Škoda tiskne respirátory
V podstatě zároveň se zastavením výroby nebo ještě před ním se vrhly automobilky na pomoc v boji proti koronaviru. Jako příklad zapojení automobilek může posloužit i domácí Škoda Auto, která se rozhodla ve spolupráci s výzkumníky z ČVUT a dalšími zúčastněnými stranami pomoci řešit akutní nedostatek ochranných pomůcek.
Automobilka ve své „tajné“ dílně s 3D tiskárnami disponuje i jedním konkrétním modelem tiskárny HP, který tiskne metodou Multi Jet Fusion. Právě pro tuto technologii tisku vyvinuli vědci na půdě ČVUT prototyp opakovaně využitelného respirátoru, který má chránit především bojovníky v první linii, tedy zejména zdravotnický personál. Celá fáze vývoje respirátoru CIIRC RP95-3D s úrovní filtrace FFP3 od začátku vývoje po certifikaci a rozjezd malosériové výroby trvala pouhý týden.
„Na ČVUT zvolili metodu tisku Multi Jet Fusion z polyamidu PA-12. Tato metoda tisku zajistí, že vznikne homogenní materiál, který nemá zřetelné vrstvy a není porézní. To je základní předpoklad pro to, aby se v něm nedržely viry a dal se dobře dezinfikovat,“ vysvětlil důvod pro volbu technologie tisku David Vaněk, vedoucí oddělení stavby prototypů a modelů české automobilky.
Po prvotním ladění prototypů zvládala dílna tisknout 60 kompletů dílů pro respirační masky denně. V automobilce tak vytiskli celkem stovky sestav čtyř dílů, které tvoří základ masky. Tyto díly následně putovaly k firmě 3Dees, distributorovi tiskáren, na kterých lze masky tisknout. Firma shromažďovala díly od dalších dodavatelů a postarala se o finální montáž. Distribuci respirátorů, které lze používat opakovaně a opakovaně je dezinfikovat, následně zajistilo ministerstvo zdravotnictví.
Zatímco probíhal 3D tisk, na ČVUT pracovali s dalšími partnery a respirátor RP95 vyvinuli do takové podoby, aby bylo možné ho sériově vyrábět metodou vstřikování plastů.
Respirátory i od Ferrari
Do výroby různých ochranných a zdravotnických pomůcek se samozřejmě zapojily automobilky po celém světě. Podobné iniciativy jako ta z ČVUT, které se účastnila mladoboleslavská automobilka, vznikaly po desítkách či stovkách. Mnoho automobilek se například právě prostřednictvím 3D tiskáren v prototypových dílnách zapojilo například do výroby částí pro ochranné štíty, jaké tisknou v Česku i nadšenci sami doma na tiskárnách české firmy Prusa Research.
V Británii výrobu ochranných štítů odstartoval Jaguar Land Rover, který na počátku počítal s kapacitou asi pěti tisíc ochranných štítů týdně. Firma však po dalším vývoji své verze štítu připravené s partnery kapacitu navýšila a v závěru dubna by měla být schopna vyrábět 14 000 štítů týdně.
Čínský výrobce elektromobilů a především elektrobusů BYD přestavěl svou továrnu na největší továrnu na roušky na světě, k podobnému kroku se odhodlal italsko-americký koncern FCA, který začal v závěru března přestavovat jednu ze svých čínských továren na výrobu ochranných masek. Vznikat by jich mělo milion měsíčně.
Velmi zajímavou proměnou výrobního programu prošla i výroba u americké automobilky Ford. Ta totiž začala, kromě obligátních součástí respirátorů, šít nemocniční „mundůry“. A to z materiálu, který se běžně používá na výrobu airbagů. Firma nemocniční pláště navrhla ve spolupráci s dodavateli a celkem by měla vyrobit asi 1,3 milionu ochranných plášťů. Chirurgické pláště dodává do nemocnic i Volkswagen, první várka mířila do nejzasaženějších oblastí v New Yorku. Firma se v tomto ohledu spojila se společností Faurecia.
Do pomoci se zapojila například i automobilka Ferrari. Ta pro změnu využila své vlastní 3D tiskárny k tomu, aby vyráběla ventily a další součásti, které mají sloužit pro přeměnu klasických masek pro šnorchlování na respirátory. Do výroby součástí pro respirátory a další ochranné prvky se zapojily snad všechny automobilky na světě, včetně nadnárodních skupin jako Toyota, PSA, Renault a mnoha dalších.
Motorek ze stěračů
Nečekaným hrdinou v boji s koronavirou pandemií se možná může stát motorek do stěračů. Ten se celá řada firem rozhodla využít coby základ nových plicních ventilátorů, které se také staly v aktuální situaci nedostatkovým zbožím.
