„Statistiky potvrzují, že motocyklisté jsou nejohroženějšími účastníky provozu,“ komentuje Roman Budský z nadace Vize Nula. „Recept se hledá celosvětově, ukazuje se, že nejzákladnější je vícestupňový trénink,“ říká pro iDNES.cz dopravní expert.
Trendem posledních let je vzrůstající počet motocyklů a motocyklistů. Zarážející je podíl usmrcených motocyklistů na všech usmrcených osobách při dopravních nehodách. V roce 2019 to bylo téměř 14 %. To řadí motocyklisty k nejohroženější skupině účastníků silničního provozu.
„Na světě zemřelo v roce 2019 na silnicích celkově 1 355 000 lidí, z toho 380 000 bylo motocyklistů, to je 28 procent všech obětí,“ uvádí Budský.
Motocyklisté se v rámci Evropy podílejí zhruba 2 % na celkovém počtu ujetých kilometrů, na počtech obětí dopravních nehod však z 15 %. Nejčastěji umírají motorkáři v Řecku (29% podíl), Itálii a Francii (20%), na opačném konci žebříčku jsou jezdci z Estonska (2% podíl) a Rumunska (3%).
„Vážné nehody v jedné stopě jsou ve státech EU doménou mužů, z jejichž řad pochází 94 % obětí. Pokud zemře žena, nejčastěji jako tandemistka,“ cituje ze statistik Budský.
Z údajů OECD vyplývá, že ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší, oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci.
„Z údajů Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu vyplývá, že na jednoho usmrceného motocyklistu připadají další čtyři se závažným poškozením mozku, míchy či končetin. Jedná se především o mladé muže, socioekonomické dopady těchto nehod jsou tak enormní,“ dodává Roman Budský.
Za posledních dvacet let zemřelo na našich silnicích 1 870 motocyklistů, za posledních pět let čtyři sta. Přes 11 tisíc dalších bylo těžce zraněno. Vysoké množství usmrcených a těžce zraněných motocyklistů řeší projekt „Učme se přežít“ realizovaný Autoklubem České republiky společně s Týmem silniční bezpečnosti, Policií ČR a dalšími partnery.
„Problematika motocyklistů ve vztahu k dopravním nehodám je široká. Začíná od dopravní výchovy mládeže, pokračuje přes naprosto stěžejní výuku v autoškole a zapomínat také nesmíme na následný trénink, který je u motocyklistů důležitější než u jiných účastníků provozu“, říká Libor Budina z Autoklubu ČR.
Příčiny nehod nejsou vždy na straně motocyklisty. Přesto největším problémem a příčinou usmrcení je nepřiměřená rychlost ve vztahu ke stavu a charakteru vozovky. Motocyklisté často špatně odhadují zatáčky, volí nevhodnou jízdní stopu a dostávají se do situací, které neumí ve vysoké rychlosti vyřešit. V důsledku nepřiměřené rychlosti došlo jen v loňském roce k 27 úmrtím motocyklistů. Další příčinou vážných nehod je časté nedání přednosti při odbočování vlevo a nerespektování přednosti v jízdě.
„Velkému počtu nehod bychom uměli předejít kvalitnější přípravou motocyklisty. V našich kurzech se setkáváme s účastníky a snažíme se odstranit špatné návyky, které při řízení mají. Trénujeme úkony, které mohou v případě krizových situací pomoci. Zpětná reakce od našich účastníků je vždy pozitivní v tom, že poznají své slabiny, vědí, na co si dávat pozor, a zpomalí,“ říká motocyklový instruktor Vladimír Mašek.
„Nejzákladnější je kvalitní autoškola, opravdu není na místě šetřit,“ zdůrazňuje Roman Budský a oceňuje zpřísněnou podobu závěrečné zkoušky, kterou skládají adepti motorkaření v posledních letech (jak probíhá čtěte zde).
Řidiči osobních vozidel pak motocyklisty ohrožují jejich přehlédnutím, a to zejména ze dvou důvodů. Jedním z nich je samotná viditelnost motocyklisty, případně překážky ve výhledu. Druhou příčinu hledejme v pozornosti. Ta je u řidičů osobních vozidel přirozeně orientována na jiná možná a větší nebezpečí, nebo je často rozptýlena jinou činností.
Na vážných nehodách se velmi významně podílejí motocyklisté ve věku 35 let a výše. Právě tito motocyklisté se často vrací k motorkám po delší době nebo s nimi začínají. Jejich motivace řídit motocykl je v drtivé většině relaxace a touha po cestování.
Evropští motorkáři ročně najezdí 3 000 až 10 000 km. Většina Čechů (27 %) deklaruje nájezd 3 000 až 5 000 km, uvádí průzkum evropského projektu Riderscan, z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že Češi patří mezi ty, kdo velice neradi jezdí v dešti.
„Často se na našich kurzech setkáváme s řidiči, kteří mají dlouhou praxi v řízení osobních aut a nulové zkušenosti s motocyklem. Jsou to řidiči, kteří sice vnímají lépe rizika spojená s provozem, i přesto se však dostávají do krizových situací, které ne vždy umí řešit,“ říká Jan Polák, manažer projektu Učme se přežít.
V rámci něho se pořádají kurzy bezpečné jízdy na polygonech po celé ČR. Těmi jen letos projde na tisíc motocyklistů. Dalšími aktivitami je výroba pomůcek pro odhadování rizik při práci v autoškole, speciální kurz pro učitele autoškol nebo například mapování nehodových lokalit motocyklistů. Projekt, který se začal v roce 2010 v Libereckém kraji, se postupně rozšířil do celé ČR.
