Elektrický pohon dává v dodávkách při některých způsobech použití možná větší smysl, než by se v první chvíli mohlo zdát. V nadcházejícím předvánočním období je to ještě aktuálnější, dodávky rozvážkových a kurýrních služeb budou v pořádném kalupu.
Hlavně pro klasický rozvoz zboží po městě by se elektrická trakce hodila asi nejvíc. V brzkých ranních hodinách nebude nikoho budit zvuk dieselu, v ulici nebudou cítit ani zplodiny motoru běžícího na volnoběh.
Kurýr nebude muset stokrát denně zhasínat a startovat, což je pro spalovací motor nejhorší způsob použití. Provozovatel vozu zas nebude řešit výměny oleje a další údržbu, která se zpravidla nikdy časově nehodí.
Dodávka VW e-Crafter je krásným příkladem toho, že dopravní prostředky budoucnosti budou nejspíš méně univerzální a více specializované – jak jsme psali již u naší epizody s elektromobilem s vodíkovým palivovým článkem. Zajišťovat převoz zboží z Ostravy do Prahy byste totiž s e-Crafterem opravdu nechtěli. Na to je jeho – námi reálně změřený – dojezd 130 až 155 kilometrů příliš omezující a maximální rychlost 90 km/h zdržující. Ve městě a okolí je to však jiný příběh.
Transplantace e-Golfu do dodávky Crafter
I e-Crafter vznikl podobně jako mnoho jiných dnešních elektromobilů adaptací již existujícího vozu se spalovacím motorem na elektromobil. Volkswagen to vyřešil použitím elektrické výzbroje svého osobního elektromobilu e-Golf. V e-Crafteru je tak stejný 100kW elektrický motor, stejný 35,8kWh akumulátor, i stejná 2x 16A nabíjecí elektronika. Z pohonu je tak jiná jen fixní převodovka s pomalejším převodem uzpůsobená pro vyšší zátěže při nižších rychlostech.
To je také nejspíš jeden z důvodů omezení rychlosti na 90 km/h. Druhým důvodem bude spotřeba. Aerodynamický odpor vozu roste se čtvercem rychlosti a je pro spotřebu definujícím faktorem i u osobních vozů, natož u vysoké a hranaté dodávky. V rychlostech nad 100 km/h by byla spotřeba energie z hlediska dojezdu neúnosná.
Plně elektrická dodávka VW e-Crafter
Příjemným překvapením tak bylo, že e-Crafter není žádný louda, naopak, umožňuje i docela čiperné reakce a rozjezdy. V běžném provozu nijak nezdržuje, na městskou padesátku se vyhoupnete velmi rychle a maximální rychlost můžete udržet kdekoli, kde to klikatost nebo hrbolatost vozovky dovolí.
Limit 90 km/h (ověřen pomocí navigace, na tachometru vidíte 94 km/h) je bohužel zcela ostrý – na této rychlosti se akcelerace zastaví a rychleji se vůz prostě nerozjede. Ačkoli by to ve městě a na okreskách mělo zcela stačit, nepříjemné je to při předjíždění – tam se málo platno rychlostní rezerva hodí, a tak pokud dojedete náklaďák jedoucí 85 km/h, předjíždění si většinou rozmyslíte. Možnost krátkodobého „turba“ na 110 by byla příjemná a bezpečnější, leč není možná.
V plném zatížení
Zkoušet dojezd a chování prázdné dodávky by bylo samozřejmě k ničemu – u ní se počítá s každodenním provozem s naloženým nákladovým prostorem. Jenže zatímco osobní vůz snadno vytížíte pomocí několika spolucestujících, vytížit e-Craftera s nákladovým prostorem 10,3 metru krychlového (3,2 x 1,8 x 1,8 metru) a tunovou užitečnou hmotností není tak snadné.
875 kg stavebního materieálu pro test jízdy s vysokým zatížením.
Ve stavebninách StavMat v Milovicích se nám podařilo domluvit zápůjčku „875 kilogramů materiálu, co se nerozsype cestou“. Volba padla na paletu s 35 pytli zdicí malty, kterou jsem nakonec pro lepší rozložení hmotnosti částečně přerovnal i na paletu druhou. Hmotnost zbývající do celé tuny jsem pak obstaral svojí přítomností.
