Volvo momentálně představuje svůj plug-in hybrid řady V60 vybraným zákazníkům, dealerům a dalším významným partnerům na několika trzích. My jsme se v malé skupině novinářů vydali auto poprvé prozkoumat do německého Hamburku, kde se jedna taková předváděcí akce konala.
Cestu do Hamburku a zpět jsme totiž absolvovali v klasickém Volvu V60 D5 AWD s automatickou převodovkou. Tedy v autě, které je svými specifikacemi prakticky shodné s novým plug-in hybridem, ten má stejný motor i převodovku, navíc jsou tu jen baterie a elektromotory.
O Volvu V60 v dané konfiguraci můžeme směle tvrdit, že je to dobrý polykač kilometrů, ale tím méně asi auto na každodenní dojíždění do práce v řádu maximálně pár desítek kilometrů. To by ale právě plug-in hybridní verze mohla změnit. Volvo totiž slibuje v testovacím cyklu NEDC velmi nízkou spotřebu asi 1,9 litru na 100 kilometrů, což představuje emise CO2 v množství 49 gramů na kilometr. Při krátkých každodenních pojížďkách přitom taková spotřeba nebude nijak nereálná.
Důvod je poměrně jednoduchý, V60 plug-in hybrid má totiž vcelku výkonné akumulátory, které autu dovolí na elektřinu ujet až 50 kilometrů. Velkou část cest tak vlastně může auto zvládnout aniž by potřebovalo spalovací motor.
Neslyšný svist i solidní kalup
Kilometry, které jsme na předměstí Hamburku s hybridem absolvovali, odhalily rozdíly oproti běžné vznětové V60.
Pokud chce řidič odjet třeba z garáže domu neslyšně, je potřeba tlačítkem na středové konzole vybrat plně elektrický režim. Ten se jmenuje Pure, vedle něho jsou ještě tlačítka Hybrid pro standardní hybridní režim a pak tlačítko Power, které pomůže z auta vymáčknout maximum výkonu.
V elektrickém módu, který je opravdu ideální na vyplížení se z garáže, jede V60 dle očekávání zcela neslyšně. Točivý moment přes 200 Nm umožní i solidní "odpich", je ale jasné, že v elektrickém režimu se spíše očekává klidný jízdní styl.
Když se jej budete držet, nemusí se na celé trase každodenní jízdy do práce vůbec spalovací motor sepnout. Maximální rychlost je v čistě elektrickém režimu 100 km/h a podle našich prvních zkušeností není příliš těžké se v něm držet.
Naftový kontrast
O to větší překvapení čeká řidiče v módu hybridním. Nastartováním velkého naftového pětiválce se totiž zcela změní charakteristika auta. Zatímco v elektrickém režimu panuje na palubě absolutní klid i za jízdy, situace s nastartovaným dieselem je velmi kontrastní. Ne že by pětiválec ve V60 byl špatně utlumen, na to jsme si ani cestou do Hamburku nestěžovali v běžném provedení.
Prostě rozdíl s nastartovaným nafťákem a bez něj je za jízdy výrazný, a to obzvlášť proto, že se motor pohybuje občas ve vyšších otáčkách, než by bylo třeba – dobíjí totiž případně baterie. Ještě tedy štěstí, že pětiválec D5 patří svým zvukovým projevem k příjemnějším vznětovým motorům.
Při běžné jízdě lze jen těžko odhalit nějaké zásadní rozdíly mezi chováním klasické verze D5 a plug-in hybirdní D6; tedy krom onoho vypínání motoru. Řidič se ale o nic starat nemusí a systém nám přijde z hlediska obsluhy i návyků řidiče daleko příjemnější než hybridní systémy u Toyoty, které řidiče nutí osvojit si některé zásady úsporné jízdy. Zjednodušeně řečeno, hybridní toyoty a lexusy po vás chtějí, abyste s nimi jezdili úsporně, u V60 plug-in hybrid můžete úsporně chtít jezdit vy. Špatně se to vysvětluje, ale praktický rozdíl je poměrně veliký.
Mimochodem, V60 plug-in hybrid může jezdit i téměř jen na spalovací motor. To umožní tlačítko pro šetření energií v baterii. Auto tedy nebude elektrickou energii z nich spotřebovávat a řidič ji může využít později, například po dojezdu do města.
Zatlačí do sedačky
Z beránka ve vlka se V60 plug-in hybrid promění především po zmáčknutí tlačítka Power. I bez něj je při plně sešlápnutém plynovém pedálu auto rychlé, ale v tomto režimu se zrychlí reakce převodovky a také reakce na sešlápnutí samotného plynového pedálu. A elektronika se snaží z kombinace elektromotor – spalovací motor dostat maximum.
