Čidla pomáhají zlepšit jízdu a dokážou také předcházet rizikovým situacím. „Zatím data zpracovávají základní aplikace, do budoucna by se měly zapojit neuronové sítě a umělá inteligence,“ řekla na veletrhu konzultantka pro digitální podnik a MindSphere Petra Fuchsíková.
Platforma nyní slouží především továrnám, které usilují o digitalizaci výroby a efektivnější využití získaných dat. Fuchsíková je amatérská motocyklová závodnice a rozhodla se spojit svou profesi se svým koníčkem a zároveň tak prezentovat to, co platforma umí a co s její pomocí lze dokázat. „Může být užitečná i mimo klasický průmysl,“ předvedla široký záběr platformy Fuchsíková na své „chytré“ motorce Hondě CBR 600RR .
Na motorce jsou čidla snímající rychlost, zrychlení a zpomalení, náklon, aktuální polohu, ponor přední i zadní vidlice, teplotu zadní pneumatiky a okolní teplotu. Data se posílají pomocí SIM karty přímo do cloudu MindSphere a jsou zobrazována online při jízdě jezdce.
„Udělala jsem si například teplotní mapu celé jízdy a díky tomu jsem zjistila, kde můžu jet rychleji. Také díky datům mohu rychleji projíždět zatáčky a zlepšení se projevilo někde i o několik sekund, což je hodně,“ popsala Fuchsíková.
Na okruzích nikdo z jejích soupeřů podobnou technologii nevyužívá. Fuchsíková začala závodit teprve nedávno, v roce 2015. Přesto má již na svém kontě řadu vítězství – v kategorii evropských jezdců bez licence skončila v celkovém hodnocení sezony dvakrát po sobě na prvním místě.
Data odeslaná senzory z motorky si může závodní tým zobrazit už v průběhu jízdy online, nebo následně kdykoli offline. Sama závodnice tyto údaje pozorovat nemůže – s rychlou jízdou to nejde dohromady. V případě nebezpečí ji umí kolegové z depa informovat do reproduktoru v přilbě. „Mohou mi dát zprávu, že je třeba málo nahřátá zadní pneumatika pro extrémní brzdění nebo velký náklon do zatáčky,“ říká závodnice.
„Maximálku Hondy CBR 600RR mám kolem 270–280 kilometrů za hodinu. To je opravdu extrém vzhledem k tomu, že po rovince bývá většinou ostrá zatáčka, do které se musí člověk „poskládat“. Ze šestky tak na pár metrech musím zařadit do dvojky, a z takto vysoké rychlosti jdu třeba až na 50 kilometrů v hodině,“ popisuje závodnice. „Zde je právě důležitý ponor vidlice, který sledujeme v parametrech v MindSphere pro správné nastavení motorky,“ vysvětluje.
Rychlá analýza dat přímo na okruhu je velkým přínosem i v situacích, kdy žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí. Mechanikům dává šanci reagovat na zobrazená data a okamžitě poté, co závodnice přijede z tréninku, vhodně nastavit motorku, aby dosahovala co nejlepších výsledků.
Hloubkovou analýzu dat provádí závodnice se svým týmem v klidu v kanceláři, kde je možné vidět daleko více souvislostí k dané jízdě.
Díky snímání dat lze také s předstihem odhalit různé závady a naplánovat opravu či výměnu některých dílů. Využití tak může platforma získat i v závodním či civilním autoprůmyslu.
„U běžných aut je využití mnohem jednodušší, protože je v nich dostatek prostoru pro montáž čidel i řídicí jednotku. Prediktivní údržba je teď největší tahák pro továrny, protože spoří hodně peněz. Oprava či výměna dílů se dělá ve chvíli, kdy je to potřeba,“ míní Fuchsíková.
Kdyby si chtěl nějaký zákazník na motorku nainstalovat stejný systém, jako má ona, musel by za hardware zaplatit zhruba deset tisíc korun. A aby data mohl analyzovat, stálo by ho to za přístup do MindSphere měsíčně 350 eur (asi devět tisíc korun).
Obecně je zájem o platformu čím dál větší a souvisí se snahou firem digitalizovat výrobu. Ta je přesnější, spolehlivější a ve výsledku efektivnější.
Chytrá motorkaVeličiny, které se sledují
|