Když ho postavíte vedle jakéhokoli velkého offroadu, bude vypadat jako angličák. Ovšem pozor, jako miniatura se vším všudy včetně nosného rámu, obou tuhých náprav, redukční převodovky a koneckonců i toho rezervního kola na zádi. A možná projede ještě víc než obří offroady, které si beztak spousta lidí kupuje kvůli reprezentaci a potřebě manifestovat své plné konto.
Jimny si nehraje na nic, moc parády s ním taky neuděláte, ale když budete potřebovat auto do opravdové nepohody, jež se navíc protáhne každou skulinou, neprohloupíte. Na druhou stranu, 409 tisíc korun není úplně málo, byť je autíčko v plné výbavě JLX; žádná jiná se ani nenabízí. Ovšem pokud zabrousíte třeba na automodul.cz, zjistíte, že zánovní kousky s pár tisíci najetými kilometry se dají pořídit za 250 tisíc korun, trochu víc ojeté (120 tisíc km, ročník 2006), pak za polovinu. A jimny opotřebení prakticky nezná. Všechny jeho součásti jsou dobře dimenzované na náročný provoz mimo silnice. Což se nedá říci o mnohých velkých autech, jež si na offroady jenom hrají...
Do terénu!
Abychom mrňouse pořádně prověřili, vytáhli jsme ho do rozbahněných podzimních terénů bývalého vojenského prostoru. Bylo zřejmé, že k takovému použití má velké devizy. Už zmíněný nosný rám, tuhé nápravy s velkou schopností křížit se a tedy být dlouho v kontaktu se zemí, minimální převisy karoserie, zajišťující, že se při přejezdu hrbů nikde nezachytí. Ale také jsme se trochu báli pneumatik se silničním vzorkem, a hlavně motoru, který má v papírech objem pouhých 1,3 litru. Obavy byly však zbytečné, redukční převodovka si s předáním koní na kola poradila víc než dobře, v praxi nám výkon nechyběl ani v nejmenším. Světlá výška 19 centimetrů je na úrovni větších offroadů a umožňuje i jízdu ve vyjetých kolejích. A když škrtnete, nic se neděje, jimny je zespodu pěkně oplátovaný.
Pneumatiky sice občas klouzaly, ale zvládly toho hodně. Kdyby měl jimny obuté pořádné "allterrainy", je bezpochyby k nezastavení.
Ani na silnici žádný průšvih
Což o to, offroad má být na blátě jako doma, ale nebude to hrůza na silnici? Upřímně, není to žádný zázrak, ale taky nic strašného. Rámový podvozek na silnici pěkně tlumí nerovnosti, daní za to je ale pohupování a náklony v zatáčkách, z nichž by netrénovaný řidič osobáku mohl dostat mořskou nemoc.
Kvůli kombinaci kratičkého rozvoru a vysokého posazu máte zpočátku silný pocit, že auto se do zatáčky sklouzne dveřmi napřed. Za chvíli pochopíte, že stabilita je větší, než se zdá, a i díky integrované stabilizaci ESP smyky nehrozí.
Motor je překvapivě schopen podávat solidní jízdní výkony, což by při pohledu na obsah na výkon 62 kW hádal málokdo. Jimny ovšem váží pouhých 1 060 kilogramů, tedy stejně jako třeba nejslabší Škoda Fabia, jenže té musí stačit k pohybu jen 44 kW! A spotřeba? My jezdili za solidních osm litrů na 100 km, které ovšem z nádrže mizí opticky velmi rychle, má totiž pouhých 40 litrů.
Řazení je přesné, převody krátké, takže auto jede svižně, tedy ve městě a na okreskách. Na dálnice se ovšem nehodí, protože maximální rozumná rychlost je asi 120 km/h. Na otáčkoměru jsou pak 4 000 otáček, a hluk v kabině už ale není příjemný, a vlastně ani pocit z příliš rychlé jízdy. Jinak je ale motor výborně odhlučněný, což je u tohoto druhu auta výjimečné. Moc není slyšet ani při jízdě, a už vůbec o něm nevíte na volnoběh, to jsme si často mysleli, že nám "chcípl".
Uvnitř jako v "devadesátkách"
Kabina jimnyho je takový menší stroj času, vane tady duch 90. let, kdy model vznikal. Chybí odkládací prostory, lahev musíte mít položenou na sedačce, do dveří se vejde maximálně časopis, ani mobil v mělké prohlubni před řadicí pákou nedrží; před spolujezdcem je otevřená kapsa.
A že ten stroj času je menší, než jsme zvyklí z jiných aut, není fór: v totálně spartánském interiéru se sedí dost natěsno, lokty se tak akorát vejdete do dveří, na roztahování to vůbec není. Sedadla jsou nižší než je dnešní standard, ale vpředu se sedí celkem pohodlně, vzadu je to spíše sezení nouzové, na nohy je minimum místa. V praxi se tak jimny dá použít spíše jako dvoumístný se solidním 324litrovým kufrem. Když sedačky plní svou funkci, má kufr pouhých 113 litrů...
Nově po faceliftu
Ve světle výše popsaných vlastností malého offroadu je téměř zanedbatelné to, proč nám automobilka půjčila jimnyho na test právě nyní. Model prošel takzvaným faceliftem modelového roku 2013. Jimny je totiž stálice v modelové řadě Suzuki: vyrábí se v této podobě už 14 let a pořád je stejný. Nejnovější kosmetika vylepšuje jen vzhled přední masky, nárazníku a kapoty a přináší o něco lepší materiály a třeba i opěrky hlavy v interiéru. Nic zásadního se ale nezměnilo. Přesto inovovaného jimnyho poznáte na první pohled: z přední kapoty ční nasávací otvor, určený pro turbodmychadlo. Ovšem přeplňovaný motor 1.2 koupíte jen na japonském trhu, v tuzemsku pohání Jimnyho výhradně benzinová 1.3.
Konkurence? A jaká?
Ročně se prodá v Česku zhruba stovka nových "jimníků" a mnohem víc ojetých, hlavně z Rakouska a z Německa, kde jsou hodně populární. Není divu, konkurenci tenhle vůz v podstatě nemá. Velikostí by se k němu vzdáleně blížily "krátké" verze velkých offroadů, třeba ikonický Jeep Wrangler, který je ale mnohem dražší. Ani spartánštější Land Rover Defender se cenou nemůže měřit, začíná na 660 tisících Kč.
To byly rámové offroady, a s přimhouřenýma očima se dá uvažovat o samonosných levných teréňácích jako je Dacia Duster (4x4 od 330 tisíc korun s motorem 1.6) nebo Lada Niva (235 000 Kč) či UAZ Hunter (359 000 Kč) ruské provenience. Oba mají benzinové motory a podávají slušné terénní výkony, oproti nim má ale malé suzuki dobrou výbavu. V jediné nabízené specifikaci JLX nechybí čtyři airbagy, ABS i ESP, klimatizace, rádio, plně elektrická výbava, centrální zamykání a nově i vyhřívané sedačky či systém Isofix. O tom si uazy a nivy nechávají jen zdát, a také japonská kvalita je hodně jinde než ruská...
