Standardní tříbodový pás používaný dnes v drtivé většině automobilů zkonstruoval švédský technik Nils Bohlin a poprvé ho v modelech Amazon (120) a PV 544 určených pro severský trh použila švédská automobilka Volvo v roce 1959. Přínos systému byl při nárazu tak zásadní, že ho Volvo, ač byl patentovaný, nabídlo k využití dalším automobilkám. Upřednostnilo záchranu životů před možným výdělkem, a díky tomuto chvályhodnému kroku je systém po celém světě v podstatě jednotný, složitější (a starší) pěti a šestibodové pásy se používají téměř výhradně v závodních vozech.
Proto je celkem bizarní, že na zákaz použití bezpečnostních pásů narazíte právě ve Švédsku, v zemi jejich vzniku. Ale postupně.
 |
Jakmile se na podzim ochladí, po celé Skandinávii zamrzají obří vodní plochy. Finsko je zemí tisíce jezer, ale i Švédsko má téměř půl milionu vodních ploch s celkovou rozlohou 40 tisíc km2. Ale nejen na nich se v zimním období pohybují různá vozidla, třeba při oblíbených závodech na ledě, občas je možné jezdit autem i přes moře.
Golfský proud sice zpomaluje, což paradoxně přináší do Evropy oteplení a je to znát i ve Skandinávii – letos měli v severských zemích jednu z nejmírnějších zim vůbec a teplota i v lednu občas přes den stoupala nad bod mrazu. Namísto tradičních dvou metrů sněhu ležel kolem silnic jen poprašek a na mořské hladině jste se mohli dotknout hladkého ledu. Ten však díky nočním mrazům dosáhl síly přibližně půl metru, takže bezpečně unesl i několik tun.
Samozřejmě nikoliv na hladině oceánu, ale v klimaticky poklidnějších oblastech. Botnický záliv mezi Finskem a Švédskem je nejsevernější částí Baltského moře a je proslulý velmi chladným klimatem. Zamrzlý nabízí jedinečnou příležitost pro zážitky v přírodě. V zimě se zde dají provozovat různé aktivity jako například pěší túry, jízda na bruslích, lyžování nebo snowboarding.
Na mořské hladině
Suchou nohou je možné navštívit každý z 1 700 ostrůvků v zálivu. Pokud samozřejmě nenarazíte na jeden z mnoha korábů švédské ledoborcové flotily, jak si právě s hlasitým praskáním razí cestu přes ledová pole. Kam ledoborce nemohou, vznikají dočasné silnice, díky nímž si místní zkracují cestu.
OTEVŘENO. Závory na vjezdu na zamrzlou mořskou hladinu
Nejvíc jich je v okolí přibližně padesátitisícového města Lulea, které si určitě dobře vybavují i hokejoví fanoušci. Díky mnoha zákrutám pevniny a menším i větším zátočinám zde cesty přes led dávají smysl. Ale nejde o nějaké divočení a tisíce zmatených ledových stop, už kvůli zmiňovaným ledoborcům, jejichž švédská flotila mimochodem právě v Lulee sídlí, i cestování na čtyřech kolech po moři má svůj řád. Pluhy na ledu vytvoří přibližně třicet metrů široké cesty, jejichž okraje jsou označeny červenými kolíky. Když jsou lednice (ledové silnice) připraveny, zvednou se závory na břehu a místní mohou vyrazit – do práce nebo za nákupy je cesta hned mnohem kratší. V provozu cesty bývají až do dubna.
Zakladatelka rodu SUV potvrzuje, že Toyota hybrid umí. RAV4 se povedla |
A neslouží jen místním, ledové stopy si může osahat každý turista, který se rozhodne uprostřed zimy nebo v době začínající jara vyrazit za chladem namísto za teplem. Proplétat se s rukama na volantu mezi zarostlými ostrovy po mořské hladině je pro suchozemce zážitek až magický. Nakonec, ostrovy kolem auta občas putují i na obrazovce navigace, jinak jste obklopeni modrou prázdnotou, až to nahání strach.
