Lapidárně řečeno: Tonale má být autem, které se řídí – ne jen jede
Na první pohled je to klasické SUV. S délkou 4,5 metru tonale rozhodně není drobeček. Ale pod povrchem je to pořád Alfa – auto, které skvěle jezdí. Teď se dočkalo po třech letech faceliftu a zachovává si i svůj diesel, což je v dnešní době malý zázrak.
 |
Domenico Bagnasco – „otec“ Tonale – pracuje pro koncern Fiat už od roku 1986. Podílel se na projektech Fiatů Punto, Barchetta, Multipla, různých závodních derivátech italských značek sdružených v koncernu, ale stavěp i Fiat Ducato - ladění rozmanité nabídky té slavné dodávky prý bylo „peklo“. A pak přišla nabídka, která se neodmítá, ozvala se Alfa Romeo, a první projekt, který dostal Domenico na starosti bylo fascinující superkupé 8C, pak unikátní okreskový supersport 4C, a konečně Stelvio či Giulia, nejlépe jezdící auta své kategorie. Tonale je ale trochu jiná písnička, „předokolka“ pro – přece jen obecnější – publikum, která má ale stále zachovat „alfí“ charakter.
Bagnasco vysvětluje jak Alfa Romeo ladí podvozky: „Nejdůležitější není rychlost, ale reaktivnost. Auto musí být rychlé na volantu, okamžitě reagovat, a zadní náprava musí následovat přední. Jen tak je auto obratné, ale zároveň stabilní.“ Reaktivnost podvozku u Tonale je podle Bagnasca stejná jako u většího Stelvia, které je ovšem zadokolkou.
Mechanika především
Tonale ctí filozofii Alfy do posledního šroubku. Vpředu i vzadu používá zavěšení typu McPherson – vpředu běžné řešení, vzadu spíš vzácnost. „Dříve ho měla třeba Lancia Delta nebo Alfa Romeo 156,“ dodává Bagnasco. „Dnes si takové řešení dopřávají jen špičkové sportovní modely či rallyové speciály.“
Tonale stojí na platformě vyvinuté ještě v éře FCA, kterou sdílí jen s předchozí generací Jeepu Compass a s Dodge Hornetem (přeznačkované Tonale). Díky tomu má svůj vlastní charakter – v řízení i chování.
Dospělejší vzhled, lepší jízdní vlastnosti
Modernizace přinesla novou masku, přepracovaný podvozek, kratší přední převis a širší rozchod kol (asi o centimetr). Auto tak působí stabilněji, sebevědoměji a dospěleji. Novinkou je i volitelná černá střecha a krásný odstín žluto-okrové metalízy. Samozřejmě, Alfa by měla být červená – ale tady možná stojí za to udělat výjimku.
Uvnitř se objevily nové barevné a materiálové kombinace. „K nejvýraznějším patří sedadla s žebrovanou strukturou ‚cannelloni‘, čalouněná červenou kůží s ladícími švy, nebo dvoubarevná varianta černé a bílé alcantary,“ vypočítává Alfa Romeo. Palubní deska je potažena alcantarou s kontrastním prošíváním.
Páka automatu na středovém tunelu ustoupila otočnému voliči. Na přímém slunci však není dobře vidět prosvícení písmen převodovky – naštěstí se režim zobrazí i na digitálním přístrojovém štítu. Automatu lze napovídat i hliníkovými páčkami pod volantem. Milou drobností je druhý klíč k autu v podobě ovladače, který můžete uchytit do stylového náramku.
Jízdní zážitky
„Základem je mechanika, kterou elektronika pouze podporuje a nikdy nenahrazuje,“ říká Bagnasco. „Když vytváříme jízdní emoce, myslíme na přesnost, přilnavost, agilitu, stabilitu a ovladatelnost. Potěšení z jízdy vychází z rovnováhy mezi podélnou a příčnou dynamikou. Čím víc jsou tyto osy synchronní, tím větší je pocit z ovládání. Zjednodušeně řečeno, potěšení z jízdy vychází z lineárního pohybu po těchto dvou osách.“ Širší rozchod kol zmenšil naklánění karoserie a zvýšil stabilitu. Auto tlumí nerovnosti s elegancí a bez houpání. Žádné kývání dopředu, dozadu ani do stran.
Tonale využívá elektronicky řízené brzdy (brake-by-wire) a řízení s převodem 13,6:1, jedno z nejstrmějších v segmentu. Vrchol tvoří tlumiče s možností přitvrzení (Dual Stage Valve – DSV), základní provedení podvozku je vybavené tlumiči s technologií FSD (Frequency Selective Damping), měnící charakteristiku podle frekvence kmitání kol.
V základním režimu je Tonale komfortní, po přepnutí do módu Dynamic ztuhne, volant zcitliví a řízení se zostří. Každou motorizaci – diesel, hybrid i plug-in – ladili zvlášť, aby nastavení podvozku všech variant bylo blízké. Domenico Bagnaco prozrazuje, že Tonale bylo laděno především na 19palcová kola (ta mají být podle očekávaní nejžádanější), která poskytují nejlepší kombinaci jízdního komfortu a ovladatelnosti. Dvacítky sice vypadají efektně, ale na rozbitých silnicích jsou slyšet i cítit – Tonale je na nich tvrdší a méně komfortní. Je to jasné: pokud chcete nejlépe jezdící tonale, zůstaňte u devatenáctek.
