Chce být zase nejsportovnějším MPV. Potvrzuje to i přikrčenou siluetou, u Fordu si totiž už u předchůdce řekli, že není třeba vozit nad hlavou zbytečně kubíky vzduchu, a tak má S-Max relativně nízkou střechu. Kdo chce místa nad hlavou více, počká ještě půlrok na vyšší dvojče jménem Galaxy.
Ford S-Max v číslech
|
Od roku 2006 se s-maxů prodalo přes 400 tisíc. A ještě další zajímavý údaj: 65 procent zákazníků si koupilo další. Při nahrazování veleúspěšného auta novým je tedy třeba velká opatrnost. Zajímavé je i to, že 70 procent zákazníků si koupilo nejvyšňořenější provedení. To podporuje forďáky v tom, že S-Max prezentují jako „lepší zboží“, prémiové MPV.
Příjemné nastupování
Oproti předchůdci je o kousíček kratší (nově má 4 796 mm), ale je širší a vyšší, o milimetr se zkrátil rozvor. Fordy jsou mezi hubnoucí automobilovou produkcí dnes spíše těžkými atlety, nový S-Max má sedmnáct metráků.
Silueta druhé generace S-Maxu je stejná jako u předchůdce. Dlouhý zašpičatělý čumák, nízká střecha a dlouhý rozvor naznačují, jaké to bude v kabině. Řidič ocení výborný výhled velkými prosklenými plochami a kabina je pořádně široká. Sedadla zadních řad (třetí je za příplatek) jsou sklápěná tlačítkem, v sedmimístné konfiguraci je podlaha kufru o nějaký centimetr nadzvednutá vůči nárazníku.
Příjemnou drobností jsou prahy, které jsou pod dveřmi vyříznuté. Usnadňuje to nastupování a i díky nim je lepší přístup k zadní řadě sedadel. Ford se opět chlubí maximálně snadnou manipulací se sedadly a tvrdí, že interiér umožňuje celých 32 způsobů uspořádání. Úroveň komfortu má zvyšovat nový systém odhlučnění, zabudovaný mimo jiné i do střechy. Jeho úkolem je kompenzovat vibrace.
Interiér působí luxusně. Středový panel přístrojovky drží styl nového Fordu Mondeo. Ne každému se to zamlouvá, ale všechno funguje, jak má, a je dobře dosažitelné. Multimediální systém zahrnující navigaci ohromí velkou dotykovou „televizí“, ale mohl by být rychlejší.
Kufr v sedmimístném obsazení pobere 285 litrů (měřeno po střechu), což je hodnota blízká objemu kufru fabie. V pětimístné konfiguraci je to 700 litrů pod krycí roletku. Víko může dostat elektrické otevírání, takže když k autu přijdete s rukama plnýma nákupu, stačí mávnout nohou pod zadním nárazníkem a samo se otevře.
Podivností je rezerva uchycená zespodu vzadu. Kdo někdy vyprošťoval zabahněnou a „zarostlou“ rezervu zpod zadního nárazníku u starých peugeotů, bude kroutit hlavou.
Rybí oko kouká dopředu
Největšími inovacemi prochází nové generace aut v oblasti výbavy moderními technologiemi. S-Max tak musí držet krok s konkurencí, ve výzbroji tedy nechybí LEDková přední světla vybavená „zastiňovacím“ systémem umožňujícím jet stále se zapnutými dálkovkami nebo adaptivní tempomat udržující konstantní odstup za předjedoucím autem. Velmi užitečný je hlídač mrtvého úhlu. Výborné je rybí oko kamery schované v přední mříži chladiče, které pomůže třeba při vyjíždění zpoza rohu. Má i ostřikovač pro umytí od nečistot. Šofér však spíš ocení odvětrávaná i vyhřívaná sedadla doplněná o masážní funkci.
Jednou z technických novinek je také inteligentní omezovač rychlosti. Ten může omezit maximální rychlost podle dat získaných z navigace, nebo ze systému čtení dopravních značek. Podle Fordu se díky této technologii mohou řidiči snadno vyhnout pokutám za rychlost.
Pohodlnější, ale stále sportovec
S-Max možná trochu zpohodlněl a kousíček sportovního řízu, kterým okouzloval předchůdce, vyměnil za ladné pohodlí. Ale je to jen pocit, protože zatáčí pořád jak o život. Pomáhá si k tomu kromě dobře nastavené geometrie náprav také přibrzďováním vnitřního kola v zatáčce (pomáhá to autu stáčet se do oblouku). S lehkostí prořezává vzduch a pevně vede stopu a na to, jak je vysoký, se ani moc nenaklání. Nově může mít S-Max pohon všech kol (stejný jako v SUV Ford Kuga) a také nastavitelné odpružení.
Interiér je skvěle odhlučněný a utlumený, S-Max se tak hezky nese, absorbuje nerovnosti, prostě funguje, a to i na devatenáctipalcových ráfcích. Řízení je dost tuhé, ale jak je u fordů zvykem, je také velmi pevné a jisté. V S-Maxu představuje Ford zajímavost v podobě řízení s proměnným převodem. Mezi mezními polohami (maximálním rejdem) pak stačí necelé dvě otáčky volantem. V rychle projížděných zatáčkách není třeba přehmatávat a usnadní to manévrování ve městě. Mechanismus měnící převod je schovaný ve volantu, je tam elektromotor otáčející ozubeným kolem, převod se mění kontinuálně v závislosti na rychlosti. Citlivějšímu řidiči může vadit, že do zatáček, které jsou na pohled stejné, natočí volant vždy o trochu jinak.
Diesel se líbí více
Dvoulitrový turbodiesel s výkonem 180 koní si při svižné jízdě řekl o 7,6 litru nafty. Má elán, zabírá hladce a je dobře utlumený. Benzinový oturbený dvoulitr (240 koní), který má v nabídce nahradit legendární pětiválec, jede subjektivně podobně. Ale je to hlavně kvůli tomu, že se měničovému automatu, který je s benziňákem standardně spojen, nechce moc řadit. Pro říznější svezení je třeba otáčky vyhnat vysoko, ale to si pak přihne z nádrže bez rozpaků přes deset litrů. Podvozek benziňáku také působí lehce tvrdším dojmem.
Základní provedení s turbobenzinem 1,5 litru vyjde na 680 tisíc korun, nejlevnější turbodiesel (slabší dvoulitr se 150 koňmi) je za 734 tisíc. Pohon všech kol je k mání až ve vyšší výbavové verzi. Nejlevnější s-max 4x4 vyjde na 905 tisíc korun, oproti „dvoukolce“ je příplatek padesát tisíc. Ještě letos dorazí i vrcholové provedení s dvouturbovým nafťákem o výkonu 154 kW, to už je na dohled milionu.