Pokud by přece jen led nevydržel, nebo spíš nevydržel řidič na vyznačené trase a vjel do některé z brázd po ledoborcích, na plavání, potápění a pozorování mořského života by nezbýval čas. Vše by se smrsklo na pár sekund boje o život. Proto s sebou ledové cesty přinášejí další specifikum: „Odepnout pásy,“ huláká místní instruktor do pootevřeného okénka. „Cože?“ „Tady nesmíte mít pásy, abyste mohli z auta v případě potřeby rychle uniknout.“
A s tím souvisejí i další bezpečnostní pokyny: „Rychlost udržujte pod 30 kilometrů v hodině, nikdy nezastavujte a nikoho nepředjíždějte...“ Nic z toho není problém dodržet, pokud tedy nechcete zkoušet délku brzdné dráhy a najednou zjistíte, že na tachometru je přes 50 km/h. Nebo pokud si budete chtít udělat vkusnou momentku auta uprostřed zamrzlé mořské hladiny, což jde z kabiny docela složitě. Ale to jsme samozřejmě nezkoušeli...
Toyota RAV4 GR Sport na zamrzlém Baltském moři. Při jízdě se prachový sníh brzo lepil na auto.
Ale rozlehlá ledová pláň doslova vybízí k adrenalinové ledové jízdě, k vyzkoušení limitů vozu. I z Česka dobře víte, že při nedotáčivém smyku musíte narovnat řízení a ubrat plyn, při přetáčivém otočit volant do protisměru a vyvarovat se brzdění, dokud ho nenarovnáte. A pokud řídíte automat, který nemá spojku, stačí jen ubrat plyn a srovnat řízení. Moderní systém už pak vyřadí na neutrál sám. Pro bezpečný průjezd zatáčkou je důležité vždy zpomalit a za postupného stáčení a rovnání řízení držet plynulý oblouk. Jakékoliv škubání volantem, pokusy o rychlou akci, se mohou nevyplatit.
Auto, s nímž si nepohrajete
Jenže přesně takové hrátky se bohužel nekonaly. Ani na zasněžených lesních cestách, které vedou k zálivu, ani na ledu samotném se nedařilo dostat auto do smyku. Ani přetáčivého, ani nedotáčivého a driftování by tady nezvládl ani Ken Block. Na vině bylo naše auto. Toyota RAV4, tedy nejprodávanější SUV světa. Dostali jsme ho k dispozici v nové verzi GR Sport.
Autem přes zamrzlý Bajkal. Bez pásů a připraven opustit palubu |
Největší světová automobilka totiž dělá vše pro pohodu a dobrý pocit svého typického zákazníka a na blázny na ledě tak trochu kašle. A není to jen pneumatikami s hřeby, ty by na vše samy nestačily. Kontrola prokluzu, elektronická stabilizace a všechna další elektronika téhle hybridní čtyřkolky dokáže srovnat nemožné. A většinou dřív, než si všimnete, že je co srovnávat. Jízda je pokaždé o dost méně divoká, než byste chtěli, žádné prokluzování, žádné bruslení, ani náznak smyku. A vypnout asistenty zcela nelze.
To vše vás samozřejmě za běžného provozu potěší a je jisté, že tak nějak to Toyota plánovala. Ale jízdu bokem se nenaučíte. A nakonec, nebezpečné nebylo ani ono vystupování z vozu. I kdyby vám před kola nečekaně vběhl třeba z jižního pólu zatoulaný tučňák, nouzový asistent řízení (ESA) vám pomůže obratně se vyhnout, aniž byste vy, tedy spíš auto, ztratili kontrolu nad směrem jízdy. To je nejnovější přídavek Toyoty k předkoliznímu bezpečnostnímu systému (PCS), kde máte například asistenta projíždění křižovatek – ten rozpozná vozidlo směřující do zamyšlené trajektorie jízdy a řidiče upozorní nebo rovnou sám zabrzdí.
