Příběh Seatu, je příběhem značky, která se nebála snít, experimentovat a občas stvořit něco tak divokého, že nad tím manažeři ve Wolfsburgu museli nevěřícně kroutit hlavou. Podívejte se na velkou fotogalerii.
 |
Už v roce 1992, kdy v Barceloně vzplál olympijský oheň, Seat ukazoval, kam až sahá jeho fantazie. Zatímco veřejnost obdivovala elektrické Toledo, které vodilo maratonské běžce, v kancelářích designérů vznikal projekt Seat Concepto T. Vypadal jako zjevení z jiného světa. Štíhlé kupé s plynulými liniemi a futuristickou kabinou nemělo s tehdejší šedivou konfekcí nic společného. O rok později přišla otevřená verze Concepto T Cabrio. Byla to demonstrace síly, jasný vzkaz světové konkurenci, že Španělé umí emoce lépe než kdokoli jiný. Sériová výroba? Zapomeňte. Koncern potřeboval prodávat spolehlivé hatchbacky, ne romantická kupé pro katalánské bohémy.
Ještě dál šel v roce 1998 koncept Seat Bolero 330 BT. Když se na něj podíváte dnes, uvidíte eleganci starých karosáren zabalenou do moderního střihu. Číslo v názvu znamenalo 330 koní pod kapotou, které generoval dvakrát přeplňovaný vidlicový šestiválec o objemu 2,8 litru. Výkon putoval na všechna čtyři kola přes šestistupňovou sekvenční převodovku. Bolero zvládalo stovku za pět sekund a ručička tachometru se zastavila až na hranici 275 km/h. Na svou dobu šlo o parametr, za který by se nemusely stydět ani renomované sportovní sedany z Mnichova či Ingolstadtu.
Lekce katalánské kreativity
Pokud si myslíte, že divoká devadesátá léta byla vrcholem španělské odvahy, pletete se. Na přelomu tisíciletí dostal šéfdesignér Walter de Silva úkol proměnit Seat ve značku se sportovním srdcem. A vzal to zgruntu. V roce 2000 šokoval svět prototyp Salsa.
Nešlo o obyčejný koncept, ale o zrození nového segmentu. Kříženec mezi kupé, hatchbackem a lehce zvýšeným crossoverem předběhl dnešní módu SUV-kupé o dobrých patnáct let. Měl adaptivní podvozek, skrytý panel displejů a motor V6 s výkony, které zrychlovaly tep. A abychom nezapomněli na jeho ještě šílenějšího bratra – v roce 2002 vznikla verze Salsa Emoción.
Seat vznikl před 75 lety. Byli jsme na oslavě španělských krasavců |
Skutečným vrcholem katalánské kreativity na čtyřech kolech byl však Seat Fórmula z roku 1999. Představte si lehkou konstrukci z hliníku, karoserii z uhlíkových vláken, dvoulitrový turbomotor s výkonem 240 koní umístěný uprostřed a celkovou hmotnost pouhých 500 kilogramů. Výsledek? Zrychlení z 0 na 100 km/h za pouhé 4,8 sekundy. Fórmula byla čistokrevným supersportem, který se ovládal spíše jako motokára. Neměla střechu, neměla čelní sklo v klasickém slova smyslu, neměla žádný komfort. Byla to čistá radost z jízdy.
Tango do série neprošlo
Nebyly to však jen rychlé stroje, v čem byl Seat vizionářský. Už v roce 1999 představil studii Seat Marbella Playa – plážový pick-up s pestrými barvami, průhlednými střešními díly a úchytem na surfy. Později přišel fantastický projekt Seat Tango z roku 2001, který měl být malým, lehkým a cenově dostupným roadsterem pro mladé. Tango dokonce prošlo testy pasivní bezpečnosti a produkční verze byla na spadnutí. Vedení koncernu VW ale bylo proti.
Když se podíváme na nejmladší z neznámých konceptů, jako byl městský elektromobil Seat Minimo z roku 2019, vidíme smutný vzorec. Úzké vozítko pro dva s výměnnými bateriemi přesně odpovídalo tomu, co dnešní přeplněná města potřebují. Přesto zapadlo.
Příběh prototypů Seatu je příběhem obrovského talentu zatlačeného do kouta korporátní logikou. Němci sice umožnili svými investicemi velkolepý rozvoj španělské značky, ale nakonec upřednostnili nově vytvořenou značku Cupra, která vznikla díky Seatu. Ten si tak paradoxně vypiplal konkurenta, který ho výhledově zničí. Seat měl nápady, měl kuráž a měl designéry, kteří viděli dál než ostatní. Vždy však narazil na neviditelnou zeď koncernové hierarchie, v níž měl přes patrný sportovní nádech předem určenou roli „dostupné a praktické značky“.
Zajímavé výtvory Seatu se naštěstí až na některé výjimky dochovaly v depozitáři, aby dokumentovaly tuto nesmírně zajímavou etapu v historii španělského autoprůmyslu.
