Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvBonvivánský Aston Martin si užívá život lva salonů, o kterém nikdo moc neví, čím si na svůj nákladný bezstarostný život vydělává, ale každopádně je to šarmantní frajer, ozdoba společnosti; pořádně hlasitá.
Tak si to vysvětlíme: automobilka Aston Martin je dnes hračkou kanadského miliardáře Lawrence Strolla. Sobě dělá radost aristokratickou automobilkou s nádechem exotiky, synovi pak plní sen stájí Formule 1; jen na okraj, „mladý Stroll“ není rozhodně jen marný miliardářský synek, talentovaný a rychlý závodník rozhodně je, má ale vedle sebe holt génia Fernanda Alonsa, mazáka, který by si zahrával s konkurencí snad i na parostroji…
 |
Ale to jsme odbočili. Každopádně má dnes Aston Martin, na rozdíl od mnoha dalších britských značek, které jsou tak nějak dlouhodobě zvyklé živořit, naprosto luxusní pozici. Silný investor do výrobce luxusních aut pro labužníky je tak trochu smířený s tím, že automobilka nebude zrovna terno z pohledu ziskovosti. A přesně takové mecenáše firmy v okrajových segmentech potřebují. Dnes možná víc než kdy jindy, aspoň v autoprůmyslu.
A tak si Aston fanfaronsky vyvinul vlastní dvanáctiválec, což je dnes světové unikum, navíc ve světle toho, že si dal limit jich ročně vyrobit jen do tisíce kusů, pro vrchol nabídky v podobě kupé Vanquish. Pro Vantage, toho mandarinkově oranžového krasavce na fotkách, kupuje motory od Mercedesu. Ikonické osmiválce ale v Gaydonu, kde automobilka jména Aston Martin Lagonda sídlí, rozeberou a „poštelují“ podle svého.
Použitím vlastního softwaru motoru, novou ventilovou sadou, většími turbodmychadly a dalšími úpravami z něj vymámí víc výkonu. Přesněji: dvakrát přeplňovaný čtyřlitrový vidlicový osmiválec od Mercedesu-AMG nabídne 489 kW a 800 kroutících newtonmetrů, které putují výhradně na zadní kola přes skvělý osmistupňový automat (ZF), kde tvrdí muziku elektronicky řízený samosvorný diferenciál. To znamená velký talent k přetáčivým hrátkám.
Dávkovat plyn se naučíte rychle a pak už jen usazujete vantage na zadní při výjezdu ze zatáček. Jako celek je skvěle vyvážený a čitelný. Na dálnici pak skvěle stabilní, tam nepředvede ani náznak nervozity, jen relaxovaný strhující sprint, však umí maximální rychlost 325 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládá za 3,5 sekundy. Mohutná síla ve středních otáčkách je podmanivá. Skvělé je řízení – tuhé, přesné, pevné.
Aston Martin Vantage v číslech
|
Spotřeba 17,5 litru benzinu – když jedete trochu víc zostra – patří k žánru (loudat se můžete za nějakých dvanáct), na druhou stranu, když budete s elektromobilem nabíjet jen u rychlonabíječek, budete mít náklady podobné. S osmiválcovým vantage se ale určitě o řády líp svezete. Motor nádherně zpívá, zvučí… umí všechny věci, které má sporťák umět. Osmiválec halasí, prská a burácí do výfuku, a když vám je to málo, má ještě tlačítko, které otvírá klapky ve výfuku, aby byl ještě hlasitější.
Sporťák na každý den
Vantage je z poctivého… hliníku, z něj vyrobili rám a na něj uchytili kompozitní panely karoserie; lichoběžníková přední a víceprvková zadní náprava jsou u auta zaměřeného na jízdní výkony „povinné“. Celek je neuvěřitelně ovladatelný, příjemný; vantage skvěle padne do ruky. Na první posazení si ho rychle ochočíte. A to i přesto, že je to klasické sportovní coupé, ze kterého je špatně vidět jinam než dopředu, sedáte někam k zemi a hlavu máte někde ve výšce pneumatik náklaďáků. Jen při najíždění na hlavní si brzy zvyknete najíždět víc na kolmo, abyste viděli dobře doprava. Nakonec zjistíte, že na poměry takových kupátek je to ještě dobré a akceptovatelné tak, aby to byl opravdu sporťák pro každý den.
