Svět Jawa
Sledovat další díly na iDNES.tvVyrobené motocykly se hromadily v bednění na loukách kolem továrny v Týnci nad Sázavou. Jawa ztrácela východní trhy a byla nekompromisně hozená do konkurenčního prostředí jednostopé výroby. A světoví výrobci už dávno byli se svými stroji docela jinde.
Jawě zůstala věrná jen malá skupina domácích motorkářů, kteří nostalgicky vzpomínali na své motocyklové začátky. Ostatní dychtili po docela jiných strojích, které se tu po revoluci náhle začaly vynořovat.
Rozhodovala touha po moderní japonské, německé, rakouské nebo britské značce se čtyřdobým výkonným motorem, vybavené startérem a kotoučovými brzdami. Navíc, kdo viděl z druhého břehu řeky Sázavy rozpadající se týneckou továrnu, bylo mu jasné, že na tomto místě už žádná motocyklová velmoc nepokračuje. „Fabrika neměla ani řádný vývoj nových modelů, které by navazovaly na něco ve své době smysluplného,“ vzpomínal motocyklový publicista a sběratel Jan Čejchan. „Množství motocyklů, které byla továrna schopná produkovat, bylo kdekoliv na této planetě neprodejné.“
V této situaci se továrna alespoň pokoušela vyrábět různé prototypy. Později například vznikl i prototyp litrového dvouválce, ale Jawa nakonec projekt nedokázala dotáhnout až do konce. Z továrny vyjížděly malé motocykly se zahraničními motory, padesátky a stopětadvacítky. Nebyly to špatné stroje, ale Asie podobné motocykly nabízela ve velkém a levněji.
„Když chcete konkurenceschopné výrobky, musíte vyrobit buď něco zcela úžasného, nebo vyrábět ve velké sérii a konkurovat celému světu cenou. Do těchto parametrů se fabrika nemohla nijak poskládat,“ vysvětluje Čejchan.
Jawa žije dál
V devadesátých letech si Jawa nadělala obrovské dluhy, skončilo to konkurzem a byla na prodej. Značku zakoupila společnost Jihostroj Velešín. Pod touto firmou funguje dodnes, a přesto, že je problematické zachovat v našem středoevropském prostoru výrobu motocyklů, dá se konstatovat, že se jí to snad daří. „Továrna Jawa dál existuje, vyrábí a motocykly jsou na trhu,“ upřesnil Čejchan.
Tovární budova prošla rekonstrukcí, začaly se prodávat krásné retro modely indické společnosti Mahindra Group. Je to taková vzpomínka na slavná jawská léta ze země, kde bývalo slovo Jawa synonymem pro slovo motocykl.
Své zájemce si určitě najde i u nás. Možná jako druhý motocykl do garáže, možná jako vzpomínku na mládí. A objevila se i zajímavá čínská pětistovka, dovážená přes argentinskou firmu RVM.
Vyrábí se čtyřdobá třistapadesátka OHC s čínským motorem, v kapotované i nahaté verzi. A dál si na díly, nebo na staré papíry, můžete koupit dvoudobou třistapadesátku, která by už jinak dávno neprošla evropskými ekologickými normami.
Oválek s nápisem Jawa dodnes vzbuzuje u českých motocyklových nadšenců úctu k historii značky. Nikdo si nechce připustit, že Jawa už není domácím rodinným stříbrem, ale spíš továrnou, která se snaží hlavně přežít.
Kudy vede cestaKOMENTÁŘ Týnecká továrna se za poslední desetiletí proměnila. Nová fasáda výrobního závodu už nedělá okolí ostudu. Nedá se však očekávat, že by se Jawa rychle a lehce dotáhla na ostrou zahraniční konkurenci. Máme jí přesto dál rádi, máme jí totiž zažranou hluboko pod kůží, a tak vítáme povedené modely, ať už pocházejí přímo z Týnce, nebo třeba z Indie, Číny, či Argentiny. Sníme i o tom, že by se snad, jednou, někdy v budoucnu, mohla postavit vedle mattighofenské značky KTM, která vyrábí skvělé motocykly ve stejném středoevropském prostoru. To je cesta, kterou by se Jawa měla vydat. I když jde o cestu, kterou se nejspíš továrna měla vydat už někdy před třiceti lety. |