Ke standardním až 215 koním dieselu se přidává plná síla elektromotoru. Výsledkem je celkový výkon 206 kW (280 koní) a ohromný točivý moment 640 Nm. To znamená, že při razantním zrychlení dovede V60 plug-in hybrid posádku hezky zatlačit do sedaček a na stovku se dostane za 6,2 sekundy. Maximální rychlost 230 km/h ale hybridní ústrojí neovlivní, elektromotorům s rostoucí rychlostí (a otáčkami) dochází postupně dech a ve 120 km/h se odpojují. Pokud se chce řidič spoléhat na pohon všech kol, je potřeba tento režim zapnout tlačítkem AWD. Jinak totiž elektronika rozděluje hnací síly podle svého uvážení.
Při jízdě vysokými rychlostmi po deštěm zkrápěné dálnici je zapotřebí pamatovat na to, že maximální rychlost v režimu pohonu všech kol je 120 km/h, pak se pohon všech kol deaktivuje. Neberme to ale jako výtku, třeba pohon Xdrive od BMW se chová podobně, ve vyšších rychlostech také odpojuje pohon přední nápravy.
Kila navíc nevadí
Největším překvapením hybridního V60 jsou samotné jízdní vlastnosti. Oproti standardní verzi totiž auto přibralo 300 kilogramů a váží něco přes dvě tuny (V60 AWD váží asi 1 715 kg). Z tohoto nárůstu připadá plná polovina na baterie (150 kg), něco si vezmou elektromotory a kabeláž, uložení baterií a další systémy.
Při běžné jízdě ale nejsou kila navíc vůbec znát. Auto má (i pocitově) lepší dynamiku než standardní nehybridní verze. Zajímavé ale je, že se změnilo vyvážení auta. Baterie totiž pod podlahou zavazadlového prostoru (ten se zmenšil na 304 litrů) tvoří protiváhu těžkému dieselu.
To prospívá komfortu jízdy, kdy se auto zdá být trochu plavnější. Za to může i očividně odlišné naladění samotného podvozku. Lepší pocit jsme ale měli z auta i v prudce projížděných zatáčkách, jízdní vlastnosti jsou krapet čitelnější a auto působí vyváženějším dojmem. Je ale možné, že limit přilnavosti bude vzhledem k vyšší hmotnosti trochu níž než u běžné verze.
Spotřeba je otázkou
Podstatně vyšší hmotnost auta se ale zřejmě projeví v reálné spotřebě při jízdě na delší vzdálenosti. Zatímco po městě nebo na krátkých pojížďkách může V60 D6 jet opravdu téměř bez spotřebování byť jen kapky nafty, na delších trasách elektromotory autu mnoho nepomohou a při dálničních rychlostech, kdy elektromotory nezasahují vůbec, bude spotřeba jistě vyšší než u normální verze. A že jsme ji dovedli rychlou jízdou po prázdných německých dálnicích vyhnat u běžné nehybridní verze asi na devět litrů na 100 kilometrů.
Koupi V60 plug-in hybrid si tak možná kvůli tomu řada zákazníků rozmyslí. Do města je V60 už zbytečně velká a na dalekých cestách výhodu hybridního pohonu vymaže nadbytečná hmotnost.
Jako luxusní kočár na krátké cesty je ale V60 D6 plug-in hybrid opravdu zajímavý kousek. Pokud jej bude majitel důsledně dobíjet z elektrické sítě, může oproti běžné verzi ušetřit spoustu paliva a navíc bude mít image ekologa. Mimochodem, dobíjení baterií s kapacitou 12 kWh z domácí zásuvky trvá 3,5 až 7,5 hodiny podle typu jističe, který je k dispozici. Nejkratší je nabíjení proudem 16 A, nejdelší nabíjecí cyklus předpokládá proud 6 A.
Image za velké peníze
Volvo V60 plug-in hybrid je hlavně ukázkou špičkové techniky. Zákazníci si jej budou kupovat proto, že je tento druh pohonu zajímá a že jej prostě chtějí. Lákat je krom tradičních hodnot Volva, tedy především solidnosti a pocitu bezpečí, bude právě i šetrnost k životnímu prostředí.
Ekologické volvo může být zajímavou vizitkou svého majitele. V Německu byla jeho cena stanovena na 56 900 eur s daní, což je v přepočtu více než 1,4 milionu korun. Za (byť špičkově vybavené) volvo střední třídy je to opravdu hodně peněz.
Za tuto cenu má letos šanci auto pořídit pouze vyvolená tisícovka zákazníků. Plnohodnotná produkční série bude následovat příští rok, kdy by se auto mělo dostat i na český trh.
