Líbivý městský crossover se trefil do chutí publika. Každý rok prodeje rostly, loni našlo majitele přes tři sta tisíc vozů. V Česku i Evropě je to druhý nejprodávanější renault po cliu, ze kterého technicky vycházel.
Módu malých crossoverů, tedy SUV s obyčejnou technikou malého auta – takže si k velkým kolům a zvýšenému podvozku za pohon všech kol ani nepřiplatíte – vlastně ve své kategorii rozjížděl. Když se tehdy představil, měl jediného konkurenta, excentrického vzdáleného bratrance Nissana Juke (ten zrovna 4x4 nabízí) a společně s ním přijel ještě Peugeot 2008.
Existovalo ještě přece jen o fous větší Mitsubishi ASX, podle amerického vkusu navržená Kia Soul a tím tehdejší výčet vlastně končí. Dnes je v této kategorii tlačenice, přes dvacet soupeřů a mezi nimi třeba i Škoda Kamiq. Pokud tedy odhlédneme od Dacie Duster, která je dodnes unikátním vozem bez přímých soupeřů a ruku na srdce, vypadá skvěle a capturu vlastně dost silně konkuruje lowcostovou cenovou politikou, na kterou publikum slyší.
Captur se prodává kromě severní Ameriky a Antarktidy víceméně na všech kontinentech, celkem v sedmdesáti zemích. Vyrábí se i v Číně.
A teď přijíždí v úplně novém provedení. Na nové platformě, s novou technikou, novými benzinovými motory a dokonce i zajímavým hybridním provedením z vlastní dílny. Je taky větší, což se projevilo zvětšenou kabinou (víc místa pro nohy i v loktech posádky) a taky o 81 litrů větším kufrem (nově až 536 litrů).
Za sedm let se v Česku prodalo dvanáct tisíc capturů, což je obrovské číslo, hlavně když si uvědomíme, že většinu z nich nakoupili soukromí zákazníci – do flotil se přece jen tito módní šviháci zrovna nekupují. A ještě jedna zajímavost: obrovská část z capturů objednaných českými zákazníky je dvoubarevná. To je velký tahák Renaultu – rozsáhlé možnosti hraní si s barvami karoserie i vnitřku a doplňky nabízí i nové provedení: jedenáct barev karoserie, čtyři možnosti kontrastního lakování střechy a tři designové balíčky. Celkem to dá na devadesát různých kombinací. K tomu osmnáct variant materiálů a barev v interiéru.
Velké auto z menšího
Captur je vlastně Renault Clio s přifouknutou karoserií na zvýšeném podvozku a velkých kolech. Nezastírá to, ale designéři to umně zabalili tak, že vypadá šmrncovněji.
Zákazníci však u capturu objednávají spíš lépe vybavené kusy. A proto to je v Česku tak, že captur bývá alternativou většího méganu pro ty, kdo zjistí, že nepotřebují zas tolik místa, ale chtěli by víc stylu a třeba se jim zalíbí zvýšená poloha nad silnicí a jednodušší nastupování. Nová generace malého crossoveru má díky nárůstu rozměrů a většímu kufru šanci oslovit i zákazníky většího kadjaru a uhrát i roli prvního auta do rodiny.
Sebevědomější vzhled a výraznější detaily se také inspirují u větších renaultů, spolu s tím narostla vnější délka o podstatných jedenáct centimetrů, tedy na 4,23 metru, což už je spodní hranice hatchbacků nižší střední třídy. Mohutněji i působí. Opticky se rozkročil v nápravách, na první pohled máte pocit, že je to o velikost větší auto.
Renault Captur v číslech
|
To, že captur postavili na stejném základu jako menší a hlavně nižší clio, se projevuje na chování auta. Na normální silnici je pohodlný, tichý, hezky utlumený. Protože má však karoserie střechu a vůbec všechno výš, musí být podvozek utaženější. Hlavně se to všechno projevuje v neustálých pohybech karoserie. Na pružinách a tlumičích na nerovnostech prostě neustále lehce pracuje. Tlumiče elasticky filtrují nerovnosti, ale na větších nerovnostech už je captur trochu rozkodrcanější; zdálo se nám, že víc ve verzi s manuálem. Náklony v zatáčkách jsou také pochopitelně větší než v nízkém malém hatchbacku.
Zvykat si budete na odtažité řízení. Geometrie přední nápravy je nastavená s co nejmenší sbíhavostí, aby auto nemuselo překonávat odpor a spotřebovávat víc paliva (to je dnes klasika napříč trhem). Následkem je to, že se kola nechtějí na výjezdu ze zatáčky vracet do přímého směru, musí jim s tím pomoci elektrický posilovač, ten ovšem kolem středové polohy změkne, takže výjezdy z ostrých zákrut jsou v podání ledabylého řidiče trochu neladné.
