Ojeté Suzuki SX4: tak spolehlivé auto už asi nikdo nevyrobí

Jednou z nejlepších odpovědí při hledání spolehlivého ojetého auta je Suzuki SX4. Ať už potřebujete pohon všech kol, nebo vám stačí verze 4x2, můžete se těšit na bezproblémový provoz bez rizika drahých závad. Stačí se o auto správně starat.

Občas se podaří, že některá automobilka představí auto, na které konkurence nedokáže najít odpověď. To je třeba případ Dacie Duster, ale také Suzuki SX4 – auta, které za celou svou osmiletou kariéru nemělo soupeře. Tedy s výjimkou sesterského Fiatu Sedici. V Evropě se prodalo přes 300 tisíc suzuki a zhruba poloviční počet fiatů, přičemž po většinu času byl odbyt jednoduše dán výrobními kapacitami, které byly vytížené naplno.

Fiat Sedici

Mimochodem, právě fiat je dobrým tipem na výhodnější koupi. Sice je méně pohledný než suzuki, ale také je méně „profláknutý“. To snižuje jeho tržní hodnotu, i když technicky se Sedici od SX4 nijak neliší.

Rozdíly spočívají opravdu jen v jiném vnějším designu a mírně odlišném složení výbav. V obou případech má karoserie proporce přifouknutého hatchbacku s výškou 1,6 metru a rozměry na pomezí malých aut a nižší střední třídy – rozvor 2 500 mm a délku 4,1 metru.

Za vším hledej GM

Může to znít překvapivě, ale za vznikem SX4 stojí koncern General Motors. Právě kdysi největší automobilka světa, která byla až do představení SX4 jedním z akcionářů japonské firmy, zprostředkovala dohodu mezi Suzuki a Fiatem na společném vývoji malého crossoveru. Pro Suzuki to nebyl první projekt, v němž by se angažovalo GM. Američané už přispěli ke vzniku úplně prvního Swiftu, přímo společným produktem pak bylo první Suzuki Vitara, které se prodávalo i pod čtyřmi značkami GM.

Dnes se spolupráce Suzuki s Fiatem omezuje na odběr naftových motorů. Fiat po spojení s Chryslerem využívá pro své modely SUV synergií se značkou Jeep, která patří pod stejný koncern. Na jeho straně jsou výsledkem modely Fiat 500X a Jeep Renegade.

Technika pochází od Suzuki, které tehdy vyvinulo novou platformu a také elektromagnetický systém pohonu všech kol. Ten má tři provozní režimy (2WD, Auto a Lock), jak je to u čtyřkolek asijské provenience obvyklé. Mimochodem, verze 4x4 zvenčí spolehlivě poznáte podle viditelně zvýšeného podvozku. Fiat dodal design navržený ve spolupráci s Giugiarem a také naftové motory, které Suzuki žádné vlastní nemá. Výroba pro evropské trhy probíhala v maďarské Ostřihomi, Suzuki některé verze dováželo z Japonska.

Klíčem k úspěchu SX4 byla kombinace atraktivního designu a příznivých cen. Ve verzi 4x4 bývalo suzuki vždy jednou z nejlevnějších čtyřkolek, přičemž v dané cenové hladině se daly pořídit jen Dacia Duster a kromě sesterského Sedici také Fiat Panda.

Suzuki SX4

Odhlédneme-li od specifik jednotlivých verzí, má SX4 jedinou vážnou nevýhodu: malý kufr o objemu pouhých 270 litrů. Ostatní nedostatky jsou méně závažného charakteru: volant lze nastavovat jen podélně, v dálničních rychlostech je auto vcelku hlučné a palubní počítač má lehce nekomfortní ovládání.

Z dnešního pohledu překvapí pestrost výrobního programu. V nabídce pro Evropu se postupně vystřídaly čtyři benzinové a tři naftové motory, u suzuki byla navíc od roku 2008 k dispozici karosářská verze sedan. Ta si však v Evropě mnoho příznivců nenašla, ačkoliv byla o 10 tisíc korun levnější. Disproporční design a obtížný přístup do zavazadlového prostoru, i když pořádně zvětšeného (na 515 litrů), zkrátka nezaujaly.

Očima experta

Filip Kučera, Auto ESA

Suzuki SX4 patří mezi nejoblíbenější ojetiny s pohonem všech kol. Může za to především nadčasový design, skvělé jízdní vlastnosti na silnici i mimo ni a hlavně spolehlivost. 

