Zatímco celá Evropa řeší přísné emise, v britském Gaydonu se rozhodli pro čistokrevnou, starosvětskou rebelii. Světu představili nový klenot ze staré školy, který nekompromisně ignoruje moderní trendy úspornosti a sází na hrubou mechanickou sílu a tradici.
 |
Aston Martin DB12 S Volante je auto vzniklé z čistého furiantství – racionální důvod pro jeho existenci neexistuje. Britové však dobře vědí, že v nejvyšších patrech společnosti se neprodává užitná hodnota, ale emoce. A nejlépe ty drahé, vonící spáleným benzínem a výběrovou kůží.
Výsledkem je Aston Martin DB12 S, nejvýkonnější a nejkultivovanější verze britského grand toureru, která přichází současně jako kupé i jako otevřená verze Volante. Cena téhle hračky pro vyvolené se bez problému přehoupne přes 6,5 milionů korun bez příplatkové výbavy. Za exkluzivitu se zkrátka platí.
Marketing superluxusu totiž dobře ví, že obyčejné sportovní auto za pět milionů korun dnes na maríně v Monaku nebo před kasinem v Cannes už nikoho neoslní. Proto nový šéf značky Adrian Hallmark vsadil na magické písmeno S. To majitelům garantuje, že vlastní to vůbec nejlepší a nejostřejší na trhu. U nás by možná místo S mohlo být klidně i Š, neboť tímto autem jezdí bývalý tenista Radek Štěpánek, který je novou tváří tuzemského autorizovaného zastoupení Aston Martin Prague.
Karbonová dieta a aerodynamický cirkus
Architektura karoserie sází na čiré estetické drama. Zvenčí novinku okamžitě poznáte podle dvojitého předního spoileru a masivních větracích otvorů na kapotě. Ty mohou být vyvedeny v lesklé černé barvě, nebo – pro opravdové fajnšmekry – vyrobeny z čistého, lehkého a hříšně drahého karbonu.
Výhled dopředu přes nekonečně dlouhou kapotu je solidní, byť ho v utažených vracečkách občas mírně komplikují širší přední sloupky. Jakmile se však podíváte do elegantních bezrámečkových vnějších zpětných zrcátek, okamžitě máte náladu zpátky. Nejenže vypadají fantasticky a aerodynamicky čistě, ale při vysokých rychlostech generují jen naprosté minimum aerodynamického hluku.
Překvapení týdne: Aston Martin má nejvýkonnější supersport s motorem vpředu |
Na zádi už nehledejte staré výsuvné aktivní křídlo. Nahradil ho napevno usazený spoiler a monstrózní spodní difuzor. Celý tenhle aerodynamický cirkus doplňují čtyři překrývající se koncovky výfuku, které dávají okolí jasně najevo, že tohle auto nepřijelo vyjednávat o příměří. Obří 21“ kované ráfky jsou obuty do špičkových pneumatik Michelin Pilot Sport 5 S, jejichž jediným úkolem je udržet tu divokou porci výkonu na asfaltu.
Inženýři nařídili vozu přísnou kůru: verze S shodila přibližně 50 kilogramů. U dvoutunového grand toureru to může znít spíše jako symbolické gesto – asi jako když si ke snídani odpustíte jeden plátek anglické slaniny. Jenže kouzlo spočívá v tom, kde se šetřilo.
Standardní výbavou se staly obří karbon-keramické brzdy o průměru 410 mm vpředu a 360 mm vzadu. Ty nejenže zastaví auto na fleku, ale především uspořily celých 27 kilogramů na neodpružené hmotnosti. A tuhle lehkost na přední nápravě v zatáčkách po zahřátí brzd reálně ucítíte.
Čtyřlitrové hromobití a posila 20 koní
Pod dlouhou kapotou tepe dvakrát přeplňovaný čtyřlitrový osmiválec V8 pocházející z dílen AMG, který však v Gaydonu prošel důkladnou rekalibrací. Inženýři vyhnali výkon ze standardních 680 koní na konečných 700 koní. Maximální točivý moment si drží mamutí hodnotu 800 Nm, přičemž jeho křivka je v celém průběhu otáček výrazně plnější.
Motor netrpí žádnou falešnou skromností. Když tenhle agregát ráno nastartujete na promenádě, ohlédnete se, zda se neblíží bouřka. Zní to jako hluboké, barytonové zakašlání starého dělostřelce, které se po sešlápnutí plynu změní v regulérní hromobití.
Automobilový skvost v Praze. Pokochejte se nadupanou Valhallou. Cenovka omráčí |
Zvukový projev podtrhuje odlehčený titanový výfuk, který ušetří dalších 11,7 kilogramu hmotnosti a akustiku posune o 1,5 decibelu blíže k naprosté divokosti. Pokud chcete sousedům zkazit odpolední kávu, lze jeho projev ještě zesílit speciálním tlačítkem na středovém tunelu – přesně tak, jak to s oblibou dělá německé Porsche.
Veškerá síla osmiválce putuje výhradně na zadní kola, a to přes osmistupňovou automatickou převodovku, která je kvůli ideálnímu rozložení hmotnosti uloženou u zadní nápravy. Spolupracuje s elektronicky řízeným diferenciálem eLSD, který dostal specifické závodní mapování.
Zrychlení z nuly na 100 km/h zabere uzavřenému kupé pouhé 3,5 sekundy, zatímco testované otevřené Volante je o pouhou desetinu pomalejší (3,6 s). Akcelerace nepřestává drtit vaše tělo ani ve vysokých rychlostech a zastaví se až na magické hodnotě 325 km/h. V nižších otáčkách je odezva motoru kvůli absenci hybridní asistence lehce rozvážná, jakmile se však turba plně nafouknou, je zátah drtivý. Hlavní rozdíl oproti standardnímu DB12 pocítíte v posledních 1 000 otáčkách před omezovačem – tam, kde běžnému motoru docházel dech, verze S graduje s neuvěřitelnou dravostí.
