Odborníci varují, že Česko nemá účinný systém, jak bojovat proti stáčení tachometrů. „Přitom cesty jsou dobře známy a lze se inspirovat například na Slovensku, kde od 20. května platí povinnosti, které zásadně snižují šanci na stáčení kilometrů v osobních automobilech,“ vysvětluje Sirota.
Slovensko postupovalo k cíli v několika krocích. V roce 2016 vytvořilo registr vozidel, který se následně propojil s evropskou platformou výměny údajů z dopravy Eucaris. Mezi položky kontroly byly v závěru loňského roku zařazeny i povinné údaje o najetých kilometrech. Systém se ukázal jako účinný.
„Už testovací provoz ukázal vysokou úspěšnost projektu, protože poměr stočených vozidel klesl za pouhé čtyři měsíce z 34 % na 10,6 %. Inspirací pro řešení byl belgický systém Car-Pass, díky němuž v zemi podvody s historií vozidla už prakticky neznají,“ popisuje europoslanec Tomáš Zdechovský, který se bojem proti podvodům se stáčením kilometrů dlouhodobě zabývá
Car-Pass je certifikát, který obsahuje záznamy o historii tachometru (odborně odometru) vozidla, tedy všechny v minulosti provedené odečty i údaj o tom, kdy byly provedeny. Odečty se konají nejen při návštěvách STK, ale také při každé servisní prohlídce, opravě, nebo při výměně součástí či doplňků. Car-Pass v Belgii provozuje nezisková společnost založená vládou a významnými hráči z automobilového průmyslu. Vzhledem k časté mezinárodní povaze organizování podvodů s odometry, hodnota celého systému spočívá také v tom, kolik zemí se do něj zapojí.
„Konkrétní auto získá k technickému průkazu ještě speciální certifikaci ve formě průkazky, do níž se opisuje stav odometru pokaždé, když majitel auta navštíví STK nebo servis. Historie vozidla je tak snadno dohledatelná a auto bez průkazky neprodejné,“ vysvětluje.
„Průkazka stojí od tří do sedmi eur podle toho, jak podrobné údaje majitel vyžaduje. Další výdaje nejsou a nemusí se jezdit ani na žádné speciální kontroly. Administrativa navíc je tak minimální,“ doplňuje Zdechovský podrobnosti. Jakékoliv jiné varianty podle europoslance v praxi selhávají: „To prokazuje například Německo, kde se podvody objevují u zhruba 30 % automobilů i přesto, že tam za stočení odometru už od roku 2005 hrozí vysoké pokuty a odnětí svobody na jeden rok.“
Kilometry hlásí i servisy
Nový slovenský silniční zákon s platností od 20. května 2018 stanovuje povinnost zasílat do registru informace o vozidle, včetně celé škály těch týkajících se najetých kilometrů, podezření ze stáčení, výměny nebo manipulace či servisu palubních přístrojů a podobně. Tato povinnost se netýká jen státních organizací, jako jsou stanice technické kontroly, ale i soukromých subjektů - od policie po haváriích aut, kontrolní orgány po svých kontrolách, autorizované i neautorizované legální opravny a servisy, pojišťovny, leasingové společnosti, ale i autobazary.
„Cílem je dosáhnout toho, že o každém vozidle bude získáno a zaznamenáno tolik relevantních informací, že je není možné obelstít například jedinou zfalšovanou servisní knížkou či prostě stočením kilometrů. Křížení domácích a zahraničních informací mnohem snadněji odhalí falšování,“ vysvětluje Igor Sirota z ÚAMK. Tento systém podle něj vyřadí nemálo nelegálních opraven a mechaniků, protože ti nemají odpovídající živnostenské oprávnění, a nebudou mít tedy přístup k zasílání informací do registru. „Bez informace například o opravě vozu bude upadat zájem o tyto služby, stejně jako se bude snižovat tržní hodnota vozidla, u nějž nelze legálně prokázat opravu,“ popisuje Sirota. Slovenský systém má ambice jít ještě dál a například zaznamenávat, zda při opravách byly použity autorizované náhradní díly, nebo třeba repasované. „Což kromě jiného zase povede k tomu, že se sníží šance používání náhradních dílů z krádeží,“ dodává Sirota.
