Ve sněhu jako doma
Jako pravý ruský stroj se uaz závějí nebojí. Projeli jsme bez náznaku zaváhání i metrové závěje nahrnutého sněhu. Dvacet
centimetrů toho mokrého na blátivém podkladě nebylo vůbec žádným problémem.
UAZ Patriot projel všechno. když mi zatarasil cestu v kopci u Berouna zaseklý kamion, sebral jsem odvahu, zařadil ztuha jdoucí pákou terénní redukci, s rozjezdem prorazil metrovou bariéru z odhrnutého sněhu na krajnici a doslova se prohrabal závějemi přes pole a zase se dokázal "probourat" zpátky na cestu. Čemuž jsem tedy moc nevěřil a bál se, že když se začne některé kolo protáčet, mám konečnou. Uaz totiž ve standardní výbavě nemá uzávěrku ani jednoho diferenciálu.
Všechny se sice dají přiobjednat za příplatek, ale tahle informace mi v chumelenici nijak nepomohla. Jenže uaz se nedal, a nedal mi vlastně ani šanci o něm zapochybovat.
Dvaadvacet centimetrů výšky pod nejnižším bodem podvozku je dost (SUV mají 16 až 18 cm) a zimní gumy krájely sníh jako máslo. Projel jsem se suverenitou, která brala dech. To mi dodalo odvahy a vyzkoušel jsem podobné manévry ještě několikrát.
Uaz nezaváhal nikdy. Vysvětlení mám jediné: Rusové vědí, že jde o život. Kdyby auto nechalo svého šoféra na holičkách uprostřed tajgy v minus 40 stupních, nepřežije to. Řidič. Věřím, že auto ano.
Odkud se bere?
Terénní auta ruské značky dováží do Česka společnost AMC z Radíkovic u Hradce Králové, která má v Česku třináct zastoupení. A taky nemá moc konkurence, protože po krachu rumunského výrobce ARO žádný jiný "východní" off-road nekoupíte.
A za 676 tisíc korun nepořídíte v Česku žádné jiné nové auto téhle velikosti, s moderním dieselovým motorem, notabene takové, které (byť nouzově) odveze devět lidí. Naftový motor s označením 2.3 HPT pochází od italského Iveca a do auta se montuje přímo u výrobce, v ruském Uljanovsku (Uljanovskij avtomobilnyj zavod), do patriotů se nabízí od loňského listopadu.
Kombinace robustní ruské techniky a nežravého dieselu je asi nejlepší. Uaz se spokojil v testu se zhruba devíti litry nafty na 100 km, a to včetně terénních jízd v třeskutých prosincových mrazech. To rozhodně není špatný výsledek.
Pokud nechcete tolik utrácet, dostanete nejlevnější UAZ Patriot už za 563 tisíce, ale s ruským benzinovým šestiválcem o objemu 2,7 litru. S ním byste jezdili zhruba od 15 litrů výše, dovozce však nabízí za přijatelných 34 tisíc korun montáž LPG. Všechny ceny jsou s DPH, což znamená, že pro firmy startují ceny na 450 tisících korunách.
Hodně velký domeček
"To je domek na kolečkách," vyděsila se přítelkyně, když uaz viděla poprvé. Moc se nepletla. Hlavně výška (dva metry včetně střešních nosičů) je impozantní, ovšem třeba úplně nevhodná pro vjíždění do podzemních garáží. Tam stejně tenhle stroj nemá co dělat, jeho doménou jsou pole, louky, závěje, divočina...
Tam, jak už bylo řečeno, obstojí výborně. I když ve standardní výbavě nejsou uzávěrky zadních diferenciálů, montují se na přání, poměrně dost zákazníků si je objednává. Montují se také "šnorchly", neboli sání vyvedené na střechu, což umožňuje brodění až metrovou vodou (normálně 600 mm).
Uaz se kupodivu nebojí ani silnice. Dvojice tuhých náprav, vzadu odpružení listovými pery, to zní jako problém, ale vůbec ne. Komfort je překvapivě dobrý, stejně jako směrová stabilita. I na dálnici lze dosáhnout solidní cestovní rychlosti, stotřicítka není problém, jen odhlučnění moc nestíhá.
Drsňák bez elektroniky
Když se řekne uaz, každý, kdo byl na vojně, si představí hranatou krabici zelené barvy s neuvěřitelně primitivním interiérem. Model UAZ 469B se používal v Československé lidové armádě od roku 1973 a poměrně dost jich ještě slouží. Překvapení, a to docela velké, proto je, když přijdete k novému patriotu. Karoserii Rusům načrtl italský designér Pininfarina a nevypadá vůbec zle, hlavně zpředu: robustně a majestátně, jak se na teréňák sluší.
Ani vnitřek neurazí. Všude sice vládnou tvrdé plasty, s jejichž slícováním si v Uljanovsku hlavu zase tak moc nelámali, ale jejich kvalita i odolnost proti oděru je dobrá.
Tvary palubní desky ani zpracování není špatné a k typu auta se hodí. Řazení jde zlehka, občas jde ztuha jen řazení náhonu 4x4.
Design volantu i palubní deska jsou vcelku moderní, žádné archaické prvky tady nenajdete. Jediné, co chybí, je bezpečnostní výbava, v uazu není jediný airbag, ABS je k mání až v nejvyšší verzi Limited za 700 tisíc korun; o stabilizačním systému ESP můžete jenom snít.
Na druhou stranu, ESP často v terénu bývá spíše na škodu a všechny náznaky smyku jsem v těžkých podmínkách zvládl bez problémů i bez ABS. Chování uazu je totiž naprosto čitelné a předvídatelné, takže nejistota nad rozměry auta, v němž sedíte jako na kozlíku dostavníku, vás přejde po prvních pár kilometrech.
Nijak nepohodlná nejsou ani sedadla, ve vyšších výbavách dokonce vyhřívaná, tedy pokud mluvíme o dvojici předních. Zadní lavice také ještě ujde, ovšem dvě přídavné lavice v kufru poslouží opravdu jen pro krátký převoz třeba lesních dělníků na místo určení. Dají se lehce sklopit, čímž máte k dispozici obrovský kufr.
UAZ Patriot v číslechmotor: diesel, Iveco 2.3 |
