Auto vybavené systémem decentralizované komunikace vám zobrazí rychlostní limity, upozorní vás na výkop nebo hasičské auto, která vás dojíždí a vy ho přes rádio neslyšíte. Řidič nemusí nic dělat, auto má navíc jen anténu a speciální řídící jednotku. V sériovém autě se informace budou řidiči zobrazovat na displeji v přístrojovce.
V testovacím Fordu Galaxy, na kterém čeští odborníci společnosti Intens celý systém testují, trůnil na čelním skle připnutý tablet, který s jednotkou komunikuje přes wi-fi. Vývojáři si pro tablet na platformě Android vytvořili speciální aplikaci.
Pošli to dál
Auta mezi sebou budou komunikovat na přidělené frekvenci. Představte si to jako bluetooth v telefonu. Začnete zprudka brzdit za kolonou a auto samo vyšle ostatním zprávu, že je třeba brzdit. Na přístrojovce ve vozidle za vámi se zobrazí výstražné hlášení pro řidiče a zároveň předá zprávu o hrozícím nebezpečí dál. Je to taková "tichá pošta".
A nebo naopak, sanitka uhánějící se zapnutým majákem zároveň vysílá upozornění, že jede. Na displejích v autech před ní se zobrazí varování. Ještě dřív, než ji řidič uvidí nebo uslyší. Kolikrát se vám stalo, že jste ve městě slyšeli sanitku, ale zpoza volantu ji ne a ne najít? "Stejný scénář může být i pro tramvaj, která se blíží zezadu nebo z boční ulice, kam není vidět," vysvětluje pro iDNES.cz Zdeněk Lokaj.
Dobrou funkcí při komunikaci s infrastrukturou bude také informace o "délce zelené". Když vidíte na semaforu zelenou, dokážete pak lépe odhadnout, jestli ji stihnete, nebo jestli už je chytřejší sundat nohu z plynu.
Lokálně hodnotné informace
Na systémech decentralizované komunikace pracují automobilky už několik let. Nejprve začaly s propojením aut (Car2Car, nebo Vehicle2Vehicle), později myšlenku rozšířily na komunikaci s infrastrukturou, jako jsou brány s proměnlivými značkami, informačními tabulemi, semafory (Car2X). Vývojáři mají v plánu zahrnout do komunikace i motorky. A dnes už se začíná mluvit i o komunikaci mezi autem a mobilními zařízeními, která u sebe mají chodci (tablety, mobilní telefony).
"Systém umožňuje varovat včas řidiče na nebezpečí na silnici," vysvětluje odborník na telematiku Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. "Jsou to lokálně hodnotné informace," vysvětluje. Informaci o olejové skvrně se hodí jen těm, kdo po dané silnici v tu chvíli jedou, není nutné ji přes centrálu předávat plošně. Informace jsou anonymní a zprávy není nutné nijak centralizovat. "Až 60 procent nehod by se dalo eliminovat včasnými informacemi," cituje výsledky jednoho z výzkumů Zdeněk Lokaj.
Systém spolupracuje s datovými podklady navigačního systému, přesně tak lokalizuje místo, kde má dávat šofér pozor. Pro systém je to o to složitější, že se obě vozidla pohybují. Dalším krokem je podle odborníků integrace s dalšími systémy. Mezi prvními jmenují systém automatického volání při nehodě eCall.
Dopravní telematické systémy mají přidělenou frekvenci 5,9 GHz. "Na této frekvenci dokážeme na velmi krátkou vzdálenost přenést velké množství dat," popisuje Martin Volný, z Intens Corporation, který celý pilotní projekt testování komunikace mezi auty v Česku vede. Dosah, na který informaci přenese, je na rovném úseku nejvýš jeden a půl až dva kilometry. Předávání informací funguje i za vysokých rychlostí, vyšších, než jakými se může v Česku jezdit.
Zdeněk Lokaj však čeká, že se časem přidá ještě další komunikační kanál v podobě sítě rychlého mobilního internetu LTE, za něj ovšem bude muset uživatel pravděpodobně platit. Automobilky jej pravděpodobně použijí pro další nadstavbové funkce telematických systémů.
Bílé antény
Systém komunikace mezi auty teď odborníci testují na obchvatu kolem Prahy na sjezdech mezi Jesenicí a Vestcem. Všimněte si tam na branách s informačními tabulemi bílých tyčí. Jsou to antény, které vysílají informace o aktuálním dopravním značení.
Český projekt se kromě testování funkčnosti systému zaměřuje na doporučení pro legislativu a především rozvoj standardů, aby si auta mezi sebou porozuměla. "V rámci Evropy jde o ojedinělé testování v reálném provozu," poznamenává Tomáš Stárek ze společnosti Intens, která je se na projektu podílí. Výzkum je financovaný Technologickou agenturou ČR.
Podle Stárka se teď musí především vytvořit standardy a legislativa. Laicky řečeno: hlavně se musí vytvořit jakýsi univerzální závazný katalog situací, které mohou nastat a na které musí systém reagovat a hlásit je. Vývojáři jednotlivých značek pak budou vědět, že zpráva "1" značí kolonu, a tak ji pochopí všechna auta a dají řidiči správné upozornění. Bez ohledu na to, zda jde o auto z Japonska, Ameriky, nebo Česka.
"Aby byl systém přínosný, je zapotřebí alespoň desetiprocentní penetrace (rozšíření - pozn.red.), zásadní přínosy bude možné sledovat při 30 procentech," dodává Zdeněk Lokaj. První sériová auta schopná komunikovat mezi sebou podle něj vyjedou za pět až deset let.
