První z „Maxů“ má v názvu písmeno C, ale na počátku výroby nesl celé jméno Ford Focus C-Max, což byl marketingový tah automobilky. Ta chtěla novému modelu pomoci při vstupu na trh a zařadila jej do rodiny již úspěšné řady Focus. C-Max by se však na trhu prosadil i bez pomoci. Měl totiž hned od začátku několik trumfů v rukávu: tím hlavním jsou jízdní vlastnosti vycházející z poměrně složité zadní nápravy, ne nepodobné té ve Focusu. Za zmínku stojí i variabilita interiéru nebo vydařený design karoserie i palubní desky. Focus C-Max a později už jen C-Max tak dokázal oslovit možná více řidičů, než u Fordu původně čekali.
Motoristy láká kromě jiného i ztvárněním interiéru, kde najdeme designově zdařilou a nadčasovou palubní desku z kvalitního plastu. Nemalou výhodu představuje množství odkládacích prostorů, kromě schránky před spolujezdcem je to třeba schránka z vrchu palubní desky nebo boxy v podlaze před zadní řadou sedadel. Zde oceníte variabilitu, když každou sedačku ve druhé řadě lze samostatně sklopit či vyndat.
Při odstranění prostřední sedačky můžete boční posunout dozadu, čímž se trochu i odsunou od dveří. Cestující tak získají více místa v oblasti ramen, ale vůz se stane pouze čtyřmístným. Samostatná tři sedadla vyvolávají dojem snadného využití pro tři dětské autosedačky, ale opak je pravdou. Na to je C-Max malým MPV, a tak sem dáte tři dětské autosedačky stejně obtížně jako třeba do Mondea. U většího Galaxy nebo S-Maxu je situace o poznání lepší.
Mnoho místa, lehké nakládání
Samotná sedadla ovšem pomluvit nemůžeme. Vždyť jsou pohodlná a svůj účel plní na výbornou. Pochvalná slova si zaslouží také zavazadlový prostor, jehož objem činí příznivých 460 litrů v základním uspořádání. Kladem je i jeho nízká nákladová hrana, takže manipulace se zavazadly nebude náročná ani pro ženy. A v případě, že budete potřebovat více prostoru pro náklad, můžete buďto vyjmout jedno či více sedadel z druhé řady, nebo prostě naložit kufr až po střechu. Jen pozor, aby se přepravované věci neuvolnily při náhlém prudkém brzdění.
Názor expertaJindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO C-Max patří mezi oblíbené rodinné automobily. Díky množství ojetých vozů je z čeho vybírat, navíc řada z nich osloví solidní výbavou. Vzácností nejsou ani automobily v nejvyšším provedení Ghia, takže si na své přijdou i náročnější motoristé. Vůz dostal spolehlivé benzinové motory a úsporné turbodiesely. Nejnižší spotřebu vykazují agregáty 1.6 TDCi, ale zde je třeba dobře vybírat. Někdy je trápí potíže s turbem nebo EGR ventilem, známé jsou také případy úniků motorového oleje. Bez ohledu na motorizaci se můžete setkat s vozidlem, jehož ložiska kol jsou již nadměrně opotřebená – prozradí je typické hučení. Nepříjemnosti dokáže způsobit i zaseknutý zámek kapoty motoru, která se otevírá klíčkem po odklopení znaku automobilky. Případným problémům lze předejít občasným promazáváním. Kontrolu zaslouží elektrická výbava vozu, stejně jako klimatizace. Potřebnou pozornost věnujte také brzdám. Setkat se můžete s nerovnoměrným účinkem parkovací brzdy nebo s nadměrným opotřebením předních brzdových kotoučů – to je typické pro ojeté automobily obecně, když do nich majitel před prodejem už nechtěl investovat. |
Tím se pomalu dostáváme k jízdním vlastnostem, které jsou určitě chloubou vozu. Dobře si vede už standardní podvozek, na čemž má zásadní podíl propracovaná zadní náprava. Ta pochází z modelu Focus, ale pro C-Max byla trochu upravena. Doslova brilantní držení jízdní stopy pak předvádí C-Max vybavený sportovním podvozkem. Nejde o žádný kostitřas, jen je odpružení trochu přitvrzené a vůz se v zatáčkách ještě méně naklání. Jízda s tímto MPV pak zaujme i sportovněji založené řidiče. Navíc dobrou práci odvádějí brzdy i přesné řazení.
