Na první pohled připomíná legendární pionýr, ve skutečnosti jde však o moderní elektrický stroj, který vznikl z nadšení, šikovnosti a rodinné spolupráce. Za jeho vznikem stojí Alexandr Hrouz, který se do projektu pustil už ve 14 letech s jasným cílem – mít vlastní motorku připravenou k jízdě v patnácti.
„Začal ho stavět ve čtrnácti, aby měl na čem jezdit, jakmile si udělá řidičák,“ popisuje jeho otec Mojmír Hrouz. Mladý konstruktér přitom nebyl žádným nováčkem – už od tří let měl zkušenosti s elektrickými krosovými motorkami, takže když přišel čas na autoškolu, ovládání motorky pro něj nebylo problémem.
Elektrický pionýr vznikl jako experimentální kus. Alexandr se podílel nejen na konstrukci, ale také na testování – stal se tak vlastně prvním „zkušebním jezdcem“ svého vlastního stroje.
Motorka byla nastavena tak, aby splňovala podmínky pro skupinu AM, to znamená maximální rychlost 45 km/h, výkon do 3 kW (lze upravit až na 11 kW). Zároveň chtěli stavitelé dojezd aspoň 160 km.
Velkou část ceny tvoří baterie – ty samy o sobě vyjdou zhruba na 90 tisíc korun. Stroj využívá kvalitní bateriové články určené přímo pro motorky a je doplněn o přídavné baterie v kufrech, které lze odejmout. Rám, plechařinu a další doplňky pozná každý, kdo se hrabal ve starých jawičkách.
„Projekt navazuje na dřívější snahy o modernizaci klasických strojů a také na spolupráci s lidmi z motocyklového prostředí,“ popisuje Mojmír Hrouz, který dokonce získal souhlas používat označení Jawa díky dřívější dohodě na pokusu postavit elektrickou verzi modelu Jawa 350.
Na stavbě podobných pionýrů se podílelo více lidí a podle Hrouze vzniklo už několik kusů.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že by o takový stroj mohl být zájem, realita je podle Hrouze složitější. Hlavním problémem je nízký počet mladých jezdců, kteří mají zájem o řidičské oprávnění na malou motorku (AM). „Dnes je těžké vůbec najít autoškolu, která patnáctiletým umožní si řidičák udělat,“ vysvětluje Hrouz. Jeho syn tak musel kvůli výuce dojíždět desítky kilometrů ke známému instruktorovi, protože v okolí žádná dostupná možnost nebyla.
Statistiky z regionu to potvrzují – v jednom roce si v Brně udělali „patnáctiletý řidičák“ jen dva kluci. Navíc mnozí mladí dnes dávají přednost elektrickým koloběžkám nebo autům místo motorek.
Elektrický pionýr tak zůstává především projektem pro nadšence. „Stavíme to hlavně pro radost,“ říká Hrouz. Není to jen dopravní prostředek, ale příběh o tom, jak si mladý kluk splnil sen a naučil se přitom něco, co mu zůstane na celý život.
Mojmír Hrouz vystavil elektrický pionýr na akci AMPER E-MOBILITY, která byla součástí mezinárodního veletrhu elektrotechniky, elektroniky a energetiky AMPER. Elektromobilita na něm byla prezentována jako součást širší energetické transformace – od nabíjecí infrastruktury přes řízení spotřeby energie až po integraci elektromobility do firemních flotil a městské mobility.
K vidění byly nabíječky, doplňky a samozřejmě také elektromobily značek ze všech koutů světa. Součástí sekce byly také testovací jízdy, přednášky a diskuse expertů a nadšenců do bateriové mobility.