S takto naloženým vozem jsem pak objel trasu o délce 88 kilometrů vedoucí částečně po okreskách, částečně městem (Nymburk), několika vesnicemi a částečně po dálnici D10. Vždy, když to provoz, vozovka a okolnosti umožňovaly, jsem se snažil jet nejvyšší povolenou rychlostí, v případě dálnice nejvyšší rychlostí vozu. Ve vesnicích a ve městě jsem se občas opakovaně zastavoval a rozjížděl, aby naměřená spotřeba co nejvíce odpovídala předpokládanému reálnému provozu. Dobrou zprávou je, že naložené vozidlo nemělo s akcelerací, brzděním ani ovladatelností žádný problém.
Výsledkem byla průměrná rychlost 51 km/h a spotřeba 22,5 kWh/100 kilometrů. Palubní počítač ukazoval dojezd 47 kilometrů, což v součtu s ujetými 88 kilometry činí 135 km. Lehce pod tento dojezd (nad tuto spotřebu) by se dalo dostat jen souvislou jízdou po dálnici, což však není použití, které by s e-Crafterem bylo rozumné podnikat. Naopak v městském provozu není problém se bez omezování dostat nad 150 km dojezdu.
Doma nebo ve firmě můžete jeho 35,8 kWh akumulátor nabíjet buď 7,2 kW palubní nabíječkou (dvě fáze po 16A), za kterou zcela prázdný akumulátor dobijete za necelých šest hodin. My to úspěšně vyzkoušeli s naší testovací EVELINE 2 od společnosti EV Expert a vše fungovalo dle očekávání.
V nouzi můžete nabíjet i pomalým jednofázovým 10A kabelem z příslušenství vozu, což trvá zhruba 15 hodin. Dodávka umožňuje i rychlé DC dobíjení, tentokrát s omezením na 40 kW – větší část kapacity akumulátoru tak máte načerpánu za zhruba tři čtvrtě hodiny. Zásuvka CCS/Mennekes je umístěna na boku za dveřmi řidiče, což je u některých nabíjecích stanic komplikací – musíte zajet dále, než je běžné, nebo dát vozidlo bokem napříč, aby dosáhl kabel.
Za volantem
Je to dodávka se vším všudy. Sedíte vysoko, máte výborný přehled o dění před sebou a díky obrovským dvojitým zpětným zrcátkům i o dění vedle sebe a vzadu. V zrcátkách totiž vidíte i většinu spodní hrany vozu a dění u kol, takže můžete beze strachu zaparkovat u obrubníku nebo šikmo projet třeba úzkou branou. Situace se zhorší jen v noci, při couvání bych ocenil, pokud by mohla zrcátka pod sebe posvítit. Při couvání využijete i širokoúhlou zadní kameru s poměrně dobrým obrazem.
Couvání je pro okolí signalizováno hlasitým pípáním, které je asi přiměřené u dieselové verze, ale se zcela bezhlučným elektrickým pohonem zní spíše jako alarm. Signalizaci lze vypnout, ale upřímně, dělali bychom to pouze ve chvíli, kdy jste si absolutně jistí, že v prostoru, kam couváte, nikdo nemůže být nebo o něm máte perfektní vizuální přehled. Půjčená verze c-Crafteru totiž neměla generátor hluku a tak bylo couvání (stejně jako pomalá jízda vpřed) zcela bezhlučné. Což je příjemné, ale potenciálně nebezpečné pro chodce.
Příjemné ticho je i uvnitř kabiny, při akceleraci a vyšších rychlostech je však nepříjemně rušeno pískavým zvukem elektrické výzbroje – to mohl VW utlumit lépe. Rádiem lze přehlušit, ale místy je to otravné.
Zadní náprava má listové pružiny, a pokud není zatížená, je samozřejmě skákavější a přejezd přes hrboly cítíte v zádech. Pokud ale vozidlo několika sty kilogramy zatížíte, zadek změkne a příjemně se uklidní. Sedačky nemají téměř žádné boční vedení, ale sedí se na nich příjemně a – jako do většiny dodávek – se do nich perfektně nastupuje a nasedá – i proto jsou spíše ploché. Dopředu se vejdou tři cestující, dívky menšího vzrůstu si stěžovaly na příliš vysoko umístěné upínáky pásů, který jim tak šel přes krk.
