Nové Audi Q7 po drsné dietě zatáčky prosviští díky natáčecí nápravě

Zatímco předchůdce vypadal jako nafouklý bubák, nová generace je přísná, geometricky strohá a vzdušná. A výborně se řídí, navíc v úplném tichu.

Na základní škole jsem měl mindrák ze své tloušťky a z toho, že mi nejde žádný sport, ani ten fotbal, který jsem miloval. Časem jsem z nejhoršího vyrostl, ale atlet ze mě nikdy nebude. Stejně jako z Audi Q7. Z „nejtlustšího“ auta ve třídě už sice zhublo na nejlehčí, ale pořád se bavíme o dvou tunách.

„Kvéčko“ je opravdu obr, přerostlo většinu konkurentů, delší je pouze Mercedes GL. Všichni bez výjimky jsou však minimálně o metrák těžší, však také audina shodila oproti minulé generaci závratných 325 kg! Ubíralo se všude, kde to šlo, používaly se vysokopevnostní oceli a hlavně hliník. Třeba jen dveře jsou díky němu lehčí o 16 kg.

Všechna svá kila však Q7 obdivuhodně maskuje: více než pětimetrová „pojízdná stodola“ se řídí lehoučce a díky sofistikované technice a hromadě elektronických pomocníků jsem měl pocit, že se klikatými švýcarskými silničkami protahuji s malým hatchbackem.

Auto zrychluje i brzdí, jako kdyby mělo o tunu méně. A hlavně tak zatáčí, zvlášť s příplatkovým řízením zadních kol, které v malých rychlostech natáčí velká 18" kola proti směru těch předních. To pomáhá projet zatáčkou s menším rejdem (až o metr) a je to věru zvláštní pocit, když vám Q7 „zakroutí zadkem“. Ale funguje to výborně. Ve vysokých rychlostech se naopak zadní kola natáčejí stejně jako přední, což zvyšuje stabilitu. Řidič o tom ani neví, vše řídí automatika.

Pohodlně i na obřích kolech

Kabina nové Q7 je tak vzdušná a přehledná jako u žádného jiného SUV. Palubní deska je níže, než bývala, což je příjemné. Posádka není v autě utopená a díky netypicky tenkým předním sloupkům je dobře vidět ven.

I když většinou píšu o tom, jak na dnešních autech mlátí obrovská kola na nízkoprofilových gumách, Audi mě konečně uspokojilo i v tomto ohledu. Dvacetipalcové gumy žehlily hladce vše, vzduchový podvozek (příplatek 50 tisíc korun) autem lehce pohupoval. Posádka ani neví, po jakém povrchu jede.

Rychlejší než sporťák

Stejně jako ani nepozná, jaký motor má pod kapotou. Třílitrový turbodiesel s výkonem 200 kW je tak utlumený, že jen podle občasného zavrnění a lehké vibrace plynového pedálu při přidání plynu poznáte, že jedete na naftu. Osmistupňový automat Tiptronic řadí bleskurychle, na prošlápnutí pedálu reaguje podřazením klidně až o tři stupně, rychle motor vytočí a okamžitě skládá „kvalty“ zase nahoru. Není divu, že zrychlení z nuly na 100 km je pouze 6,3 sekundy. Tomu se nemůže rovnat ani nejsilnější Škoda Octavia RS.

Benzinový třílitr (179 kW) je ještě o dvě setiny rychlejší a také ještě kultivovanější. I když v tomto případě to znamená, že nebýt drtivého zatlačení do sedaček při rozjezdu, ani nemůžete poznat, že v autě vůbec nějaký motor je. Zvlášť když si pak pustíte hudbu z aparatury Bang & Olufsen s 23 reproduktory (příplatek 176 tisíc korun) a pasažérům vzadu pustíte film na vyjímatelných tabletech.

Jede sama a vidí chodce

Úžas, kam se dnešní automobilová technika dostala, však vzbudí hlavně neskutečná nálož asistenčních systémů. Auto „kouká“ za sebe a do stran při couvání, v koloně se samo rozjíždí a brzdí za vozem před vámi, pomocí infračervené kamery odhalí za tmy chodce, samočinně zaparkuje (i s přívěsným vozíkem) a ještě naplánuje trasu tak, abyste jeli co nejúsporněji. A to ještě třeba navigaci můžete kromě hlasu ovládat psaním písmen prstem na destičku – funguje to výborně.

Z výše popsaného je asi jasné, že Audi Q7 není žádná lidovka, však je to také nejluxusnější SUV značky. Cena „základní“ výbavy (uvozovky jsou na místě, obsahuje vše potřebné včetně zábavního systému a bezpečnostních asistentů) lehce přesáhla 1,7 milionu korun. Ale konkurence je na tom hůře, s výjimkou levnějšího Jeepu a BMW.

Špičková německá technika v luxusním balení prostě není levná. Ale zdá se, že mnoha lidem to nevadí: prodej ještě oficiálně ani nezačal a české zastoupení už eviduje přes stovku objednávek.

Panoramatická navigace

Velmi efektní „virtuální“ přístrojový štít, který za příplatek 17 tisíc korun nahradí klasické budíky, umí roztáhnout přes celý 12,3palcový displej navigaci. Budíky tachometru a otáčkoměru zajedou do stran a zmenší se, v normálním módu je navigace zobrazená uprostřed a budíky mají normální velikost. Krásným designovým prvkem je nepřerušená linie výdechů klimatizace před předními pasažéry a také ambientní osvětlení v podobě tenoulinkých linek rámujících madla dveří a lišty palubní desky – u něj máte na výběr z 20 barev. To, že jsou všude použity jen nejlepší materiály a dílenské zpracování je bezchybné, u auta této kategorie nepřekvapí.