Ještě před patnácti lety měly hlavní motocyklové značky v nabídce několik desítek různých typů motorů a kubatur. Zákazník si ve střední objemové třídě 500-750 kubíků mohl u nejrozšířenější značky Honda vybírat mezi jednoválci, řadovými dvouválci, řadovými čtyřválci, véčkovými dvouválci a véčkovými čtyřválci.
Současné emisní a homologační požadavky jsou tak finančně a časově náročné, že už se ani velkým značkám nevyplácí držet vývoj a výrobu mnoha typů motorů. Z toho těží řadové dvouválce, díky jednoduché a kompaktní konstrukci a společným ventilovým rozvodům jsou nejlevnější na výrobu i na servis. Dovolují efektivní řízení elektronického vstřikování se snižováním spotřeby i emisí.
Navíc většinou využívají koncepci s klikovou hřídelí odsazenou o 270 stupňů, takže motory alespoň trochu připomínají podmanivý charakter V-twinů. Aby nabídka nebyla nudná, jsou tu naštěstí i značky, které jsou nerozlučně spojené s určitou koncepcí motoru. Proto nikdy nezmizí z nabídky dvouválce od Guzzi s válci do stran, véčka od Ducati, boxery od BMW a další.