Mezi další výhody je potřeba zahrnout kompaktní rozměry, které lidé uvítají především ve městech, a nízké provozní náklady. Jediným minusem, o kterém se po pár tisících kilometrů zákazníci zmiňují, je menší zavazadlový prostor.

Po technické stránce se jedná o nadmíru spolehlivé auto, díky čemuž se po pěkných kusech okamžitě slehne zem. O výměnu se občas přihlásí tyčky stabilizátorů, jejich uložení a výjimečně ramena. V zadním diferenciálu je nutno měnit olej nejpozději po 50 tisících kilometrů. Motory, především ty benzinové, se nikdy s výraznými problémy nepotýkaly a patří mezi to nejlepší v kategorii, citlivé jsou jen na nekvalitní palivo, po jehož natankování se může rozsvítit kontrolka motoru.

Benzinové motory: dobré, nebo dokonalé

Základním motorem byl atmosférický čtyřválec 1,5 l s parametry 73 kW a 133 Nm. Ten postrádá variabilní časování ventilů, takže ve skutečnosti jede mnohem hůře, než by nasvědčovala ztráta 6 kW na soudobou šestnáctistovku. Zároveň má vyšší spotřebu. Ale v praxi na patnáctistovku často nenarazíte, zejména proto, že se pojila jen s nižšími výbavami. Její volba každopádně dává smysl jen v případě, že nemáte na motor velké nároky a cena bude znatelně nižší než u srovnatelné šestnáctistovky.

Naprostou většinu SX4 pohání motor 1.6 VVT, který náleží do stejné konstrukční řady M. Díky variabilnímu časování ventilů není jen silnější (79 kW a 145 Nm), ale má především znatelně lepší průběh točivého momentu. Dobrou zprávou pro zájemce o benzinovou SX4 je, že při vhodném zacházení a nezanedbané údržbě (pravidelné výměny oleje a seřizování ventilových vůlí) jsou motory řady M prakticky nezničitelné. Netrpí žádnými chronickými neduhy a rozvody mají poháněné odolným řetězem, který prokazatelně vydrží i 300 tisíc kilometrů.

Společně s přechodem na emisní normu Euro 5 se v roce 2009 v rámci faceliftu oba benzinové motory dočkaly modernizace. Patnáctistovka dostala variabilní časování ventilů, které přispělo ke zvýšení výkonu na 82 kW a točivého momentu na 145 Nm. Současně s tím motor přišel o EGR ventil, jehož funkci dokáže zastat právě variabilní časování ventilů. V takové podobě je patnáctistovka vhodnou volbou, ale mezi ojetinami na ni narazíte minimálně a vždy ve verzi 4x2.

Šestnáctistovka k již použitému VVT dostala ještě elektricky ovládané přepínání délky sání, motor si tak polepšil na 88 kW a 156 Nm (stejná verze agregátu M16A se dodnes montuje do modelu Vitara). Výrobce posílení motoru využil k prodloužení převodů zhruba o 10 %, což při nezměněné dynamice snížilo hlučnost i spotřebu. Tato verze, ať už s pohonem předních, nebo všech kol, je tedy jednoznačně nejlepší volbou. Její ceny ovšem začínají na hranici 200 tisíc korun.

Motor 1.6 VVT byl v obou variantách k dostání i s automatickou převodovkou, ale takové SX4 jsou na trhu ojetin vzácností a velmi žádaným zbožím. Vzhledem k době vzniku modelu nepřekvapí, že se jedná o starší planetovou převodovku se čtyřmi rychlostmi. Při pravidelných výměnách oleje funguje spolehlivě, ale počítejte s vyšší spotřebou benzinu a zhoršenou jízdní dynamikou – jde o nejpomalejší variantu SX4. Příjemnou předností je, že u automatu byla samozřejmostí nejvyšší výbava. Nevýhodu naopak představuje skutečnost, že se dodával jen s pohonem předních kol.

Všechny benzinové motory řady M jsou vhodné k přestavbě na pohon LPG. Je však potřeba dodržet dvě základní pravidla: výměnu zapalovacích svíček zkrátit ze 105 000 km na polovic a nešetřit na přimazávání ventilů. Bez něj je životnost hlavy motoru do 150 000 km, s ním se nutnost generálky vršku motoru oddaluje nejméně o sto tisíc kilometrů.