Řízení přesné jako chirurgický skalpel
Verze S vyměnila plavný komfort za mechanickou ostrost. Špičkový podvozek využívá nejnovější adaptivní tlumiče Bilstein, výrazně zesílený zadní stabilizátor a agresivnější negativní odklon kol. Už když DB12 S Volante jen tiše stojí na parkovišti, vypadá naštvaně.
Aston Martin Vantage umí všechno, co potřebujete: jezdí rychle a pohodlně |
Podvozek nabízí tři základní úrovně tuhosti a celkem pět jízdních režimů: Wet, GT, Individual, Sport a Sport+. V základním režimu GT se auto sice snaží o diplomatický protokol, ale realitu českých silnic neutají. Aston tomu vznešeně říká „kopírování vozovky“ – v praxi to znamená, že v rukách i zadku cítíte každou spáru. Jakmile otočíte červeně eloxovaným voličem na středové konzoli do režimu Sport+, podvozek nekompromisně ztuhne a vymaže veškeré náklony. Výfuk začne při odřazování střílet a z auta se stane nekompromisní okresková zbraň.
Řízení je fantasticky kalibrované – máte pocit, jako byste v rukou drželi chirurgický skalpel. Protože je masivní motor posunutý hluboko do kabiny až za přední nápravu, předek zatáčí s neuvěřitelnou ochotou. Zrychlení vás zatlačí do sedadel s drtivou intenzitou.
Pravdou však zůstává, že doba se změnila. Už to není jako před čtyřiceti lety, kdy superauta vládla světu bez konkurence. Dnes musíte skousnout jistou dávku pokory, protože se vám na kufr na semaforech klidně může nalepit elektrická tesla za milion korun. Jenže v Astonu nejde o čísla v přímce; jedete ve velkém stylu, s větrem ve vlasech a osmiválcovou symfonií pod kapotou.
Dýdžejský pult vs. Silicon Valley
Interiér je přehlídkou špičkového řemeslného zpracování. Všude se potkává lehký karbon s tou nejjemnější prošívanou kůží Bridge of Weir. Poddajná komfortní křesla byla vyřazena – místo nich dostanete standardně elektricky nastavitelná sedadla Sport Plus. Jsou tenčeji polstrovaná a tvrdší, ale v zatáčkách tělo podrží s jistotou svěráku.
Z hlediska praktičnosti šly věci stranou. Konfiguraci sedadel 2+2 napovídá, že zadní sedačky jsou tak těsné, že poslouží jen jako odkládací prostor pro koženou bundu nebo drahé nákupní tašky. Zavazadelník pod plátěnou střechou Volante totiž není velký a přístup do něj je kvůli mechanismu střechy značně omezený.
Nejrychlejší na světě. Aston Martin bez střechy s dvanáctiválcem jede 345 km/h |
Architektura středového tunelu připomíná dýdžejský pult. Zapomeňte na otravné hledání základních funkcí v dotykových menu; je tu záplava poctivých mechanických ovladačů. Teplotu klimatizace i intenzitu větrání nastavíte pomocí masivních otočných koleček, která snadno nahmatáte i popaměti při ostrém průjezdu zatáčkou. O to víc zamrzí, že na samotném volantu dostala přednost moderní móda kapacitních dotykových ploch, které občas poslechnou až na druhý pokus.
Přímo před řidičem se nachází digitální přístrojový štít. Budíky jsou umístěné vysoko a dobře na očích, byť jejich grafika působí mírně postarším dojmem – neubráníte se mírnému déjà vu a srovnání se starším Volkswagenem Passat. Centrální displej multimédií je sice menší, ale nově do vozu vtrhlo Silicon Valley v podobě rozhraní Apple CarPlay Ultra. To dokáže kompletně převzít kontrolu nad palubní deskou a projekčně integrovat navigaci i přístroje přímo před řidiče. Vzniká tak zvláštní schizofrenie: sedíte v mechanické bestii s kvílející transaxle převodovkou, ale data čerpáte ze stejného rozhraní jako unavený manažer v konfekčním elektromobilu.
Luxus, který si na nic nehraje
Aston Martin DB12 S Volante je autem plným protikladů. Je hlučné, na rozbitých městských silnicích nekompromisně tvrdé a pro běžný rodinný život naprosto nepoužitelné. Jenže právě v téhle neústupné nepraktičnosti tkví jeho největší kouzlo.
Tato auta nesmí na silnici, ani závodit. Zakázané ovoce, které chutná nejlépe |
Zda je verze S „lepší“ než standardní DB12, je otázkou čistého vkusu. Běžný model zůstává skvělým, vyváženým kompromisem na dlouhé evropské přesuny. Verze S je vyrobena pro ty, kteří mají rádi své Astony s o něco méně štědrým jazykem a o něco více rudými zuby a ostrými drápy.
V éře, kdy se z aut stávají sterilní a tiché spotřebiče na čtyřech kolech, je tento britský monstrózní stroj oslavou mechanického inženýrství, které se odmítá vzdát bez boje. A až s ním večer zastavíte u garáže se staženou střechou a horkým V8, který bude tiše cvakat chladnutím, budete přesně vědět, za co jste ty miliony utratili: za nefalšovaný pocit svobody, který vám žádný algoritmus světa nedokáže nasimulovat.
