Nejslavnější skútr vynalezli před 80 lety v Itálii. Vespa je hit i v Česku

Italská letecká továrna Piaggio, která hledala po konci druhé světové války nové uplatnění, nakonec spoludefinovala jednu kategorii jednostopých vozidel. Skútry, tedy kapotované motocykl určené hlavně do města, sice vznikly už o pár dekád dřív a po válce se objevily třeba v poraženém Japonsku, až italská firma s nimi ale udělala díru do světa.

Historie značky Vespa se začala psát 23. dubna 1946, kdy firma Piaggio požádalo o patent na svůj skútr.

První pokus výrobce z malého toskánského města Pontedera o kompaktní motocykl se zrodil už za války, model MP5 ale příliš elegance nepobral. Typ zvaný Paperino podle italského názvu Kačera Donalda (je přitom zajímavé, že předválečný Fiat 500 Topolino zase dostal jméno podle italského pojmenování Myšáka Mickeyho) se nelíbil ani Enricu Piaggiovi, který se obrátil na leteckého konstruktéra Corradina D’Ascania. A protože ten se skútry zabýval už dřív, rychle našel řešení.

Původně vyvíjel skútr pro průmyslníka Ferdinanda Innocentiho, kvůli rozdílným představám o konstrukci rámu se ale rozešli - a když Piaggio potřeboval pomoci, byl D’Ascanio připravený. U rýsovacího prkna se inspiroval skútry od americké firmy Cushman, které využívali třeba američtí výsadkáři a po válce jich v Itálii dost zbylo, rozhodně ale jen nekopíroval. Z praktických i estetických důvodů přesunul motor s převodovkou vedle zadního kola a hlavně navrhl elegantní rám lisovaný z plechu.

Nový skútr tak dostal typický tvar, který mu přinesl také jméno. „Sembra una vespa! (to vypadá jako vosa),“ prohlásil Enrico Piaggio, když uviděl prototyp označený MP6 - podobně jako tento hmyz dostal skútr výraznou zadní část, kterou s řidítky a aerodynamickým krytem řidiče spojuje jen subtilní podlážka. A když se k tomu přidal bzučivý zvuk motoru o objemu 98 kubických centimetrů (u sériových modelů s nuceným chlazením větrákem), bylo jméno Vespa na světě.

Otužilé vosy vylétly z hnízd. Rojení v Praze plánovaly bez ohledu na počasí

V poválečné Itálii si nový skútr rychle získal oblibu a výrazně se zasloužil o motorizaci země. Do konce roku 1946 se prodalo zhruba 2300 skútrů, v dalším roce to bylo již 10 000 kusů a v roce 1950, kdy se Vespa začala vyrábět i v Německu, to bylo už 50 000. Miliontá Vespa byla prodána v roce 1956, dva miliony byly překonány o čtyři roky později a magická hranice deset milionů padla koncem 80. let. Do dnešních dní celkový počet vyrobených kusů přesáhl 20 milionů.

Autotesty

Sledovat další díly na iDNES.tv

Vespa se přitom nesmazatelně zapsala do srdcí Italů, kterým umožnila nejen dopravu po městech, ale vyráželi v ní i na výlety. Až v polovině 50. let její roli rodinného dopravního prostředku začaly přebírat automobily, Fiat 600 představený v roce 1955, a zejména menší a o dva roky mladší Fiat 500. Ty ale byly přeci jen dražší - v době, kdy skútr s motorem o objemu 150 kubických centimetrů přišel na 150 000 lir, stála „pětistovka“ půl milionu, zhruba roční dělnický plat.

Všechno nejlepší! Nejitalštějšímu autu je šedesát let

Elegantní Vespa, která si základní tvary zachovala až do dneška a během tři čtvrtě století našla řadu více či méně povedených kopií, se také stala jednou z kulturních ikon 20. století. Na Vespě se proháněl například Gregory Peck s Audrey Hepburnovou v slavném filmu Prázdniny v Římě z roku 1953 nebo členové londýnské subkultury takzvaných mods. Její kulaté tvary pak dnes neodmyslitelně patří ke koloritu italských měst, ale věrné příznivce nachází po celém světě.

