Ikonická auta a umělecký směr, který symbolizuje dvacáté století, mají společnou nejen dobu vzniku. První auto značky z Bavorska nevyrobili v Mnichově, ale stovky kilometrů severněji, ve fabrice v Eisenachu, kde se později vyráběly wartburgy a dnes opely.
Do Výmaru je to ani ne sto kilometrů, tam 1. dubna 1919 založil Walter Gropius uměleckou školu, jež dala vzniknout celému směru pojímajícímu všechny druhy umění, architekturu a řemeslo. Umělecká škola, s níž jsou spojeni světoznámí architekti a designéři jako Mies van der Rohe, Marcel Breuer či Mart Stam, dodnes ovlivňuje tvorbu svých následovníků. Myšlenky Bauhausu, nejslavnější umělecké školy moderní doby, zůstaly platné dodnes a ovlivnily celé generace tvůrců.
Gropius měl představu, že kvalitní design si zaslouží všichni, řešení viděl ve strojové výrobě, standardizaci a stavebnicových systémech. Proto se také studenti nejprve učili tři roky řemeslu, říkalo se jim učni nebo tovaryši. Teprve pak pokračovali ve studiu architektury.
Škola si dávala za cíl sjednotit umění a řemesla, vytvořit novou průmyslovou estetiku: design. Architektura se zde spojovala s kovoprůmyslem, výrobou nábytku, tkalcovstvím i malířstvím. Gropiovi šlo o komplexní návrh, „totální architekturu“, včetně klik u dveří či vypínače. S barvami se studenti seznamovali v ateliérech, které vedli malíři Paul Klee a Vasilij Kandinskij.
Když musel Bauhaus v roce 1925 Výmar kvůli politickému tlaku opustit, odešel do Desavy (Dessau), kde za jediný rok vznikl propojený komplex budov s prosklenými fasádami, pravými úhly a rovnými střechami. Ten dnes patří k nejslavnějším budovám moderní architektury.
Dálniční bombardérDo Eisenachu a za Bauhausem jsme vyrazili s dálničním křižníkem BMW X4 M, to je kupé-SUV s dieselovým reaktorem pod kapotou. Myslete si o nafťácích co chcete, ale když pod plným plynem dvakrát přeplňovaný šestiválec zabere, je to podmanivý kalup. Čísla mluví jasně: 326 koní (240 kW) a 680 Nm rozdovádí toho mastodonta na stovku za 4,9 sekundy. To se nejvíc využije na výjezdu z oblouku, ze kterého auto pod plynem zadní „běhy“ razantně vynesou. Osmistupňový automat sází rychlosti s přesností chirurga a z výfuku se ozývá burácení bombardéru. Anebo jedete „na pohodu“ a vystačíte s necelými sedmi litry nafty na sto. Motor má vyhlazenou charakteristiku a ještě ve čtyřech a půl tisících otáčkách táhne jak o život. Jen jemné manévrování a rozjezdy jsou trochu uskákané. Jako bombardér se X4 také chová, velké tělo dvoutunové bílé velryby se na okreskách trochu těžkopádně skládá do vraceček, na dálnici je lepší přepnout na sportovní mód, pokud vás při rychlostech nad dvě stě trochu znervozňují pohyby karoserie. Je to hlavně dálniční sprinter, Německo jsme s ním přelétli jako nic. A v táhlých obloucích se opře do náprav a projede je dravě a suverénně, pohon všech kol je nastavený tak, aby upředňostňoval zadní nápravu, na přední pošle elektronika sílu jen pro lepší stabilizaci. Sedačky skvěle podrží tělo, mohly by být ale o fous měkčí a podvozek taky, obrovité ráfky se na rozbité silnici přeci jen chvílemi trápí. Kabina je prostorná, linie střechy klesá pozvolna, takže je na hlavu místa dost i vzadu. Skvěle je rozvržený kokpit řidiče, ten by ale určitě uvítal lepší výhled - tlusté sloupky a boubelatá karoserie manévrování ve stísněných prostorech rozhodně neulehčují. Parkování v podzemních garážích dimenzovaných na předválečná BMW je tak zkouškou nervů. A poté, co se občas musíte ven téměř soukat oknem, vám vedlestojící hulvát auto za dva miliony obouchá svými dveřmi.   |
V Desavě fungovala škola jen šest let, v roce 1932 se musela přestěhovat do Berlína a v roce 1933, jen pár měsíců po nástupu nacistů, byla rozpuštěna pro svou „bolševickou rozvratnou činnost“.
Levicově a pokrokově orientovaná škola, která byla nacisty označená jako dekadentní, bolševická, to však neměla jednoduché ani po druhé světové válce.
Desava totiž ležela na území bývalé NDR, ta se v padesátých letech k budovám nechovala právě nejlépe. Komunisté tvrdili, že tato škola „vede přímo k destrukci architektury,“ ale zbořit se ji neodvážili.
Německo letos Bauhausem žilo, kromě výstav, přednášek, uměleckých vystoupení se konaly stovky dalších akcí. K výročí se také otevřela dvě nová muzea, jedno právě ve Výmaru.
BMW
Také výroba aut značky BMW se musela z NDR přesunout. Bavorská značka, dnes proslavená výrobou prémiových aut se sportovní náturou, nejprve vyráběla v Mnichově letecké motory, později přidala motocykly.
Ke čtyřem kolům se dostala převzetím automobilky AWE v Eisenachu, kde také postavili v březnu 1929 první BMW, byl to licenční britský Austin.
Až do roku 1939 se auta značky BMW vyráběla výhradně v Eisenachu. Když po ukončení války město patřilo do okupační zóny západních spojenců, nesměla továrna podle úmluvy z roku 1952 používat modrobílé logo BMW.
Auta tak dostávala znal EMW, ve kterém bílou barvu nahradila červená. Následně automobilku znárodnili a jméno se změnilo na VEB Automobilwerk Eisenach, které vozily dvoutaktní wartburgy až do roku 1991. Fotoexkurze do muzea BMW v Mnichově ZDE