Zcela výjimečně se dá narazit i na dvoulitr J20 původem z Grand Vitary, který byl určen primárně pro americký trh, ale pár kusů se dostalo i do Švýcarska nebo individuálními dovozy do dalších evropských zemí. Tato verze se od ostatních odlišuje použitím hydraulického posilovače řízení, má zdaleka nejsuverénnější jízdní výkony a ukázkovou spolehlivost. V Evropě ovšem momentálně není na prodej ani jeden kus.

Volbu italského dieselu pořádně zvažte

Diesel se do prodeje dostával postupně. Na západoevropských trzích byl k dispozici hned při zahájení prodeje, u nás až později a jen ve verzi 4x4. Ve verzi Euro 4 je to motor 1.9 DDiS s 88 kW a 280 Nm, pro Euro 5 Suzuki s Fiatem nasadily 2.0 DDiS naladěný na 99 kW a 320 Nm. Zkratka DDiS je japonským synonymem pro známé označení MultiJet. Ani jeden z těchto motorů netrpí na mimořádné obtíže, ale volba naftového motoru stojí za zvážení. Velký diesel je hlučný, spotřebou okolo 6,5 litru netrhá rekordy a navíc nadměrně zatěžuje přední nápravu (to ovlivní negativně jízdní vlastnosti a také její životnost). Dvoulitr je úspornější a svižnější, ale také si drží vyšší ceny.

Kvůli umístění filtru pevných částic (DPF) až pod motorem se 1.9 DDiS nehodí na krátké trasy, tím spíš, že regenerace filtru způsobuje ředění motorového oleje. Na DPF si dejte u ojetiny pozor i proto, že snaha obejít jeho nefunkčnost vede k dalším závadám. Ty jsou na odstranění podstatně dražší než samotná výměna filtru na konci životnosti. Dvoulitr je na tom v tomto ohledu přece jen lépe: DPF má umístěný společně s oxidačním katalyzátorem hned za turbem, takže jeho regenerace jsou rychlejší, méně zatěžují motor a nemají takový vliv na spotřebu či životnost.

Pozor na maskovaný 1.6 HDi

Rozhodně se vyhněte vzácné dieselové verzi 1.6 DDiS. Ačkoliv její označení navádí k myšlence, že jde o povedenou šestnáctistovku od Fiatu, ta se objevila až v následujícím modelu SX4 S-Cross. Ve skutečnosti jde o francouzský agregát 1.6 HDi, který nabízelo jen Suzuki a pouze na vybraných trzích. Kromě peugeotů a citroënů najdeme tento motor třeba také ve fordech.

České servisy Suzuki nemají s tímto motorem v SX4 žádné zkušenosti a motor samotný má bez speciální péče omezenou životnost. Běžným způsobem v něm totiž nelze vyměnit všechen olej, což urychluje zakarbonování motoru, zvyšuje riziko závady turbodmychadla případně rovnou zadření motoru. Popsané nevýhody zkrátka nevyvažují kultivovaný běh a nízkou spotřebu.

Hlavní nepřítel: nezodpovědný uživatel

Odhlédneme-li od specifik naftových verzí, je hlavním zdrojem problémů nevhodné používání, respektive nedostatečná následná péče. Lak není příliš odolný, a pokud je oťukaný od kamínků, může dát prostor pro rozvoj povrchové koroze. V takovém případě je vám samozřejmě 12letá záruka na karoserii k ničemu – u ní se předpokládají jednak pravidelné kontroly a jednak lokální opravy, které uchrání plechy před vnějšími vlivy.

Japonskou verzi poznáte na první pohled

V prvních dvou letech Suzuki v Evropě prodávalo také SX4 vyráběná v Japonsku. Výrobce touto cestou řešil dlouhé čekací doby, kdy maďarská továrna nestíhala vyrábět. „Japonec“ má vždy motor 1.6 VVT a pohon předních kol. Poznáte ho snadno podle jiného předního nárazníku s větším vybráním pro mlhovky a kratší gumové antény umístěné v zadní části střechy. Rozdílů je ovšem více: přední světlomety nejsou zaměnitelné s maďarskou verzí a v motorovém prostoru je místo jen na menší (a dražší) japonský akumulátor. Výhodu výrazně delší životnosti brzdového obložení dnes maže skutečnost, že většina aut má instalované destičky a kotouče z druhovýroby.

Zejména u verzí 4x4 zkontrolujte auto i zespodu. Jízdy mimo asfalt bez pravidelného čistění podvozku rapidně urychlují korozi podvozku a výfuku, přední pružiny jsou u nejstarších kusů vinou koroze náchylné k praskání. Rozhodně není od věci dopřát starší SX4 profesionální ošetření antikorozním nástřikem. Odstraníte tak hlavní handicap tohoto jinak povedeného auta.

