Do Belgie se účastníci historicky první setinové rally na trase Ypry–Istanbul, kterou organizuje britský klub historických a klasických vozů Rally the Globe, sjeli již v pondělí 13. června na technické přejímky a registraci. V úterý vozy zamířily na zhruba 144 kilometrů dlouhý Flanderský okruh v okolí místa startu, ve středu je trasa rally zavedla na opačný konec Belgie, do obce Aywaille poblíž hranic s Německem. Přes Koblenz a Výmary pak posádky pátý den na cestě zamířily do Prahy. Právě do hlavního města České republiky totiž organizátoři naplánovali první odpočinkovou zastávku.
Na další cestu se tak účastníci, mezi nimiž převládají britské posádky, vydali od pražského hotelu Hilton v pondělí. Mezi účastníky jsou i posádky z USA nebo Austrálie. A také jedna česká. Otakar Chládek s Jindřiškou Žemličkovou se na třítýdenní cestu po Evropě vydali kabrioletem Mercedes-Benz 350 SL z roku 1974 s nájezdem zhruba 480 tisíc kilometrů. Nejde nicméně o jeho první „závodní“ nasazení.
„Toto auto se zúčastnilo třech rally,“ prozradil pro iDNES.cz Chládek s tím, že obdobných rally se účastní i jeho druhý vůz, o tři roky starší stejný typ mercedesu, který má podle něj na kontě účast na zhruba pěti takových akcích.
Ypres to Istanbul Challenge není rally v pravém slova smyslu. Důležitá není totiž rychlost, tedy překonat co nejrychleji vzdálenost z místa startu do cílového místa. Na této cestě Evropou nejde o čas, ale o přesnost.
„Je to v podstatě setinová rally,“ podotkl jediný český účastník s tím, že na posádky čekají měřené úseky mimo frekventované komunikace. „Jede se tam na přesnost, kdy je stanovena rychlost a je stanovena vzdálenost,“ vysvětlil.
„Je to zážitkový akt. Denně najedeme nějakých čtyři sta kilometrů, ale není to vzdálenost ‚odsud sem‘, jsou to různé cestičky. Není to o tom jet přímo. Je to o umění zvládnout zadaný úkol, který máme v různých etapách během dne,“ přidala se Jindřiška Žemličková. A tak třeba pondělní etapa do Českých Budějovic měří zhruba 288 kilometrů, byť za normálních podmínek je to z Prahy nanejvýš 157 kilometrů v závislosti na zvolené trase.
Jet můžete i náhradním vozem, když není zbytí
Největší závada, kterou musel na svém voze Chládek během svých pravidelných účastí na takovýchto akcích řešit, je prasklá poloosa. „Na každý závod vozíme vždy dvě poloosy,“ dodal s tím, že ze strany organizátorů je samozřejmě zajištěna podpora.
„Není to ovšem jenom technická podpora,“ podotkla Žemličková. V doprovodných vozech cestují totiž třeba i lékaři. Každý účastník akce má při sobě během cesty k dispozici neustále veškeré kontakty na organizační tým.
Podle Chládka mají organizátoři řešení i pro případy nehody či závažnější závady, kvůli níž pak daný vůz nemůže pokračovat dál v „závodě“. „Takové auto se posílá zpět do domovských garáží a půjčuje se náhradní,“ upřesnil.
Náhradním vozem vyrazila do Istanbulu i jediná nizozemská posádka, Anthony a Sonja Verlooopovi. Svůj Mercedes-Benz 280 SE z roku 1968 splňující limit pro tuto rally, tedy rok výroby nanejvýš 1975, museli narychlo nahradit o téměř třicet let mladším modelem SL přezdívaným žehlička. „Poněvadž jim ho nedávno zlikvidovali. Narychlo pak můžete jet čímkoli, nebo se to po cestě řeší půjčením vozu v půjčovně,“ vysvětlil Chládek.
Odpočinkového dne v Praze využil mimo jiné k přípravě svého druhého vozu na další rally, které se v následujících měsících zúčastní. Začátkem října totiž stejně jako další posádky účastnící se akce Lima to Cape Horn 2022, jejímž organizátorem je společnost The Endurance Rally Association, pořadatel známé rally z Pekingu do Paříže, zamíří z peruánské Limy přes Bolívii a Argentinu do nejjižnější části Jižní Ameriky, chilského mysu Horn.