Test unikátního miňase: Šedý dravec GP je extrémista každým coulem

aktualizováno 
To nejlepší na konec. Život současné generace Mini se pomalu chystá na odpočinek, a tak konstruktéři usoudili, že je třeba rozloučit se ve velkém stylu. Co mají dělat, věděli přesně. Postavit to nejrychlejší a nejextrémnější mini, stejně jako před sedmi lety kdy vznikla první, speciální limitovaná edice GP.

Mini John Cooper Works GP | foto: Michal Šafránek, iDNES.cz

Výjimečnost nejen v detailech

Mini bezpochyby patří k nejzdařilejším retro autům dnešní doby. Má nezaměnitelný vzhled, skvělou image, ale na české poměry příliš vysokou cenu. Během dvou generací přesto stihl zdomácnět i u nás, potkat na silnici třeba špičkové provedení Cooper S nebo JCW už není tak výjimečná událost, jako kdysi. 

Mini John Cooper Works GP

To GP vám přijde zvláštní už na první letmý pohled. Šedou metalízu Thunder Grey, kterou najdete jen u této verze, tu oživují prvky v červené barvě a nezbytná loga John Cooper Works a GP. Od obyčejného mini se liší předním i zadním nárazníkem, prahy a najdete zde také aerodynamický kšilt na zadní hraně střechy. Vzadu ční do prostoru také difuzor, který společně se zakrytovaným podvozkem omezuje vztlak na zadní nápravě o devadesát procent. 

John Cooper Works GP II v číslech

Motor přeplňovaný zážehový

Válců/ventilů 4 /16

Zdvihový objem (cm³) 1598

Výkon( kW/koní) 160/218

Točivý moment (Nm) 260 (280)*

Zrychlení 0–100 km/h (s) 6,3

Maximální rychlost (km/h) 242

Průměrná spotřeba (l/100 km) 7,1

Délka / šířka / výška (mm) 3770/1683/1390

Rozvor (mm) 2467

Objem nádrže (l) 50

Zavazadlový prostor (l) 723

Pohotovostní hmotnost (kg) 1235

Rozměr pneumatik 215 / 40 R17

Cena (Kč) 946 000

* krátkodobě s funkcí overboost

Částečná kapotáž je i pod motorem, v místech s vysokým tokem vzduchu má ale otvory, které odvádějí přebytečné teplo a ulehčují život mezichladiči.  Pozornosti určitě neujdou ani válečné polepy, speciální čtyřpaprskové ráfky, červená zrcátka a stejně lakované brzdiče, tedy prvky, které navenek naznačují, že tohle mini je něco extra.

Závoďák i stěhovák

Ještě větší překvapení čeká posádku uvnitř. Pro cestující na  předních sedadlech se tedy nic zásadního nemění, uspořádání je tu shodné s civilnějšími variantami Mini. Interiér je tak jako tak zvláštní, takže zpestřit ho nebylo vůbec těžké. Stačila k tomu sportovní sedadla Recaro s výrazným bočním vedením, kůží čalouněná přístrojová deska, červené bezpečnostní pásy, stejně kontrastní prošívání a individualistický interiér byl na světě, tedy z poloviny.

Zcela zásadně se totiž změnilo uspořádání za předními sedadly. Vzadu totiž chybí sedačky, jejich místo zabrala výztuha, která pojí boky auta. To má dvě velké výhody: lepší tuhost karoserie a také obří prostor pro zavazadla, náhradní pneumatiky a další závodnické vybavení. Z GP se tak rázem stává nejpraktičtější mini na trhu. Tím veškerá divočina uvnitř nejostřejšího miníska všech dob končí, soustředí se předně na jiné věci, než designová pozlátka. Sedněte do sedaček Recaro  a vyražte kupředu. A raději se něčeho držte, ideálně volantu…

Mini John Cooper Works GP

Krása pod povrchem

John Cooper Works GP II působí výjimečně už na pohled, jeho skutečné kouzlo ale poznáte, až když projedete první zatáčky. Na rozdíl od kompromisních sourozenců, má tohle "supermini" tlumiče stavitelné v rozsahu dvaceti milimetrů, agresivnější odklon na obou nápravách a také upravenou sbíhavost kol na té přední. Jeho lehké sedmnáctipalcové ráfky mají konstrukci vycházející z kol pro závodní sérii Mini Challenge. a stranou zájmu nezůstaly ani brzdy. Ty přední dostaly kotouče s průměrem 330 milimetrů a šestipístkové brzdiče, zadní mají 280 milimetrů.

Tyto úpravy by možná samy o sobě stačily, aby šlo o nejrychlejší Mini, ale je tu také motor, tradiční přeplňovaná šestnáctistovka, naladěná na celkem skromných 218 koní a točivý moment 260 Nm, dostupný už od 1750 otáček. Díky krátkodobému zvýšení plnícího tlaku, jde nad dvěma tisíci otáčkami na přední kola až 280 Newtonmetrů. 