U čtyřkolek také nezapomeňte zkontrolovat funkčnost připojování předních kol. Elektromagnetická spojka je bezúdržbová, mění se jen olej v převodovce a zadním diferenciálu, každých 45 000 km. Elektromagnetická spojka ale nenahrazuje mechanický systém 4x4. Kdo jezdil v těžkém terénu nebo v zimě pomáhal všem řidičům v okolí a vytahoval je ze závějí, ten mohl zásadně zkrátit životnost systému 4x4, případně lamely uvnitř něj spálit a tím ho zcela vyřadit z činnosti. (na rozdíl od většího Suzuki Kizashi nemá SX4 kontrolku, která by indikovala nefunkčnost 4x4).

Stejně jako kdekoliv jinde samozřejmě platí, že je u 4x4 potřeba mít na obou nápravách správně nahuštěné pneumatiky se stejnou hloubkou dezénu. V opačném případě v režimu Auto dochází kvůli rozdílným otáčkám kol k přetěžování systému.

Navzdory těmto úskalím patří SX4 při zodpovědném užívání a pravidelné údržbě k těm nejméně problémovým ojetinám. S vyšším rozpočtem navíc stále dosáhnete na v podstatně zánovní auta – tři roky stará s velmi nízkým nájezdem. Cena takových exemplářů se pohybuje mezi 250 a 300 tisíci korun, zatímco ceny těch nejstarších kusů ve slušném stavu a s benzinovým motorem jen neochotně klesají pod 150 tisíc.

Zkušenosti majitelky

• Suzuki SX4 jsme kupovali v prosinci 2012 nejprve jako druhé auto určené k menším cestám. Naše verze má motor 1.6, pohon všech kol a najeto asi 37 tisíc kilometrů. Pořizovací cena byla cca 365 tisíc korun (navíc má například tažné zařízení, kovový ochranný rám, ližiny, litá kola, vytápěná přední sedadla).
• Nakonec s ním jezdím po serpentinách a kopcích malého města u Prahy, po Praze i po dálnici na druhou stranu republiky, takže je hodně prozkoušené. Snažím se jezdit úsporně, ale většinou spěchám, takže přiznávám, že jsou zde rezervy. Průměrná spotřeba tedy velmi kolísá. Při pobytu na Moravě a klidné jízdě v rovinatém terénu se usazuje i na 5,9-6 l/ 100 km. Na krátkých cestách do školek a na nákupy či po Praze se vyšplhá i k 6,8 l/100 km. Přechod na zimní kola, zapnutý pohon na 4x4 nebo dálnice pak umí své - aktuálně to je 7,8l/ 100 km.
• Vzhledově a rozměrově je to auto jako dělané pro ženu. Líbí se mi jeho nadčasový vzhled, opravdu krásný odstín perlové metalízy a nevadí mi jednoduchý interiér, který se dobře čistí. Je krátké, takže i po přechodu z vozu s parkovacím asistentem s ním hravě zaparkuji a vždy mě překvapí, kolik místa kolem něj ještě mám
• V zatáčkách a našich městských serpentinách je stabilní. Oceňuji také rychlé teplo v autě - jak teplý vzduch z ventilátorů, tak vyhřívání sedadel je téměř okamžité. Na dálnici je při vysokých rychlostech hlučnější, což vynahradí autorádio, které na rychlost reaguje zvýšením hlasitosti. Cením si také vyššího sezení a rovných sedadel vzadu s izofixem, kam lze nacvaknout autosedačky na první pokus.
• Se dvěma malými pasažéry si stále zvykám na velmi malý kufr a manuální rozsvěcování v něm. A za největší nevýhodu SX4 mám široký přední sloupek ve tvaru písmene A, přes který mnohdy nic nevidím. Na křižovatce se tak vtipně kolébám zepředu dozadu, abych si zkontrolovala situaci na silnici. Především v ostré levotočivé zatáčce je to pak peklo - to do protisměru chvíli nevidím vůbec nic.
• Nepříjemně mohou působit také zvláštní nepravidelné vibrace motoru ve volnoběhu, které občas přecházejí až do sedadla. Nekomfortní je také tlačítko s informacemi o spotřebě, teplotě apod., které je na palubní desce v úrovni středu volantu. Pro mě nepříjemná je i náchylnost k povrchové korozi laku - stačí pár ťuknutí od kamínků na bočních dveřích - tu budu muset po letošní zimě řešit.