Motocykl Bauhaus 100

Motocykl Bauhaus 100 | foto: Marc Holstein & Christine Gabler

Bauhaus na dvou kolech. Drsňácké neoretro vzdává hold technice

  • 5
Kreativní kombinace retro klasiky a výrazných moderních prvků, minimalistické, ale nápadné rysy. Takový je designový motocykl Bauhaus 100, který je reintepretací umělecké legendy.

Je tomu sto let, co se v Německu prosadila škola výtvarného umění Staatliches Bauhaus, nebo zkráceně Bauhaus. Koncept brzy přesáhl hranice výmarské uměleckoprůmyslové školy i původního výtvarného záměru. Stal se zásadním vyjádřením obsahu a formy v architektuře a průmyslu. 

Vyzýval totiž k funkčnímu splynutí techniky a umění, Gesamtkunstwerk neboli „totální práci umění“ a dobrání se tvůrčí podstaty designu. A právě na toto před sto lety nesmírně vlivné a inspirativní umělecko-technické hnutí dnes odkazuje stroj od návrhářské dílny Krautmotors. Pod názvem Bauhaus 100 se snoubí kombinace starého a nového.

Respektive jádro moderního motocyklu, přepracované do podoby, která formu povyšuje na umění. 

Má odhalenou funkční estetiku stroje a surovou názornou prezentací hnacího ústrojí. Vystavení celého mechanismu na odiv vzdává hold tvořivé i hnací síle. Není to jen obyčejný pohled pod kapotáž, je to prohlídka pekelné stáje, která žene motocykl kupředu.

Nápad na netradičně pojatý design stroje v duchu Bauhausu se zrodil v hlavě inženýra a stavitele Rolfa Reicka. Základem se stal motor relativní novinky, BMW F850 GS. „Je to fantastický kousek, který přesně reprezentuje moderní techniku,“ říká Reick. „Ve své funkční dokonalosti, ale současně i v tom, že je těžké si jej nějak uzpůsobit vlastním potřebám.“ 

Elektronika a vodní chlazení skutečně nedává dobrý základ na kreativní hrátky. Ty naopak lze najít v univerzálním rámu BMW R60/6, které posloužilo jako tělo stroje. „To, že si něco sesmolíte na papíře a vypadá to dobře v dílně, ještě neznamená, že je to plně funkční. Jenže pak to není Bauhaus,“ komentuje Reick. „I když se vám to líbí a jste s tím spokojení, je to jen umění bez techniky.“ V praxi se tak některé části, byť byly tvořeny týdny a měsíce, kompletně znovu předělávaly. 

Žádnou samoúčelnou parádu tu nečekejte. „Naštěstí se nemusíme nikomu zpovídat.“ Výsledkem je stroj, který burácením salutuje umění i technice. A podle svého tvůrce si už Bauhaus 100 brousí zuby na pořádně drsný plochodrážní závod.