V rakouských Alpách jsme vyzkoušeli novinky od Yamahy, která už pár desítek let využívá technický vývoj pro pracovní i sportovní sněžné skútry.
Pořád na plynu
Jedeš moc rychle a potřebuješ zatočit? I když je to třeba z kopce, musíš přidat plyn a pořádně se vyklonit jako na motorce. Ostatně s motorkami toho mají sněžné skútry hodně společného, nehledě na povinné řidičské oprávnění skupiny A. Výkonné motory, odpružení přední vidlice, řízení, zavěšení pásu a přenos síly na terén, to všechno je u motorek a sněžných skútrů hodně podobné. V obou oblastech se konstruktéři snaží o co nejmenší celkovou hmotnost, o co nejlepší kopírování terénu přední a zadní nápravou, ale v neposlední řadě taky o co největší zábavu – i když tu už v dnešní době lze pořádně zažít asi jen v Kanadě a oblastech za polárním kruhem, v našich podmínkách jen za hodně příznivých podmínek párkrát za zimu.
Yamaha Venture Multi Purpose
Výborným nářadím na seznámení s řídítky na sněhu je nejprodávanější skútr od Yamahy v Evropě, model Venture MP. Zatímco v Americe si nadšenci na každý typ využití pořizují speciální mašinu a řeší šasi, délku a šířku pohonného pásu a lyží a konstrukci podvozku, evropský zákazník většinou chce univerzální dvoumístný stroj na práci, který navíc zvládne i výlety do volného zasněženého terénu a občas trochu sportovní zábavy. Navíc díky rozumné ceně kolem 250 tisíc a pověsti nerozbitného držáku se právě s Venture MP asi nejčastěji potkáte u vlekařů a provozovatelů zimních areálů.
Také ze světa sněžných skútrů už téměř vymizely dvoutakty, proto pod kapotami této Yamahy čeká čtyřdobý paralelní dvouválec Genesis 499 ccm OHV s vodním chlazením a kapalinovým vyhříváním vstřikování. Agregát už Yamaha používá i v jiných modelech pěknou řádku let, ale pravidelně ho inovuje o poslední technologie ze světa motocyklů jako vstřikování, elektronický plyn ride-by-wire nebo plynový centrální tlumič. Dvouválec umí na sněhový pás poslat maximální výkon 80 koní. To sice ve světě sněžných skútrů není nijak velké číslo, ale s přehledem stačí na běžné využití kolem vleků i s taháním nákladu.
Hodně slušná výbava zahrnuje veškerý komfort, který sněžné skútry mohou nabízet. Ochranný plexištít, trubkový nosič zavazadel, vyhřívání rukojetí včetně páčky plynu (u sněžných skútrů funguje stejný systém jako u čtyřkolek, plyn se přidává páčkou na pravý palec).
Jediným stisknutím tlačítka přepnete pohon na zpátečku, a pokud chcete vyrazit víc nalehko, můžete snadno sundat sedačku spolujezdce a získat víc místa pro náklad. Skútr je stavěný jako univerzál určený na práci, od ostatních modelů se liší hlavně velkým světlometem, již zmíněným ochranným štítem a nosičem. A pak také pořádným trubkovým nárazníkem, díky kterému nebudete řešit rozbité přední plasty.
S relativně lehkou Venture se výborně manévruje při pojíždění v těsných prostorách nebo couvání k saním, automatická převodovka je nastavená na plynulý záběr. Jenže když přidáte plný plyn do prudšího svahu, projeví se kromě pozvolného záběru i menší motor a nedostaví se ten správný dravý zátah.
Ve spojení s tichoučkým motorem postrádá dravost sportovních skútrů. Takže pokud se v hlubším sněhu svezete na něčem litrovém nebo nedej bože „oturbeném“, bude vám Venture MP připadat trochu nudná. Přesto se s ní dá v hlubokém sněhu taky trochu „zařádit“. Stačí se nohama zapřít pod záchytné trubky nad stupačkami a mašinu trochu naklonit a vykrouží zatáčku jedna radost. Sporťák to sice není, ale poskytuje pěknou odezvu do řídítek a přesně cítíte, co si ještě můžete dovolit a kdy už se naopak skútr chce překlápět na bok.