On je totiž laděný na ty rozbité anglické okresky, které jsou hodně podobné jako ty naše: strupaté, děravé, s ulámanými krajnicemi. Takže Vantage moc hezky tlumí i ve sportovnějším režimu nastavitelných tlumičů. Na dlažebních kostkách, panelce i typické středočeské okresce se tak od náprav nesených jedenadvacetipalcovými ráfky neozývá lomoz, drnčení, skřípání, bouchání… Podvozek elasticky filtruje nerovnosti, tlumí – tlumiče, nápravy, zavěšení, fungují jako celek skvěle. Podvozek není ani až tak nízký, takže retardéry překonáváte bez zaškobrtnutí.
Takže se dá s vantagem opravdu fungovat úplně normálně. To, co z něj dělá ten sporťák, kterým je otrava každodenně jezdit, je vystupování. V kabině se totiž sedá opravdu nízko, tak to má u sportovního kupé být. Vyškrábat se z toho auta je trošku sportovní výkon, ale na to si prostě musíte zvyknout a musíte být ohebnější než když sedláte tlustou Bertu z rodu SUV.
Abychom byli přesní: Vantage není supersport, je to Grand Tourer, pozemský biz-jet pro dálkové „přelety“. A taky hračka sportsmana pro víkendové vyjížďky na riviéru nebo do kasina. Nepotřebujete do něj závodní výbavu a helmu, to spíš tvídové sako…
Hezky se do auta usadíte, obejme vás to. A je to trošku jiný styl, než u německých, italských sporťáků. A má to svého ducha. Nádherný volant skvěle padne do ruky, všechno je tak, jak má být. Ale dostal moderní pitomost v podobě dotykových plošek nahrazujících tlačítka. Na něco jsou tlačítka, na něco jsou točítka a na něco dotykové plošky, které ovládáte dotykem a jakýmsi skluzem prstu. A to je nepříjemnost. Když totiž točíte volantem, semtam něco pustíte, přeladíte, vypnete nevědomým letmým dotykem.
Volba znalců
Ergonomie je jinak perfektní, na palubce je spousta tlačítek, ale každé má svůj důvod. Není tady nic navíc, jsou to všechno potřebné věci, které mechanicky potřebujete ovládat, ne je hledat na dotykovém displeji. Vlastně jediné, co zdlouhavě hledáte, je vypínání asistenta udržování v jízdním pruhu na dotykové obrazovce. Vůbec, infotainment je asi nejslabší článek. Což o to, je rychlý a umí toho dost (kromě bezdrátového zrcadlení telefonu), ale vzhled rozhraní je prostě otřesný. Asi nezbylo na grafika, tak jí dělal ajťák – kromě toho, že je slušně řečeno neatraktivní, je také nepřehledná a na luštění titěrných písmenek potřebuje i řidič s dobrým zrakem víc času, než je dobré a bezpečné. To samé platí i pro to, co vidíte před volantem na displeji nahrazujícím budíky.
A ta praktická stránka? Kromě toho, že je kabina pro dva nečekaně velká, má také vantage otevírací celý zadek, jako liftbacky. Kufr není úplně velký, ale je skvěle přístupný. Je to taková vanička, do které se nakonec vejde to, co potřebujete. Před ní je ještě úložný prostor, kam se vejde třeba šála, čepice, rukavice, plavky… celkem tam naložíte 346 litrů, což je víc než do leckterého malého hatchbacku.
Stávající – druhá – generace Vantage je na trhu od roku 2018, loni se dočkala faceliftu; nejen vizuálního motor dostal díky úpravám víc koní a newtonmetrů. Je to skvělá alternativa okoukaným porschím a namachrovaným ferrari, řeklo by se volba znalců.
Nebo Jamese Bonda; Aston Martin je přece značka pro 007. A v něm mu to slušelo vždycky nejlíp. Aby to slušelo i vám, je třeba vyskládat čtyři miliony korun a ještě připočíst DPH. Za milion navíc je pak varianta se stahovací střechou, roadster ji umí složit za rekordních 6,8 sekundy.
