Autofotka týdne: První poválečná škodovka slaví sedmdesátiny

Jméno dostala první poválečná škodovka z angličtiny. Dnes už nepoužívaný termín „tudor“ označuje obecně typ dvoudveřové karoserie, vychází z anglického „two-door“. A Škoda 1101 tuto přezdívku přijala pro kompletní nabídku, tedy i pro čtyřdveřový sedan, kombík a dokonce dva druhy kabrioletu.

Výroba první poválečné škodovky začala před 70 lety, první Škoda 1101 Tudor vznikla 7. května 1946.

„Škoda 1101 rozvíjela přednosti několika vývojových generací řad Popular a Rapid, díky nimž se značka již v roce 1936 stala největším výrobcem i exportérem automobilů v tehdejším Československu. Tudor své předchůdce ale ještě výrazně překonal,“ říká Andrea Frydlová, vedoucí muzea značky.

Tudor vynikal na svou dobu atraktivním designem a moderní technickou koncepcí, která zahrnovala páteřový, vpředu rozvidlený rám podvozku, nezávislé zavěšení všech kol, účinné hydraulické brzdy, stejně jako výkonný a úsporný řadový čtyřválcový motor, který ze zdvihového objemu 1089 cm3 dával nejvyšší výkon 23,5 kW (32 k).

Čtyřdveřový sedan se od roku 1949 stal nejrozšířenější variantou, kterou jako služební vozy používala také československá ministerstva nebo diplomatický sbor.

Nabídka otevřených karoserií zahrnovala oblíbené „tudor-kabriolety“ s dveřmi v pevných rámech a stahovatelným textilním dílem střechy, nebo elegantní roadstery. Vysokou praktičnost prokázaly dodávkové karoserie s jedním párem bočních oken či kombi dobově označovaná Station Wagon, tedy STW. Již tehdy měly sklopnou zadní lavici, umožňující vznik ložné plochy o délce až 1490 mm a šířce 980–1380 mm.

Samostatnou kapitolu napsala Škoda 1101 VO (vojenský otevřený), po roce 1948 v provedení 1101 P (pohotovostní) se speciální otevřenou karoserií. Tyto deriváty tudoru využívaly bezpečnostní složky několika států – včetně Portugalska, Saúdské Arábie nebo Egypta.

Automobily modelové řady Škoda 1101 (po modernizaci označované jako 1102) byly vyráběny státním podnikem nesoucím oficiální označení AZNP, tedy „Automobilové závody, národní podnik“.

V Mladé Boleslavi vznikal kompletní podvozek, karoserie se vyráběly v nově připojených závodech ve Vrchlabí a Kvasinách. V květnu 1946 byla Škoda 1101 na domácím československém trhu prodávána za 67 700 korun, vzhledem k nelehké poválečné hospodářské situaci museli zákazníci předložit speciální poukaz opravňující ke koupi nového vozu.

V období mezi lety 1946 a 1952 vzniklo 66 904 tudorů v civilní verzi a 4 237 speciálních provedení pro ozbrojené složky. Téměř dvě třetiny celkové produkce vozů Škoda 1101/1102 byly vyvezeny – v roce 1947 do 36 zemí světa, o čtyři léta později již šlo o 76 států. Například v roce 1950 se exportovalo 15 072 tudorů. K nejvýznamnějším odběratelům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo, ale nabídka značky byla pevně etablovaná i v Austrálii, Brazílii, Indii, Jihoafrické unii či Kanadě.

Škody řady 1101/1102 byly úspěšné i v motoristickém sportu. Například při závodu na 24 hodin v belgickém Spa dojely roku 1948 tři tudory startující ve třídě do 1 100 cm3 vítězně do cíle – a podle předchozí dohody navíc triumfálně bok po boku.

Něco z tudoru měly i odvozené speciály Škoda Sport a Supersport s motory několika provedení, včetně verze o objemu 1 490 cm3, přeplňované kompresorem Roots a díky výkonu až 180 koní (132,4 kW) dosahující rychlosti 200-210 km/h.

V bohaté historii mladoboleslavské značky patří vozům modelové řady 1101/1102 čestné místo. Nástupnické modelové řady jeho pokrokovou koncepci úspěšně rozvíjely až do roku 1964, kdy byla zahájena produkce zcela nové generace vozidel ŠKODA 1000 MB s motorem umístěným v zádi samonosné celokovové karoserie.

Tudor v netradičním testu na Nuselských schodech v Praze. Video z britského videoarchivu: