotky kusů nejrůznějším způsobem poškozených stanic ročně,“ uvádí pro iDNES.cz mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier.
„Nejčastějšími projevy jsou ustřižené kabely, poškozené dobíjecí konektory nebo znečištěné stojany. Obecně však platí, že lidé mají k dobíjecím stanicím jako užitečnému prvku ve městech a u silnic určitý respekt, zvykli si na ně jako na součást prostředí. Případné vandaly odrazuje i to, že neoprávněná manipulace se stojany může být životu nebezpečná a současně je jasné, že případný výtěžek z prodeje cenných kovů není úměrný vynaloženému úsilí.“
Podobně to vidí i Martin Houška z tiskového oddělení společnosti PRE: „Za poslední rok jsme se s žádným cíleným poškozením v rámci naší veřejné sítě nesetkali, vyjma jednotek posprejovaných lokalit, kde poškození nemělo vliv na funkčnost. Celkově se za dobu provozu jedná řádově jen o jednotky případů. Na některých lokalitách jsme v minulosti řešili ulámané krytky konektorů na „chytrých lampách“.
Zaznamenali jsme i kurióznější případy, kdy například kamion při couvání jednu z našich dobíjecích stanic porazil. V tomto případě se samozřejmě nejednalo o záměrné poškození, ale o dopravní nehodu. Co se týče naší veřejné sítě, pak můžeme uvést konkrétní příklad jedné pražské lokality, kde nám v minulosti vandalové třikrát během dvou měsíců poškodili chlazený kabel u DC dobíjecí stanice, jehož cena se pohybuje okolo 120 tisíc korun.“
Poškozená dobíjecí stanice PRE v Berouně
Druhý incident se stal zhruba před čtyřmi lety v Berouně, kde vandal poškodil DC dobíjecí stanici takovým způsobem, že cena následné opravy dosahovala k půl milionu korun. Ani v jednom případě se Policii ČR nepodařilo pachatele dopadnout. „V případě, že k poškození našich dobíjecích stanic dojde, pak takové škody běžně hlásíme Policii České republiky, protože se ve většině případů jedná o škodu převyšující 10 tisíc korun, a jde tak o trestný čin,“ dodává Martin Houška.