Od dieselu po plug-in hybrid
Strategie Alfy Romeo se mění – podle šéfa značky Santa Ficiliho už nejde o „čistou elektrifikaci“, ale o „technologickou neutralitu“: „Nejen elektrický motor, ale více možností, aby si zákazníci mohli vybrat.“
Jasný posun ve strategii je patrný z přítomnosti vznětového motoru pro Tonale. Tento motor doprovází malé SUV Alfy Romeo od jeho vzniku. 50 % vozů Tonale prodaných v Itálii jsou vznětové motory, což je číslo, které v Evropě klesá na 40 %, s výjimkou Německa, Rakouska a Švýcarska, kde se neprodávají.
Proto tonale nabízí tři motory. Základem je tedy turbodiesel – čtyřválec 1,6 litru o výkonu 130 koní (96 kW) se šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Ano, v době, kdy většina značek naftu opouští, Alfa Romeo ji stále nabízí. Tonale má turbodiesel, a co víc – je to jediná aplikace tohoto motoru v celém koncernu Stellantis. Alfa tak pokračuje ve své tradici sportovně laděných turbodieselů, která sahá až do 90. let.
Další nabídkou je 1.5 Turbo Mild Hybrid – čtyřválec o výkonu 175 koní s turbodmychadlem s proměnnou geometrií (VGT) a 48V technikou integrovanou do sedmistupňového dvouspojkového automatu a pohonem předních kol.
Vrcholem je 1.3 Plug-in Hybrid Q4 – kombinace benzinového motoru pohánějícího přední kola a elektromotoru na zadní nápravě, dohromady 198 kW (270 k). Baterie má kapacitu 15,5 kWh, čistě elektricky zvládne až 135 km/h
Právě vrcholové provedení jsme vyzkoušeli. Systém HCP (Hybrid Control Processor) synchronizuje tři pohonné jednotky – přední elektromotor/generátor, spalovací motor a zadní elektromotor – rychleji a plynuleji než dříve. Má harmoničtější reakce a rychlejší přechody mezi elektrickým a spalovacím pohonem – přepínání je nyní téměř neznatelné. Při akceleraci cítíte, jak se auto „posadí“ na zadní nápravu a elektromotor vás doslova vytáhne ze zatáčky – jako u zadokolky. To vše se spotřebou kolem 8 až 8,5 l/100 km.
„Když řidič sešlápne plynový pedál, reakce je rychlejší, plynulejší, ale také konzistentnější. Elektromotor lépe podporuje spalovací motor, takže se snižuje prodleva turba,“ popisuje Bagnasco. „V dynamickém režimu to pocítíte okamžitě, plná akcelerace a okamžitá odezva. V agilním režimu, který převažuje při každodenním používání, byl optimalizován přenos výkonu. I při vybití baterie zůstává chování vozu plynulé a soudržné. Zlepšili jsme také komfort při přechodu. Například dříve u hybridní verze bylo v určitých situacích, kdy se spalování rozjelo při rychlosti kolem 30 km/h, cítit přepínání z elektrického na benzinový pohon. Nyní je díky vylepšené elektrické podpoře přechod jemnější a téměř neznatelný.“
Značka, která znovu dýchá
Jediným slabším článkem zůstává infotainment – reaguje pomalu, má podivnou odezvu na dotyk a jeho logika není příliš intuitivní, najít v něm něco konkrétního bývá utrpení. Na druhou stranu, tonale má být především o řízení, ne o displejích.
Alfa Romeo v posledních letech bojovala s nízkými prodeji a hrozilo, že zanikne. Dnes se však zvedá – meziročně o 35 %. Koncern Stellantis má větší starosti s jinými značkami, a tak má Alfa prostor růst. Spekulace o arabských investorech nechme stranou – důležité je, že duch Alfy žije.
Značka se navíc chytá nového trendu, který sází na řidičské emoce. Ve světě „počítačů na kolech“ sází na to, co vždy uměla nejlépe – na řízení. Na emoci, kontakt s vozem, na radost z jízdy. Když to funguje u Cupry (Seat), která o svých řidičích mluví jako o jakémsi kmenu rebelů, mohlo by to zafungovat i u značky, která má obrovskou tradici a velkou základnu ctitelů.
V neapolském Pomigliano d’Arco už vyrobili více než sto tisíc kusů Tonale. Facelift přinesl dospělejší vzhled, přesnější ovládání, širší rozchod kol a lepší synchronizaci hybridních systémů.
Alfa Romeo celé vyprávění o Tonale staví na tom, že to není jen další SUV – je to auto, které se řídí, ne které řídí vás. V době, kdy jsou auta čím dál víc „počítače na kolech“, Alfa Romeo sází na člověka za volantem. „Alfa Romeo nikdy nebude počítačem na čtyřech kolech, nikdy nebude jen zbožím... Chytré stroje nám mohou pomoci navrhovat úžasná auta. Ale je to lidský dotek, který jim dává duši,“ komentuje Ficili.
Alfa Romeo Tonale má podle něj ukazovat, že i v době digitalizace má v automobilovém světě stále místo lidská inteligence. „Schopnost vnímat, cítit a tvořit auta s duší. Protože Alfa Romeo je člověk za volantem.“
Ceny Alfy Romeo Tonale mají po faceliftu zůstat na úrovni těch dnešních, dieselový základy nyní startuje těsně pod milionem korun. Nový ceník by měl být k mání do prosince.