Do vývoje a výroby takového ventilátoru, jehož „srdcem“ je upravený motorek ze stěračů, se vrhla například španělská automobilka Seat. Vývoj, během kterého vzniklo 13 různých prototypů, trval pouhý týden a už na konci března zamířil ventilátor k intenzivním testům, které mají zajistit jeho certifikaci pro lékařské využití. Ventilátor se skládá z více než 80 součástí a Seat je schopen ho vyrábět na jedné ze svých linek za pomoci asi 150 zaměstnanců.
Podobným směrem zamířil vývoj také v Belgii. Pobočka Volvo Trucks Benelux darovala sadu motorků do stěračů univerzitě VUB v Bruselu. I tamní inženýři se rozhodli vyvinout jednoduchý a cenově dostupný ventilátor, který má pomoci v největší krizi.
Pomoc ze světa formule 1
Ventilátory, které pomáhají při léčbě těch nejvážněji zasažených pacientů s nemocí covid-19, samozřejmě nevznikají jen s využitím motorků do stěračů. Naopak, řada automobilek se pustila do výroby a spolupráce na poli produkce ventilátorů téměř jakýmkoli způsobem. Americké automobilky k tomu vyzval prezident Trump a ty ho v podstatě poslechly, GM, Ford, Chrysler, ale i Tesla a další menší podniky se zapojily do aktivit ve výrobě a vývoji plicních ventilátorů. Obdobně třeba v Evropě spolupracuje na výrobě ventilátorů skupina PSA s dodavatelem Valeo.
Na poli ventilátorů se spojily i týmy formule 1. Konkrétně ty, které mají své sídlo a továrny ve Velké Británii (Mercedes, Red Bull, McLaren, Williams, Racing Point, Haas, Renault) utvořily iniciativu Project Pitlane, v rámci které se snaží pomáhat s výrobou a vývojem ventilátorů v několika rovinách. Některé týmy se například v rámci této spolupráce soustředí na reverzní inženýrství už existujících zařízení, které by mělo pomoci je vylepšit a usnadnit jejich výrobu a certifikaci.
U Mercedesu pak v rámci této iniciativy přišli s nápadem na jednodušší řešení, které má pomáhat pacientům, jejichž stav není tak vážný, aby vyžadoval plnou podporu dýchání přístrojem. Jejich dýchací zařízení se nazývá Continuous Positive Airway Pressure a pomáhá pacientům dýchat, aniž by bylo potřeba zavádět do jejich těla trubice, jako je tomu v případě klasických ventilátorů.
Kromě těchto iniciativ řada světových automobilek přispěla finančními dary na nákup respirátorů a dalších zdravotnických pomůcek.
Proti nákaze v továrnách i dopravě
Automobilky pak z hlediska boje proti koronaviru nemyslí jen na ochranu zdravotníků v první linii a pomoc při léčbě pacientů ve vážném stavu. Pochopitelně přemýšlejí i nad tím, jak po opětovném rozjezdu výroby, ke kterému teď v některých případech už dochází, zamezit dalšímu šíření koronaviru ve svých vlastních továrnách a třeba i v kompletním logistickém řetězci.
Základní opatření budou vesměs shodná, automobilky budou svým zaměstnancům plošně při nástupech do práce měřit teplotu a drtivá většina z nich investuje výraznější prostředky do dezinfekce svých provozů. Ale jsou i další postupy, které mají automobilky v plánu. Volkswagen například po vzoru jiných automobilek začne s výrobou roušek, ty budou vznikat v jeho továrně v čínském městě Tianjin a poslouží pracovníkům skupiny po celém světě. První zásilka by měla do Německa dorazit v květnu.
U Fordu zase zkouší chytré náramky, které mají zaměstnanci na zápěstí a které se rozvibrují, když se k jinému zaměstnanci přiblíží příliš blízko. Automobilka zařízení momentálně testuje s dobrovolníky a zvažuje, zda nositelnou elektroniku nevyužije při restartu výroby ve svých amerických továrnách. I tady budou roušky či ochranné štíty u zaměstnanců samozřejmostí.
Součást koncernu VW, skupina Traton (výrobce kamionů MAN, Scania a Volkswagen) pak oznámila podporu organizace DocStop, která má ulehčit situaci řidičům kamionů a autobusů. V rámci iniciativy nazvané #Logistikhilf vznikne ve spolupráci s řadou dalších partnerů v Německu asi 150 sanitárních kabin, které budou rozmístěny po odstavných parkovištích, v logistických terminálech a na dalších místech. Sprcha a toaleta tak budou pro řidiče kamionů dostupnější než dosud.