Mini John Cooper Works GP

Tabulkové parametry zrychlení na stovku za 6,3 sekundy a maximální rychlosti 242 kilometrů v hodině vypadají slibně, ale nepřipraví vás na to, co 1235 kilogramů těžké Mini GP zvládá v praxi na silnici nebo na okruhu.

Jedno tělo, jedna duše

Za volantem najdete pozici snadno, stejně jako sedačka je dostatečně nastavitelný pro všechny typické i atypické postavy. Řadící páka s koulí na konci je vždy v dosahu a pedály jsou hezky blízko sebe. Motor už od nízkých otáček reaguje bez váhání a v těch vyšších snese srovnání s atmosférickými jednotkami. V této třídě kapesních raket se přeplňování a downsizing v masovém měřítku objevily teprve nedávno a je znát, že někteří konkurenti si s ním neví úplně rady.

 

Mini John Cooper Works GP

Objem šestnácti set krychlových centimetrů a kompresor nebo turbo měla všechna ostrá mini už od novodobého začátku a na odladění motoru to poznáte po prvním sešlápnutí plynu. Při běžné jízdě reaguje nezáludně, postupně nabírá dech a ve středních otáčkách vás doslova katapultuje kupředu. Pružné zrychlení z 80 na 120 v hodině zabere necelých šest sekund, ale subjektivní dojem překvapí i pilota mnohem rychlejších aut. Síla a hlavně neodbytnost zátahu, které vás bombardují při zrychlení, často působí, jako kdyby vám auto ujíždělo pod zadkem. Dere se totiž kupředu s mnohem větší razancí, než by se dalo čekat po nastudování tabulkových parametrů. 

Podobně nečekané přetížení předvádí v zatáčkách, lehce zaklekne na vnější přední kolo s téměř nepostřehnutelným náklonem a provede celou karoserii obloukem bez náznaku smyku nebo jakéhokoliv se přemáhání. Spousta Mini byla přirovnávána k motokáře, toto je její plnou definicí: tuhé, konzistentní při každém průjezdu, připravené jít až na samotnou hranici přilnavosti gum a schopné vás bez zaváhání vystřelit ze zatáčky pod plným plynem. 

I přes tvrdost podvozku a relativně nízký profil pneumatik o rozměru 215/40 R17 je v řízení znát nárůst přetížení, hranice kdy přední kola ztratí přilnavost je dobře čitelná a srozumitelná. Navíc není problém upravit jízdní stopu v zatáčce plynem, motor reaguje rychle na přidání i ubrání plynu a zbytek auta zpracuje takové korekce s dostatečnou časovou rezervou, aby neohrozil stabilitu. Nízká pohotovostní hmotnost znamená, že si s ním můžete v zatáčkách pohazovat, aniž byste museli příliš myslet na odstředivé a setrvačné síly. ¨

Mini John Cooper Works GP

Příjemně překvapí i apetit tohoto kapesního sportovce. V běžném provozním režimu se totiž spokojí i se sedmi litry naturalu, pokud mu ale budete šlapat na krk, dokáže z nádrže vycucnout skoro dvojnásobek.

Závodní auto v sériovém provedení

John Cooper Works GP II se ovládá příjemně, v podstatě samozřejmě. Z odladění mechanických prvků je znát, že se při nastavování řízení, rozmisťování pedálů a volby drah převodovky konstruktéři opravdu pochlapili. Šestistupňový manuál má srozumitelně definované dráhy a jeho jedinou záludností je "zamačkávacÍ" zpátečka, která vás může zaskočit při podřazování na dvojku. Plyn a brzda svou intimní blízkostí lákají k rovnání otáček při podřazování, to se pak ozve z dvojice koncovek výfuku o průměru slušného minometu bublání a rachot. Ve věnci volantu, je velmi znát, že tohle mini je "staré auto", staré dobré auto. Nijak totiž nefiltruje zpětnou vazbu mezi řidičem a není ani příliš aktivní co se účinku posilovače týče. 

Fotogalerie

To s sebou na druhou stranu nese jisté problémy, pokud ho hodláte používat jako klasické mini, tedy pro běžné každodenní ježdění. GP II vás nadchne při adrenalinové jízdě, přetíží smysly při krájení zatáček ve vysoce nelegálních rychlostech, ale uloží na vaše bedra povinnost tolerovat určité vrtochy. 

Podvozek snížený vpředu o 20 a vzadu 15 milimetrů geniálně funguje v zatáčkách a na hladkém povrchu, na normální děravé okresce z vás ale vytřese duši. Snaží se, jeho sofistikované a progresivní tlumení ale na nástrahy českých silnic nestačí. Jízda po nerovném povrchu navíc vyžaduje maximální soustředěnost a neustálé korekce řízení. Trápit vás naopak nemusí brzdy. Dobře se dávkují, jsou snad k neutahání a jejich účinnost je skoro neuvěřitelná. 

