VIDEO: Frajerské simsony mají v Česku muzeum. V rodokmenu mají ptačí letku

  • 27
Frajerské simsony byly v osmdesátých letech snem snad každého kluka. Prďácké enduro tvarované Karlem Claussem Dietelem dodnes nedělá ostudu, ani vzhledem, ani výkony. Usedlejší povahy toužily po skútru, který by uspěl i v porovnání s těmi dnešními. Petr Hradecký vzdává legendárním strojům firmy s bohatou a dlouhou historií hold muzeem.

Expozici simsonů v Žabovřeskách nad Ohří nás sběratel a majitel muzea exkluzivně provedl i s výkladem o historii značky. Ta začala u kovadliny. 

Historie německé značky sahá do poloviny 18. století, v roce 1856 kovárnu koupili Löb a Moses Simsonovi a na přelomu 19. a 20. století se stala největším výrobcem jízdních kol v Německu.

Ještě před motocykly vyráběl Simson automobily, první vyjel v roce 1907. První motorizovaná kola vyjela po znárodnění a útěku rodiny Simsonových z nacistického Německa v roce 1936. Po druhé světové válce Simson vyráběl zbraně pro myslivce, kočárky a jízdní kola. 

Malé motorky z donucení

Absolutní orientace na výrobu motocyklů přišla v roce 1947, kdy firmu včlenili do sovětského SAG Awtowelo – státní akciové motocyklové společnosti a přejmenovali ji na AWO. Jako první vyjely v roce 1950 čtyřtaktní motocykly s motory obsahu 250 cm³. Znalci ve vzduchem chlazeném jednoválci s kardanem odhalí předválečné BMW. V Československu byly neznámé, nejvíc jich ze 127 tisíc vyrobených kromě Německa putovalo do Sovětského svazu a na Balkán.

V roce 1952 byla firma svěřena zpět do rukou NDR a přejmenovala se zpět na Simson. Centrálně bylo rozhodnuto, že velké motocykly bude vyrábět firma MZ, na Simson zbyly malé motocykly. Záhy vyjely první poválečně mopedy, mimo jiné velmi oblíbený SR1. „Vrátili se z tryskáče na rogalo,“ komentuje Petr Hradecký. Úspěšného modelu a jeho odvozenin vzniklo na sedm set tisíc kusů.

Ptačí letka

V roce 1964 se začala vyrábět legendární Schwalbe (vlaštovka), ptačí sérii pak doplnil Spatz (Vrabec), Star (Špaček), Sperber (Krahujec) a Habicht (Jestřáb). „V sedmdesátých letech na nich dokonce jezdili na dovolenou ve dvou s plně naloženým valníkem do Bulharska nebo Jugoslávie. Deset dní cesta tam, deset dní cesta zpátky,“ líčí Hradecký. „Někdo s ním postavil celý dům, ve valníčku vozil ze stavebnin materiál, cement, cihly,“ popisuje.

Lipskému veletrhu v roce 1974 byl představen sportovní lehký motocykl S50. „Po této mašině byla taková poptávka že ani nemohla být plně pokryta,“ popsisue internetová wikipedie.

A pak přišla doba slavné S51. Simson ho představil v roce 1981 na lipském veletrhu, koncepčně vychází ze Simsona S50, který se začal vyrábět v roce 1975.

Ikona

Simson S51 existoval ve verzích enduro a elektronik. Enduro má zdvižený výfuk, vyztužený rám a tvrdší zadní pružiny. Silniční elektronik má výfuk níž, měkčí zadní odpružení, které na rozdíl od endura není polohovatelné, a schází vyztužení rámu dvěma trubicemi od krku rámu kolem motoru k hlavní ose rámu, za kterou drží zároveň zadní kyvka, spolujezdcovy stupačky a motor. „Mezi lidmi putuje, že typ Elektronik díky menšímu kroucení kolena výfuku jede rychleji, přičemž motorově jsou stejní,“ dodává wikipedia.

Simson měl vlastně monopol na výrobu malých motorek pro východní blok, ale dal se koupit i v západním Německu přes zásilkový obchod z kultovního katalogu Neckermann. „Dámy si objednaly blůzku, lodičky, k tomu simsona a přišlo jim to všechno poštou,“ připomíná Hradecký, že zásilkový obchod nevynalezl Amazon.

Pád v rozletu

V roce 1986 dorazily s novým motorem simsonů také zcela nové skútry SR50 a SR80 (celkem jich vzniklo asi 220 tisíc kusů, z toho do Česka asi dvacet tisíc). Krátce před zánikem NDR vyráběly čtyři tisíce pracovníků firmy přes dvě stě tisíc simsonů ročně. Po pádu železné opony zájem o simsony opadl, lidí začali pořizovat stroje ze západní Evropy a Japonska, fabrika tedy byla 31.12.1991 zavřena. Z továrny v Suhlu do té doby vyjelo šest milionů motocyklů.

Ovšem rok na to byla založena nástupnická Suhler Fahrzeugwerk GmbH a začala vyrábět inovovaný Simson S53, jízdní kola a koloběžky. A motocykly opět dostávají ptačí názvy v malosériové výrobě ve speciálních edicích. V roce 1998 dorazil poslední model značky, ve stroji s designem ducati osmdesátých let pracuje 125kubíkový jednoválec ze sedmdesátých let vyrobený v licenci Hondy, který ovšem špatně mazal, takže polovině produkce umřel motor. Od roku 1999 vznikaly simsony ve Francii s italským motorem, tech vzniklo asi jen tisíc.

Simson S53

Značka vydržela až do roku 2002, kdy byla nucena vyhlásit bankrot. Poslední motocykl jména Simson fabrika vyrobila 30. září 2002. Aktuálně v původní továrně sídlí firma obchodující s čínskými díly na simsony.


Témata: muzeum, Simson