Yamaha RS Venture TF
Přesedám o třídu výš, na velkého pracanta a turistu RS Venture. Mohutný stroj s plnou pětatřicetilitrovou nádrží má hodně přes 300 kilo a je pocitově o dost těžší než předchozí pětistovka. Chce to trochu jiný přístup k řízení, tady už tolik nefunguje vyklánění do zatáček a řízení tělem, mnohem víc se tu pracuje s plynem. Pod palcem se tady schovává mnohem víc výkonu, řadový tříválec se zdvihovým objemem 1 049 cm³ má maximální hodnotu 115 koní.
Na začátku skútr dostávám se zapnutým nastavením Entry Level pro začátečníky, ale jakmile se mi podaří přepnout DMode palivový režim na Touring a následně Sport, změní se turista na poměrně zábavné sportovní nářadí. V hlubokém sněhu se řízení začíná přibližovat jízdě na vodních skútrech a hodně tady pomáhá elektrický posilovač řízení EPS. Tam, kde jsem se s půllitrem tahal o řídítka, se najednou díky posilovači plynule protahuju zatáčkami.
Situace se ovšem změní na uježděném povrchu, kde přední ližina moc nezabírá a utažené zatáčky je třeba vykroužit smykem pod plynem. S posilovačem řízení je zpětná odezva do rukou podstatně utlumená a motor mě každou chvíli přepere a skútr se staví na jednu lyži. Až se nakonec přední lyže kousne do strany a ve vteřině ležím na boku. Naštěstí s tím se tady dost počítá, boční plasty dovolí skútr snadno převrátit zpátky a dokonce ani není třeba narovnávat zrcátka.
Yamaha SRViper M-TX
Nakonec mě čeká odměna v podobě sportovnějšího svezení. Konečně přesedám na kategorii Mountain a loňský model SR Viper M-TX. V této Yamaze duní stejný litrový tříválcový motor jako v RSVenture, ovšem naladěný na 135 koní a pořádně ostrý záběr. A to pro letošek Yamaha přidala do nabídky ještě litrový motor s turbem v řadě Sidewinder s výkony až 180 koní! Dnes testovaný červený SR Viper je vyráběný společně se severoamerickou značkou sněžných skútrů Arctic Cat, která vyvinula rám a podvozek s odpružením Fox. Yamaha poskytla spolehlivý tříválec, obě značky si ale řeší po svém například vedení výfuků a elektroniku.
S lehkou konstrukcí si rázem za jízdy můžu dovolit mnohem víc zábavy a jízda připomíná tanec. Podobně jako u motorky skoro neřídím řídítky, ale spíš tělem, Viper výborně reaguje na vyklánění v sedle. Stačí přidat plyn v pravou chvíli a skútr elegantně vykrouží pásem táhlý drift a pak zase dravě vyrazí do prudké sjezdovky. Přední odpružení FOX se předvede hlavně na tvrdém povrchu, kde přední lyže vzorně kopírují hrboly a stroj je stále pod kontrolou.
V hlubším sněhu už se stroj nechá efektně vyhoupnout a naznačit výskok, případně jet pouze po jedné lyži. Škoda, že nám instruktoři zakázali skákat přes závěje a další „skopičiny“, výkonný Viper k nim vyloženě láká. Na druhou stranu nastavení převodovky se už tolik nehodí na tahání saní nebo pomalé pojíždění mezi sloupy lanovky. I tady se počítá s delšími trasami a komfortem, nechybí vyhřívání rukojetí a dokonce i vyhřívané sedlo.
Kde se svézt na sněžném skútru v Čechách?
Pokud pomineme nedobrovolné svezení, kdy vás bude skútr svážet ze sjezdovky se zlomenou nohou, je možné využít nabídky půjčoven a zážitkových agentur. Na webu najdete celou řadu horských půjčoven, které obvykle mají připravený i uzavřený areál nebo okruh mimo turistické trasy. A protože se jezdí mimo veřejné komunikace, půjčovnám obvykle stačí řidičák skupiny B na osobní automobil.