Srdeční záležitost

Mini nikdy nebylo praktické, levné, nehrálo si na racionální volbu. Ale to skutečně nebyl záměr tohoto projektu. Limitovaná edice GP v objemu pouhých dvou tisíc kusů je pro ty, kteří chtějí v grandiózním stylu a obrovské rychlosti oslavit odchod současné generace. Pro ty, kteří nekupují auto hlavou, ale srdcem. Tomu odpovídá také cena, které činí nezanedbatelných 946 000 Kč.

Mini John Cooper Works GP

Vlastně je to dobře, tohle auto není ani obyčejné ani pro každého. Čas 8 minut 23 vteřin dosažený na Severní smyčce Nürburgringu z něj dělá nejrychlejší mini všech dob a také podtrhuje jeho výjimečnost.

Proč Mini Cooper

Historie legendy se začala psát 17. července 1923, kdy  se v britském Surbitonu narodil John Cooper. Jeho otec Charles měl malou dílnu na úpravu závodních speciálů a malý John se v jeho práci zhlédl. V pouhých patnácti letech odešel ze školy, aby se stal nástrojářem. Po druhé světové válce v roce 1946 s otcem společně založili Cooper Car Company a začali stavět levná jednomístná závodní auta, často z přebytku vojenské techniky. John sám závodil, ale jeho revoluční stroje s motorem před zadní nápravou, které navždy změnily tvář Formule 1 a Indianapolis 500 proslavili především jezdci Maurice Trintignant, Stirling Moss, Bruce McLaren a především Jack Brabham. Během devíti let zvítězil závodní tým Cooper Formula One v šestnácti Velkých cenách, a právě díky Australanovi Brabhamovi vyhrál šampionát v letech 1959 a 1960. 

Společně s kamarádem Alecem Issigonisem tvůrcem prvního Mini, představil o rok později sportovní variantu Mini Cooper, kterou za nadlouho následovala ještě ostřejší verze Cooper S. Z té vycházela i čistě závodní varianta, která v letech 1964, 1965 a 1967 vyhrála legendární Rallye Monte Carlo. Jméno Cooper bylo licencováno automobilkou BMW, která se stala výrobcem současného MINI. John Cooper na sklonku života působil spolu se  svým synem Mikem jako poradce pro designérský tým BMW a Roveru. Zemřel ve věku 77 let v roce 2000. 

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky a ceny pohonných hmot na jednom místě.

Nejčtenější

NASA píše Italům k výročí tragédie v Janově. Most se hýbal už v roce 2015

Střední část mostu, který byl postaven v 60. letech na rušné dálnici A10, se...

Před rokem v Janově pršelo, Martin Kučera přejížděl chvíli před polednem po Morandiho mostě propojujícím západní...

Obří dodavatel autoprůmyslu věští průšvih. Trh klesá, nevěří ani baterkám

Řešení pro snížení emisí od koncernu Continental

Německý koncern Continental, který patří k největším světovým dodavatelům součástí pro autoprůmysl, připravuje změny....

Unikátní pick-up Škody v akci. Mountiaq je obr do terénu i na mejdan

Škoda Mountiaq

Oranžový obr působí patřičně majestátně. Dojem drsňáka podtrhuje mohutný rám s navijákem, osvětlení v mřížce chladiče a...

BMW 3 dorostlo k ideálu. Potvrzuje, že za velká kola je lepší ušetřit

BMW 330d Touring xDrive

Tradiční vůz řady 3 je pro BMW i v dnešní době jedním z nejdůležitějších modelů. Premiérově jsme se svezli s provedením...

Navigace v mobilu: každá se hodí na něco jiného

ilustrační snímek

Ať už jedete k moři, mimo Evropskou unii, nebo jen do Krkonoš, tato čtveřice navigací do mobilu vás nenechá ve štychu....

Další z rubriky

Mazda CX-30 je definicí crossoveru. Hlavním úkolem je péče o tělo i duši

Mazda CX-30

Hlavně japonské automobilky mají občas sklony matematizovat nespočitatelné, změřit neměřitelné. Humanocentrismus při...

Okreskový raubíř Focus ST vyspěl, je přitom zábavnější než kdy dřív

Ford Focus ST

Nový Ford Focus ST přichází na trh a my už jsme se v něm svezli i na běžných silnicích. Potvrzuje se, že je to opravdu...

Nejvíce high-tech elektromobil hýčká komfortem a postraší spotřebou

Audi e-Tron

Audi e-Tron není běžný elektromobil. Je to výkladní skříň nejnovějších technologií, kterými se snaží řidiče i posádku...

Najdete na iDNES.cz