Otužilé vosy vylétly z hnízd. Rojení v Praze plánovaly bez ohledu na počasí

Firma ale zažila také horší období, zejména od 80. let, kdy skútry začínaly prohrávat boj se stále dostupnějšími automobily. Přes hospodářské těžkosti a změny vlastníků se jí ale podařilo přežít a Vespa se stala nejen oblíbeným dopravním prostředkem pro ucpaná města, ale také symbolem italské elegance. I díky početným příznivcům může továrna chtít vyšší ceny - zatímco základní „stopětadvacítka“ Vespa přijde na 125 000 korun, podobný skútr značky Honda je až o třetinu levnější.

Vespa je dodnes ideální vozítko do města, a proto není divu, že se už před lety vydala cestou elektrifikace. Právě u každodenního několikakilometrového dojíždění příliš nevadí omezený dojezd a pomalejší doplnění energie na další cestu. První elektrické vespy se představily na podzim 2018 a nabídly až stokilometrový dojezd - ovšem za cenu omezené maximální rychlosti. To se kupodivu příliš nezměnilo ani u dnešního modelu, který přijde za 190 000 korun.

Nejtěžší je jet pomalu. Reportér prohnal vespu herce Matáska podél Vltavy

15 tisíc italských vos

Prodej nových skútrů Vespa a Piaggio letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o šest procent na 127 strojů. Další stovku si Češi dovezli ze zahraničí jako ojeté. Loni se skútrům italské značky tolik nedařilo a jejich prodej klesl proti roku 2024 o 14 procent. V tuzemsku jezdí okolo 15 000 skútrů Vespa. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů a odhadu Vespa Clubu ČR.

Majitelé Vesp se podle prezidenta Vespa Clubu ČR Vítězslava Křížka v tuzemsku sdružují do 26 funkčních klubů s více než 1500 členů. Každoročních akcí se účastní zhruba 700 "vespařů“. Nejvýznamnější tuzemská Vespa akce je jednoznačně mezinárodní Vespa sraz zvaný Pragovespa, pořádaný v Praze, který má letos svůj 14. ročník.

Značka Vespa je podle Křížka oblíbená hlavně pro svůj výjimečný retro design. „Vespa je prostě díky svým ladným tvarům líbivá. Jinak pak dominuje jednoduché, intuitivní ovládání,“ vysvětluje. „Jízda na ní díky plynulé, automatické převodovce nevyžaduje žádné zvláštní nároky na dovednost při ovládání stroje. Prostě jen přidáváte plyn a brzdíte oběma rukama jako na kole. Dále je to vysoká spolehlivost,“ dodává.

Na stále neutuchající veliké popularitě má podle něj také značný podíl perfektně zvládnutý marketing. Vespu vlastnila a vlastní řada světově populárních osobností napříč profesemi, v ČR například herec David Matásek. Vespa je často používaná do reklam a filmů.

V Česku je velmi populární typ Primavera 125 a hned za ním je Vespa Sprint 125 ccm, které mohou řídit i vlastníci řidičského průkazu na osobní automobil. Mezi majiteli skútrů Vespa s vyšší kubaturou vede model Vespa GTS 300 ccm.

Podle zapáleného majitele Vespy Petra Minaříka z Prahy není jeho Vespa jen obyčejný skútr, ale i životní styl. „Když se řekne skútr, většině lidí se automaticky vybaví právě Vespa, a není divu. Tahle značka má obrovskou tradici a jedinečný design, který prostě nejde přehlédnout. Asi jako když se řekne motorka, tak si zase vybavím Harley-Davidson,“ podotkl.

Vlastní model Vespa GTS 125 Sport a pořídil si jej hlavně jako dopravní prostředek do města. „Je ideální na každodenní přesuny. Rychle se dá proplést hustým provozem, snadno se téměř kdekoliv zaparkuje a nemusím řešit dlouhé hledání místa. Navíc na ní můžu jet úplně v civilu, bez nějakého složitého oblékání, a pořád je to pohodlné,“ řekl. „Ale není to jen praktická věc. Vespa dává i určitý pocit svobody a radosti. Když chci, můžu ji vzít i mimo město na vyjížďku, užít si cestu a trochu si vyčistit hlavu,“ dodal.

Nejsilnější vespa všech dob si vás osedlá a ochočí