Zaujmout a překvapit
Interiér umí zaujmout, na to captur vždycky spoléhal. Sedí se výš a s nohama dolů, což je u crossoverů klasika. Výhled ven je slušný, řidič trochu mžourá na obří displej, který za příplatek nahrazuje klasické budíky otáčkoměru a tachometru. Grafika je efektní, ale všechny litery jsou možná až moc malé, tenké a drobné a celé to je trochu neuspořádané. Tablet infotainmentu je kapitola sama pro sebe. Na složitější operace je lepší rozhodně zastavit nebo svěřit spolujezdci úlohu palubního technika. Rozhodně doporučujeme seznamovací půlhodinku až hodinku k prozkoumání všech zákoutí systému.
Online infotainment má tři roky připojení k internetu zdarma, k tomu aktualizace map a dalších funkcí. Umožňuje také propojení s mobilem a ovládání a monitoring některých funkcí na dálku, třeba kontrola hladiny v nádrži.
Ergonomové Renaultu se občas nechají ukecat designéry k různým experimentům. Z předchozího capturu převzal ten nový schránku před spolujezdcem pojatou jako šuplík. Nápad je to prima... do chvíle, než před ní někdo sedí. To se pak moc vysunout nedá. Mezi předními sedadly je velká police – nahoře je volič automatické převodovky nebo možná až moc dlouhá páka manuálu. Před ní odkládací schránka a pod policí další. Dobrý nápad, ovšem ta trčící police je dost široká a má na bocích docela ostré hrany, takže tlačí do kolena.
Normálně rostlý jedinec si za sebe sedne bez potíží do druhé řady bez ústrků. Zadní místa jsou posuvná v šestnácticentimetrovém rozsahu, pro drobotu v dětských sedačkách a jejich příslušenství v kufru by zadní část kabiny měla s trochou skromnosti stačit. A jak jim budou růst nohy, bude ubývat kočárků a dalšího harampádí, co potřebují s sebou. Na ne moc narostlou a vypasenou rodinu s rozumnými prostorovými nároky by fakt měl captur vystačit jako jediné auto.
Kabina je hezky odhlučněná, na dálnici se ozývá výraznější svistot někde od zrcátek. Renault uvádí, že dvojité těsnění ve dveřích snížilo hluk v interiéru o tři decibely.
Captur dostává pod kapotu buď zcela nové benzinové motory, nebo staré známé dieselové patnáctistovky. My vyzkoušeli 155koňový čtyřválec 1,3, který s automatem jel za 6,5 litru benzinu, verze se 130 koňmi a manuálem (má hodně dlouhou řadičku) jezdila s podobnou spotřebou.
Dvouspojkový sedmistupňový automat je hladký, příjemný. Úplně nová skříň má vyšší limit točivého momentu, který umí přenést 270 Nm. Spíš než rychlost ctí kulturu, chová se spíš jak měničová skříň.
Turbomotor potřebuje otáčky, aby se rozdýchal. Velké vášně se v něm neskrývají, čtyřválcová architektura ovšem začíná být v této kategorii raritou, za to má Renault plusové body.
K zásuvce
Renault ještě při příležitosti uvedení prozradil něco o chystaném plug-in hybridním provedení, prvním ve třídě malých crossoverů. Elektromotor je v něm spárovaný s atmosferickou čtyřválcovou šestnáctistovkou převzatou od Nissanu. Motor vybavený filtrem pevných částic je osazený přímým vstřikem benzinu (dva vstřikovače na válec) a má sníženou kompresi.
Elektrickou trakční část obstarávají dva elektromotory, menší pro startování a vyhlazování rázů při řazení a větší pro samotnou jízdu. Hybridní soustava má výkon 160 koní, který přenáší na přední kola unikátní automatická převodovka z vývoje Renaultu. Má 6 stupňů: dva pro jízdu na elektřinu a 4 pro „spalovací“ mód; dokáže pracovat v paralelním i sériovém módu, takže se chová jako variátor – tak to aspoň popisuje Renault.
Akumulátor uložený u zadní nápravy má kapacitu 9,8 kWh, vystačit to má na nějakých 65 kilometrů jízdy ve městě. Jen na elektrony má umět captur svištět až 135kilometrovou rychlostí. S nabíjecím hybridním capturem zatím ještě nikdo zkušenost nemá, dorazí s odstupem.
Víc peněz za víc auta
Nový captur bude k mání od ledna. V prosinci by měl dostat ceník. Teď startuje kolkem tří set tisíc, s nárůstem velikosti, výbavy a výkonu je skoro jisté, že o něco podraží. Vždy má například plně LEDková světla vpředu i vzadu.
Oproti cliu se za captur dosud připlácelo nějakých 40 tisíc. Nové clio teď startuje se srovnatelným motorem na 320 tisících (v zaváděcí akci sleví na 300 tisíc). My tipujeme základní cenu capturu kolem 350 tisíc.
Výroba zůstává ve španělském Valladolidu. Většinu capturů si zákazníci konfigurovali – to je rozdíl od clia, které se kupuje hlavně ze skladu. Doba dodání má být maximálně tři měsíce.