Bez historie bude auto neprodejné
Součástí celého slovenského systému je i seznam oprávněných organizací a osob, které mají od výrobců vozidel, prodejců nebo státních orgánů oprávnění k manipulaci s měřicími přístroji osobních vozidel, včetně počítadla najetých kilometrů. „Každá manipulace musí být zaznamenána a odeslána do registru. V opačném případě je takovýto zásah do měřidel neoprávněný, a tedy trestně postižitelný,“ dodává Sirota. „Takto vytvořený seznam informací o vozidle bude kompletní a bude možné ho poskytnout jedině tehdy, když nebudou chybět informace o historii najetých kilometrů. Pokud by chyběly, nebudou vydány, a tedy prodávající je například nebude moci poskytnout kupujícímu.“ Kromě informací z registru, které budou mít podobu takzvaného ODO-Passu, budou k mání pro kupujícího také fakta ze systému Eucaris (ODO-Pass EU). Společně s dalšími údaji budou tvořit elektronickou provozní historii automobilu.
V praxi to znamená, že výpis z registru bude nezbytností při jakémkoliv prodeji. „Dokonce i zpětně, jestliže se potvrdí, že před prodejem došlo k manipulaci s údaji o najetých kilometrech, může být viník potrestán. Obecně pak platí, že jakékoliv porušení každého z konkrétních kroků daného systému – nedodání informací o opravě palubních přístrojů, stáčení, nepodání informace o podezření o stočení ze servisu a podobně - je trestné,“ popisuje Igor Sirota. V tom případě hrozí pokuta od Slovenské obchodní inspekce ve výši od 3 do 100 tisíc eur. „Při opakovaném porušení těchto pravidel bude provozovateli, který je vinný porušením novely silničního zákona platného od 20. května 2018, hrozit zrušení živnostenského oprávnění, tedy zastavení podnikání,“ uzavírá mluvčí ÚAMK.
Počítadla kilometrů řeší Brusel
„Největší podíl stočených aut se objevuje u automobilů z dovozu, protože při přepisu ze zahraničí jde s historií manipulovat nejsnadněji. Zde jsou pak jakákoliv národní řešení krátká a je nutná společná celoevropská databáze. Už na tom v Bruselu pracujeme,“ říká europoslanec Zdechovský.
Výbor pro dopravu ve svém návrhu řešení požaduje řešení ve stylu belgického Car-Passu, ale i využití speciálních aplikací přímo od výrobců. „Toto řešení nebude mít vliv na cenu vozidla, sami výrobci totiž vypočítali náklady na maximálně jedno euro,“ uvádí Zdechovský.
V Česku se problematiky chytili Piráti
„Slovensko nás v boji se šmejdy stáčejícími kilometry jednoznačně předběhlo a osobně to považuji za obrovskou ostudu,“ konstatuje Zdechovský. Problémem se chtějí zabývat Piráti. Také jejich návrh řešení je založen na belgickém systému Car-Pass.
Pirátská strana chce jít cestou zveřejňování garantovaných informací o vozidlech, na která se kupující budou moci skutečně spolehnout. Dopravní tým Pirátů uspořádal kulatý stůl z iniciativy pirátského místopředsedy podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského. „Počet ujetých kilometrů je většinou pro kupující jedním z rozhodujících faktorů při výběru auta. Stát by měl zajistit, aby už v Česku nedocházelo k tak masivním a organizovaným podvodům, které jsou pro nás ostudou evropského rozměru. Jejich řešení Piráti vnímají jako podmínku zařazení ČR do civilizovaného světa,“ vysvětluje Miloš Zmeškal, člen dopravního týmu Pirátů.
Trh s ojetinami zaujímá v českém automobilovém byznysu největší podíl, a to hodnotou i objemem. Je zhruba dvakrát až třikrát větší než trh s novými auty. Přitom podle odhadů tvoří auta se zmanipulovaným počtem ujetých kilometrů 30 - 40 % všech ojetin. V rámci EU dosahují celkové odhadované škody způsobené stáčením tachometrů přes 5 miliard eur.
„Místo postihů a nefunkčních perzekucí chceme jít cestou získávání a zveřejňování garantovaných informací o prodávaném vozidle, na které se zákazník bude moci opravdu spolehnout. Už se nesmí stát, že kupující zaplatí dvojnásobek ceny za vůz, který ve skutečnosti naprosto neodpovídá popisu,“ vysvětluje Miloš Zmeškal.