Toyota RAV4 GR Sport v detailu
RAV4 GR Sport je tak Toyota, s níž si nezasportujete. Přitom GR Sport je zkratka pro „Gazoo Racing Sport“, což je divize Toyoty specializující se na vývoj sportovních vozů. Tedy přesněji na předělávky sériových vozů na sportovnější. Do rukou se jí dostaly už Yaris, Corolla a teď i SUV. Přestavění spočívá v upraveném podvozku, tedy tužších pružinách a jinému naladění tlumičů.
Poté jsou to už spíš kosmetické změny jako černé lakované detaily, výraznější a dravější přední maska s 3D efektem. Zadní okno má díky leskle černému dekoru trochu ostřejší profily a vzor rastru s motivem „G“ se opakuje na předním i na zadním nárazníku. Ke zlepšení aerodynamiky potom přibyly průduchy. Vše doplňují nová, 19palcová litá kola GR. Další černé detaily najdete v interiéru, kterému dominují velké sportovní sedačky, které dokonale podrží tělo v zatáčkách. Údajně sice nejsou kožené, ale po pravdě vzhledem ke kvalitě použitých umělých materiálů to ani nepoznáte. Uvidíme za deset, patnáct let... Což vzhledem k pověstné spolehlivosti Toyoty bude asi možné zjistit.
Uvnitř nechybí obří obrazovka o velikosti 12,3 palce, která mění barvu a intenzitu podsvícení podle zvoleného jízdního režimu a samozřejmě ji lze dělit na více částí. Ale to je běžné i u standardní RAV4. Ta také má širokou bezpečnostní výbavu jako je panoramatické zobrazení okolí vozu umožňující i sledování prostoru pod podlahou, respektive pod autem.
Na zamrzlé hladině Botnického zálivu
Čtyřkolka se systémem trail funguje dobře a dokáže přerozdělovat točivý moment na všechna kola, čímž by měla zabránit tomu, abyste v měkkém terénu všemi čtyřmi zapadli. Jako u většiny hybridů jde samozřejmě pouze o elektronické, nikoliv mechanické propojení náprav, takže přední kola pohání spalovací motor, zadní elektrický. Pokud by tedy hybnost vozu v některém kritickém momentu zůstala pouze na nich, je potřeba se modlit, aby na to elektromotor vystačil. Ale pokud platí údaj z továrny, že auto bez problémů překoná půl metru hluboký vodní tok, třeba to nebude velký problém.
Takže jak na ledě, tak v hlubokém sněhu to chce hlavně „lagom“, jak vám řeknou Švédové. Tedy ani málo, ani moc, ale přesně tak akorát. Což nemusí být s kombinovaným výkonem 222 koní tak úplně snadné. Ten by měla mít hybridní verze s pohonem všech kol, ale i plug-in hybridní verze, která zatím na náš trh nedorazila. Stejně jako „ravka“ s čistě spalovacím pohonným ústrojím.
Škola smyku na finský způsob: netočte volantem |
Když odezní motory
Když na ledových pláních Botnického zálivu dojedete do cíle, můžete vyrazit po svých na večerní pozorování. Polární záře může být stále vzácnější, protože zpomaluje nejen golfský proud, ale také arktické proudy, které míchají severním ledovým oceánem. A nebeské úkazy jsou nejviditelnější v mrazivém vzduchu. Takže musíte mít i kus štěstí.
Pozorování polární záře je v zimních měsících tradiční skandinávskou atrakcí.
Ale když klesne rtuť teploměru pod nulu a do plánů na večer nevstoupí ani víla Větrnice, ani Mlženka, je sledování polární záře snazší než sehnat v Praze deset deka gothaje. Nejdřív se jen slabě mihotá nad obzorem, poté získává ostřejší obrysy, stoupá výš a přidávají se další zelené vlny a vlnky. Nakonec osvítí oblohu jasněji než město na konci zálivu a vy víte, že na toto setkání se slunečním větrem jen tak nezapomenete.
Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, kázal kdysi údajně svým poddaným mocný Čingischán. A nelze mu to vyčítat, půlnoční pohled do krajiny z hladiny zamrzlého Baltského moře s polární září nad čepicí totiž jistě nikdy nezažil.
Toyota RAV4 GR Sport v číslech
|