Perfektně je na tom kabina z hlediska úložných prostorů – jsou všude. Výborné jsou horní odkládací plochy doplněné 12V zásuvkami a jedním USB portem. Těch bych rád viděl klidně více, ale na druhou stranu, do 12V zásuvky si můžete zapojit USB nabíječku podle vlastní volby a potřeb přístroje.
Další úložné prostory najdete pod sedačkami spolucestujících, stačí odklopit sedáky a vejde se tam spousta věcí, například 230V nabíječka, Mennekes nabíjecí kabel, taška popruhů, gumicuků a dalších kotvících pomůcek. Pod nohama spolucestujících je navíc v podlaze další schránka, tentokrát s povinnou výbavou vozidla – je tak kdykoli snadno přístupná.
Příjemné pracoviště řidiče je doplněno o řadu praktických úložných prostor.
Multimediální systém je koncernová klasika. Pokud ve voze spustíte (například na telefonu) hotspot, umí si navigace sáhnout i na informace o dopravě. Lépe nám během našich jízd vycházel Waze, ale celkem navigace odvede slušnou práci. Rádio nabízí FM i DAB a nabízí čistý nerušený příjem.
Zvuková kvalita není nijak extra, ale neurazí. Ve schránce před spolujezdcem najdete i CD mechaniku a USB vstup, kam můžete vložit paměť s hudbou v MP3 nebo FLAC, při přehrávání na displeji vidíte i obrázek přebalu alba, pokud je na paměti přítomen. Připojit samozřejmě můžete přes Bluetooth i telefon, po udělení přístupů jej můžete z vozu i ovládat. Pokročilejší výbava jako Android Auto ovšem chybí.
Při nakládání
Do nákladního prostoru se dostanete buď zadními dveřmi, které lze otevřít až do negativního úhlu, a tedy je možné natěsno nacouvat až k nákladové rampě, nebo posuvnými dveřmi na pravém boku. Zadní hrana je vybavena oplastovaným schodem, který ruční nakládání usnadňuje a zároveň nepřekážel „ještěrce“ nakládající paletu.
Boky skříně jsou chráněny dřevotřískovými deskami, podlaha ještě protiskluzným nátěrem odolným proti poškrábání. Po obvodu je na podlaze množství výklopných ok pro kotvení materiálu, na stěnách pak zámkový systém pro instalaci regálů, držáků a dalších prvků.
Záleží na užití
VW má s výrobou užitkových vozidel velké zkušenosti a bezesporu je zužitkoval i při tvorbě své první velkoprostorové elektrické dodávky. Během testu fungovala výborně – elektrický pohon jsme ocenili i při couvání ve složitých prostorách nebo do kopce. Opatrnou manipulací s akceleračním pedálem se dá jet zcela bez námahy i jen zanedbatelnou rychlostí bez složitější práce s plynem a spojkou.
Pokud vaše dodávka křižuje po celé republice a občas se podívá do zahraničí, pak je pro vás motor spalující fosilní paliva zatím nenahraditelný. Pokud ale denně najede do 140 km a pohybujete se zejména po městě a v jeho blízkém okolí, pak může e-Crafter představovat velmi zajímavou moderní ekologickou variantu.
Tradiční současnou nevýhodou elektrického pohonu je vysoká cena. Za e-Crafter běžně dáte 1,64 milionu korun bez DPH, tedy skoro dva miliony s daní. Základní dieselový Crafter přitom stojí méně než polovinu. Aktuálně je e-Crafter prodeji s akční cenou 1 289 713 Kč bez DPH (1 560 000 Kč s DPH), přičemž tato snížená cena by měla ještě několik měsíců vydržet. Existuje i varianta s užitnou hmotností 1,7 tuny, k té však již řidičský průkaz skupiny B nestačí.
Aktualizace 29.11. - 12:06 - Doplněna informace o akční ceně.