Pohonné jednotky C-Maxu první generace mají sil dostatek, snad jen nejslabšímu turbodieselu o výkonu 66 kW by pár koní navíc opravdu slušelo.
Základní motorizací je však žádaná benzinová šestnáctistovka o výkonu 74 kW, která si nevede špatně. Více sil nabízí motor 1.6 Ti-VCT s výkonem 85 kW, o nějž je taktéž velký zájem. Stranou výběru by však neměla zůstat ani osmnáctistovka. Ta se montovala o výkonech 88, 90 a 92 kW a nutno říci, že kromě dobrého výkonu potěší i nečekaně úsporným provozem. Jezdit se spotřebou pod sedm litrů na sto kilometrů není pro tento motor žádný problém. Dodával se i ve verzi Flexifuel upravený pro spalování paliva E85. Vrcholem nabídky je však dvoulitrový benzinový čtyřválec o výkonu 107 kW.
Přehled naftových motorizací začněme u nejslabšího turbodieselu 1.6 TDCi o výkonu 66 kW, který se v praxi projevuje poněkud rozvážněji, než by bylo nejlepší. Více sil má ale druhé provedení agregátu 1.6 TDCi, pracující s výkonem 80 kW. Ještě více sil a spolehlivosti nabízejí větší turbodiesely 1.8 TDCi/85 kW a 2.0 TDCi o výkonech 98 či 100 kW. Právě volba těchto dieselových agregátů se příznivcům nafty doporučuje.
Achillovkou je poruchový turbodiesel
C-Max, zástupce kategorie MPV, konkuruje například Renaultu Scénic nebo Citroënu Xsara Picasso. Ale jak čas ukázal, proti těmto vozidlům má jako ojetý nemalou výhodu ve vyšší spolehlivosti – i když zde hodně záleží na volbě motorizace, protože také C-Max má svou Achillovu patu. Tou je turbodiesel 1.6 TDCi pocházející z vývoje PSA Peugeot Citroën (zde uveden jako 1.6 HDi). Ford jeho vývoj spolufinancoval, a proto se tento agregát dostal i do vozidel koncernu Ford.
Přeplňovaná naftová šestnáctistovka se sice vyznačuje velice příznivou spotřebou a v silnějším provedení i dostatkem sil, avšak trápí ji celá řada poruch. Známé je prodírání hadic od turba, což má za následek pokles výkonu, nezřídka odejde i samotné turbodmychadlo. Jeho výměna ale nestačí, je nutné vyčistit i sítko přívodu oleje k turbu, jinak se bude závada velice brzo opakovat. Jako velmi problematický se ukázal dlouhý třicetitisícový interval výměny oleje.
Motorizace s dvouhmotovým setrvačníkem mají někdy setrvačník na konci životnosti, benzinové motorizace mohou při větším nájezdu trpět zvýšenou spotřebou motorového oleje, naftové motory někdy zradí vstřikovač.
Pozor si dejte také na vůle jak na přední, tak zadní nápravě nebo počátky koroze, zejména na místech, kde může být lak poškozen odletujícími kamínky. Tedy na kapotě motoru, ale i prazích. Korozi podléhá samozřejmě výfuk, známé jsou poruchy posilovače řízení. Ale pokud se vyhnete vyloženě problémové motorizaci 1.6 TDCi, máte slušnou šanci vybrat dobrý ojetý automobil. Podle statistik spolehlivosti si totiž první generace C-Maxu vůbec nevede špatně.
