Nadzvednu sbíjecí kladivo a divím se, jak je těžké. Jak se s ním asi pracuje, když ještě ke všemu poskakuje? Takovou příležitost mi nikdo nenabízí a raději mi kladivo odeberou. Ani se nedivím a jsem v duchu vděčný, že ho nezapojili.
Čas od času si nanečisto a jen po část dne zkouším různá povolání, abych poznal, co obnášejí. Jako Jan Neruda, který vším, čím byl, byl rád, čímž se zapsal do školních osnov. Nejspíš právem, protože jeho verš dětem vštěpuje, ať si neoškliví žádnou práci, protože každá přináší nějaký užitek. Takže dalším zaměstnavatelem, který mě na chvíli laskavě přijal do svých řad, je původně technologická firma, jež se vrhla na cestářství, tedy do spravování silnic.
Vezmu rachotící a poskakující přístroj za madlo podobné tomu, jaké je u dětského kočárku. Kdybych ho nechal, odjede se mnou do dáli, zatímco já za ním budu povlávat.